"Praha není moderním městem. Sice s tím bojujete, ale tempo není tak vysoké jako v jiných městech, kde jsou ochotni bojovat více proti klimatickým výzvám i výzvám současnosti, jako je například stárnoucí populace," říká Gehl a upozorňuje, že poprvé v historii lidstva tvoří až pětinu obyvatelstva měst senioři. "A co může město udělat, aby lidem poskytlo šťastné stáří? Zatím jsme o tom nikdo nepřemýšleli, ale je to jedna z hlavních výzev a musíme jí přizpůsobovat urbanismus," vysvětluje.
Za příklad moderní metropole dává Kodaň, kde sám působí. "Tam je velmi rozšířený princip souvislých chodníků a cyklostezek. To znamená, že když vedlejší ulice ústí do hlavní, vždy musí auto zastavit a dát přednost chodcům a cyklistům, protože ji protíná chodník či cyklostezka," popisuje dánský architekt.
Tento princip se zamlouvá i jeho vnučkám, protože cestou do školy už nemusí přecházet ulice. "Je to malý kousek humanizujícího prostoru města, mohou ho využívat i vozíčkáři či rodiče s kočárky," říká. "Není součástí lidských práv, že by každý měl mít auto. A ani to, že mají mít auta ve městě přednost," doplňuje.
Podle experta na městské plánování není na výzvy, které lidstvo čekají hlavně v souvislosti se změnami klimatu, připravena většina měst. "Budeme se muset podívat dvacet, třicet nebo padesát let dopředu a říct si, zda můžeme pokračovat v politice, kterou nyní máme. Nebo zda si uvědomíme, že je nutné provést nějaké změny v paradigmatu a říci: Nyní musíme jít jiným směrem, nemůžeme pokračovat v růstu a mít všeho víc a víc a stále si myslet, že klima přežije a i my přežijeme," dodává Jan Gehl.
