"Češi jako jedinci samozřejmě dovedou být šťastní a umějí prožít radost, ale jakmile jsou ve skupině, mají tendenci šířit špatnou náladu a pesimismus, což je pozoruhodné," říká Horáček k tomu, jak "šťastný" národ jsme. Z nedostatku pocitu štěstí lze podle něj třeba i onemocnět.
"Pocit neštěstí nebo nenaplnění vlastních potřeb - my tomu říkáme frustrace - je jeden z nejnepříjemnějších prožitků, který člověk může mít. Doprovází ho pochopitelně reakce v těle, vyplavují se stresové hormony a ty jsou nezdravé pro celou řadu tělesných systémů. Stoupá riziko kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky," upozorňuje odborník.
Horáček v rozhovoru mluví také o tom, jak mohou lidé hledat smysl života. Podle něj je na to celá řada technik, ale hlavní je přemýšlet, jak svět prožíváme a co už je "zprostředkovaná" realita. "Důležité je uvědomit si, že otázka smyslu života není žádná chiméra, ale je bytostnou potřebou. Když to víme, můžeme se ptát, co to vlastně je," popisuje.
Velký problém dnešní uspěchané a náročné doby vidí odborník z Národního ústavu duševního zdraví především v dopadech na mladé lidi a děti. Dokonce tvrdí, že jeho generace nechala dnešním dětem "ošklivý svět". Pokud se o mladých říká, že jsou tzv. snowflakes (generace sněhových vloček - pozn. red.), tak starší generace by si podle Horáčka zasloužila mnohem horší nálepku.
Psychiatr proto vyzdvihuje třeba i postoj mladých lidí vůči práci, který je starší generací často odsuzován. "Fandím jim. Proč se upracovat? Tím se vracíme ke smyslu života a tomu, co je na tom konci a kam se chceme dopracovat. To jsou všechno podstatné otázky," uzavírá Horáček.
