"Schůzka jenom potvrdila, že v této době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy potřeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin," sdělilo Aktuálně.cz tiskové oddělení ministerstva školství.

Resort chce prostor pro výuku moderních dějin zajistit změnou rámcově vzdělávacích programů, podle kterých školy učí. Na revizích těchto programů již pracuje Národní ústav pro vzdělávání, přímo řízená organizace ministerstva školství, a měly by trvat do příštího roku. Pak by se změny měly projevit v rozvrzích. 

Mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha ČTK napsal, že BIS schůzky tohoto typu nikdy nekomentuje.

BIS ve výroční zprávě za rok 2017, kterou vydala loni, konkrétně konstatovala, že moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka. Prosovětskou interpretaci moderních dějin a pokračující vliv sovětské propagandy označila za součást ruské hybridní strategie.

Zpráva BIS historiky zaskočila

"Má zkušenost s výukou soudobých dějin - ať už v pozici učitele, lektora, historika nebo didaktika - je odlišná a já jsem žádné takové tendence, které BIS uvádí, nezaznamenal, ani nevím o žádné odborné literatuře, která by tato tvrzení podporovala," říká historik Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Pinkas.

Kritika kontrarozvědky překvapila i jeho kolegu z Ústavu pro studium totalitních režimů, historika Vojtěcha Ripku. "Žádný z dosavadních seriozních výzkumů výuky dějepisu nic podobného nenaznačil a nevšiml jsem si, že by BIS svoje závěry nějak podložila, či dokonce dokázala," podotkl Ripka.

Souhlasí však s tím, že je výuka dějepisu na mnohých školách v neuspokojivém stavu - je podle něj přetížena obsahem, což učitele žene k tomu, aby pouze předávali informace. Žákům pak často interpretují "svůj" pohled dějin, kteří si posléze osvojí i žáci.

Změna je nutná, potvrzuje také náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. "Vzdělávací obsah v dějepise je natolik předimenzovaný, že určitě nelze říci, že by na výuku moderních dějin, tedy řekněme na dějiny od počátku 20. století, případně dějiny po roce 1945, byl dostatek prostoru," říká Andrys.

Radmila Prchal Pavlíčková z Katedry historie Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci také připomíná, že učitelé často zapomínají na to, že se od nich nechce, aby pouze stáli před tabulí a přednášeli, ale měli by nechat studenty co nejvíc pracovat samostatně, nechat je učivo analyzovat, učit je řešit problémy.

"V hodinách dějepisu by tedy nemělo jít jen o to předávat hotová fakta, ale učit studenty přemýšlet a prostřednictvím historie rozvíjet například kritické myšlení. Bohužel výzkumy ukazují, že osvícených učitelů je málo a že převážná většina výuky na našich školách se děje tradičním a zastaralým způsobem - tedy přednášením faktů a jejich memorováním," podotkla Prchal Pavlíčková.

Revize vzdělávacích programů učivo více sjednotí. Bude jasně dané, co mají umět žáci v ročnících, ve kterých často přestupují na jiné školy - tedy ve třetím a pátém na prvním stupni a posléze v sedmém a devátém na druhém stupni základních škol. Národní ústav pro vzdělávání chce prý první verzi revizí představit veřejnosti již brzy. Poté budou mít odborníci příležitost revize připomínkovat.