Špioni varují vládu: Ženete Česko do problémů s uhlím

Martina Machová Martina Machová
26. 9. 2011 11:30
Kvůli novele horního zákona hrozí podle civilní rozvědky Česku i mezinárodní arbitráže
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ohrožujete energetickou bezpečnost země a dáváte prostor korupci.

Tak by se daly shrnout výtky, které Nečasově vládě adresoval Úřad pro zahraniční styky a informace nebo-li civilní rozvědka v souvislosti s úpravami horního zákona.

Změny navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu. O plánech vlády, které jsou vepsány i do koaliční smlouvy, rozvědka v připomínkovém řízení napsala, že s nimi zásadně nesouhlasí, a uvedla hned několik důvodů.

Dokument s připomínkami má Aktuálně.cz k dispozici.

Pozor, korupce

Kromě varování, že novela by mohla mít negativní dopad na budoucí využití domácího nerostného bohatství a ohrozit energetickou bezpečnost republiky, ztratí stát podle rozvědky "zákonný a účinný prostředek pro využívání svého vlastnictví".

Mezi připomínkami najdeme i poznámku, že změnou zákona vznikne prostor pro korupci a kriminální činnost.

Své připomínky pak rozvědka označila jako "zásadní".

Rozvědka reaguje na vládní novelu, která škrtá z dosavadního znění zákona pasáž o vyvlastňování, čímž výrazně posiluje práva majitelů pozemků a nemovitostí v místech dotčených těžbou. Prolomení těžebních limitů by nově mělo záviset jen na dohodě mezi majiteli a těžaři.

Tajnosti úřadů

Fakt, že novelu zákona rozvědka posuzovala, potvrdilo ministerstvo i Úřad pro zahraniční styky a informace, ale vznesené připomínky nechce více rozvádět ani jedna strana.

Když deník Aktuálně.cz žádal rozvědku, aby možné hrozby plynoucí z novely upřesnila, kancelář ředitele to formálním způsobem odmítla s tím, že se úřad nevyjadřuje k probíhajícím legislativním iniciativám "mimo okruh institucí, které jsou účastníky připomínkového řízení".

Ministerstvo průmyslu pak na otázku, do jaké míry považuje varování rozvědky za zásadní, odpovědělo zprvu také jenom obecně.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS).
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). | Foto: Martina Machová

Později mluvčí resortu Jiří Sochor doplnil, že "v rámci připomínek nebylo konkretizováno, jakým způsobem by novela měla negativně zasáhnout do protikorupční strategie vlády."

"Vláda upřednostňuje to, aby řešení sporů v souvislosti s těžbou mohlo vzejít ze svobodné dohody všech dotčených subjektů na základě rovných pravidel," uvedl dále s tím, že stejně za posledních dvacet let nebyl institut vyvlastnění použit a stát při privatizaci těžebního sektoru žádné závazky, na nichž by mohli těžaři stavět své případné stížnosti, nepřijal.

Přesevše podle zjištění Aktuálně.cz ministerstvo s vyvlastňováním nadále počítá. Jen místo horního zákona se požadavek zachování vyvlastňování objevil v návrhu nové Státní energetické koncepce. V něm Kocourkův úřad píše, že by se mělo zachovat jako mezní možnost pro případy, kdy by energetická a surovinová politika narazila na účelové blokace.

Do vládního prohlášení daly vyvlastnění jako svou prioritu Věci veřejné, o vyškrtnutí vyvlastňování z horního zákona ovšem před volbami hovořily i ODS a TOP 09.

Šťovíček: Je to totalitní paragraf

Námitky rozvědky k novele zákona odmítá starosta Litvínova a místopředseda VV Milan Šťovíček, který má za nejmenší vládní stranu agendu týkající se prolomení těžebních limitů na starosti.

Redakci Aktuálně.cz řekl, že dokument z dílny špionů vidí prvně.

"Pokud se zde mluví o korupci, je to naprosto liché. Teď je to daleko větší korupční prostředí, za stavu, kdy o věci rozhoduje nějaký úředník," reagoval na připomínky rozvědky.

Navíc je požadavek vyškrtnutí vyvlastňování ve veřejném zájmu.

"Dlužíme to majitelům nemovitostí a pozemků. Všechny tři vládní strany to měly ve svých programech, přirozeně se to tedy dostalo do koaliční smlouvy," argumentuje s tím, že je naprosto přirozené, že se vládní koalice snaží vypustit paragrafy, které označuje za totalitní.

V současnosti je připomínkové řízení k novele horního zákona už uzavřené. Podle ministerstva materiálu chybí již jen formality, než jej odešle na vládu.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy