Praha - Aktuální priorita českého sportu? Vydolovat ze státu 800 milionů korun, které loni vláda "klukům v trenýrkách" přiklepla - a letos už ne.

Jde o odškodnění za 2,5 miliardy, o něž sport přišel kvůli novele loterijního zákona. Aby bylo lobbování sportovců účinnější, povolávají do zbraně politiky.

Do výkonného výboru Českého olympijského výboru tak kandiduje nejen poslanec Petr Hulínský (ČSSD), který své členství v něm bude obhajovat, ale i novic: vlivný poslanec Pavel Suchánek z ODS.

"Je to předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, sport samozřejmě podporu v těchto kruzích potřebuje," říká Jiří Kejval, jediný kandidát na nového předsedu ČOV. Ten stávající, tedy Milan Jirásek, už z vedení olympijského výboru odchází.

Volební zasedání ČOV se koná 1. listopadu.

Hulínský a Suchánek, taekwondista s golfistou

"Sport není v lehké situaci, rád bych mu v rámci svých možností pomohl," říká Pavel Suchánek, jehož nominoval svaz golfistů. Hulínský je zase českým "pionýrem" bojového sportu jménem taekwondo. "Jsem nositelem pátého danu," pochlubí se rád vysokým stupněm výkonnosti.

Jak Hulínský, tak Suchánek jsou na seznamu kandidátů, které volitelům doporučil kandidát na nového předsedu ČOV Kejval. Stejně tak by po svém boku rád viděl místopředsedy Miroslava Janstu (ČSTV), Libora Varhaníka (atletika), Zdeňka Ertla (Sdružení sportovních svazů) a Hanu Moučkovou (Sokol).

I z toho je patrné, že ČOV bude plnit novou roli: měl by se stát střešní sportovní organizací, na jejímž řízení budou mít svůj podíl dosud rozdrobené součástky českého sportovního života. "Máme k tomu takové heslo: Jednota je klíč," říká Kejval. "Shodli jsme se na tom, že ČOV bude plnit roli zástupce sportu v jednáních se státem."

Kejval: Dvacet let dolů, dvacet let nahoru

Poté, co český sport přestaly financovat výtěžky Sazky, a poté, co vinou předchozího vedení sportovci své vlastnictví loterijního giganta bez náhrady ztratili, je v hnutí logicky nouze o každou korunu. 

"Dvacet let český sport padal dolů, teď zase půjde dvacet let nahoru," nešetří však Kejval vzletnými hesly. A na mysli má pochopitelně hlavně financování.

V první řadě chce ze státu vydupat 800 milionů, které loni pro sport byly - a letos v rozpočtových plánech vlády scházejí. Bez nich by sport dostal od státu jen 2,2 miliardy korun. "Kdyby ty peníze nebyly, přišlo by o práci 1500 mládežnických trenérů," říká.

Sportovci také lobbují u zákonodárců s vizí novelizace loterijního zákona. Teď si napřímo nesáhnou ani na korunu z výtěžku zdanění sázkových a loterijních společností, jsou závislí na tom, co jim poukáží ti, kteří tyto prostředky nyní inkasují, tedy municipality. "Někteří starostové a městské rady jsou vstřícnější, jiní méně. Například Praha bude prostředky z roku 2012 rozdělovat asi až napřesrok, což je velmi zajímavý způsob," podotýká Kejval ironicky.

My nejsme zahrádkáři, láteří kandidát

"Vyjma Kypru, Litvy a Česka se peníze ze sázkařského byznysu, který na sportu víceméně parazituje, do sportu zase vracejí," dodává dosavadní místopředseda ČOV.

Ten také nerozumí tomu, proč řada zahraničních firem, které působí na českém území, ve své domovině rozvíjí rozsáhlé programy na podporu charity, sportu či kultury, zatímco v Česku tyto aktivity nerozvíjejí. "Společenská odpovědnost firem je tu nízká, v tom ohledu náš názor podporuje i pan premiér Nečas," dodává Kejval.

"Slyšel jsem tezi, že sportovci jsou něco jako zahrádkáři. Takový výklad musím jednoznačně odmítnout, sport má mnohem větší společenské přesahy," zdůrazňuje Kejval.

"Co se týče reprezentace státu, snad mnohé naznačí toto číslo: 75 procent zmínek o České republice, jež přinášejí zahraniční média, se týká sportu," argumentuje jediný kandidát na předsedu ČOV.

"Sport vytváří v zemi 187 000 pracovních míst, to je víc než zemědělství," dodává.

Dětská obezita stoupla od roku 1990 pětinásobně

"A je samozřejmě účinným nástrojem prevence kriminality a zdravého růstu mladé generace. Není to tak dávno, co silné pouliční nepokoje zachvátily Londýn. Angličané si udělali analýzu, z níž vyčetli, že v problematických čtvrtích byly dlouhodobě seškrtávány prostředky na aktivní programy určené mladým. A to běsnění pak bylo důsledkem takové politiky," říká Kejval.

"Když si to převedeme do českého prostředí, můžeme si vzpomenout na nepokoje ve Šluknovském výběžku, tam se to také do značné míry týkalo dospívající mládeže. A teď si porovnejte dvě čísla: Ústecký kraj dává ročně do grantů na podporu sportu 6 milionů korun. A náklady na policejní represe na Šluknovsku dosáhly úrovně 100 milionů korun. Tvrdím, že kdyby se navýšila ta první částka,  dramaticky by kleslo to číslo druhé."

Kejval pochopitelně argumentuje i zdravím národa: "Oproti roku 1990 na území České republiky pětinásobně stoupla obezita dětí. Není divu, když v Česku pravidelně, tj. alespoň hodinu týdně, sportuje 30 procent obyvatel, zatímco o pár kilometrů dál, tedy v Německu, je to 78 procent lidí."