"Dřív to bylo hrozně stigmatizující. I se svými rodiči jsem měla takovou zkušenost, že když jsem poprvé řekla, že chodím na terapii, máma se mě s děsem v očích zeptala, jestli jsem nemocná," popisuje vlastní zkušenost s péčí o duševní zdraví Křenková. Západní společnost podle ní duševní hygienu zanedbává, což je podle herečky škoda. "I já jsem byla vychovaná v tom, že jsem se o sebe moc nestarala, protože to znamená sobeckost a sebestřednost," vysvětluje.

Podle Křenkové máme v Česku co dohánět i v informovanosti lidí o životech těch, kteří jsou v něčem odlišní. Její poslední film Úsvit pojednává o případech intersexuálů - tedy osob, které se narodily s biologickou kombinací mužských i ženských pohlavních orgánů. O jejich identitě se přitom často rozhoduje už v útlém věku, kdy se nemohou sami rozhodnout, jak se doopravdy cítí, což je podle herečky velká chyba.

"Sama jsem si o intersex tematice a tranzici začala zjišťovat informace kvůli filmu Úsvit. Věděla jsem, že takoví lidé existují, ale nikdy jsem je vlastně nepochopila a myslela si, že jsem dostatečně moderní jen díky tomu, že je přijímám," přiznává herečka a dodává, že by byla ráda, kdyby se o problematice mnohem více debatovalo.

Křenková v rozhovoru otevřeně mluví také o tom, jak její život ovlivnila sebevražda blízké osoby. "Posílilo mě to. Dřív jsem byla člověk, který si trochu liboval v sebelítosti a měl tendenci si vytvářet vlastní dramata, protože jsem vlastně žila spokojený život bez dramat. Když jsem pak to opravdové zažila, zjistila jsem, že si je dělat nepotřebuji," přiznává herečka.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci.