Praha - Pražský městský soud v pátek zrušil rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesorem. Věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení, sdělila mluvčí soudu Markéta Puci.
Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček předpokládá, že Zeman ve věci "učiní rozhodnutí".
Dnešní rozhodnutí soudu představuje podle Fajta hlas na obranu akademické svobody a jasné odmítnutí účelového zasahování do svrchovaných kompetencí vysokých škol. "Z tohoto zorného úhlu považuji rozhodnutí soudu za skutečně podstatné," napsal. Jmenování profesorem Fajt od hlavy státu ale ani po dnešku nečeká. "Od pana prezidenta lze očekávat skutečně cokoliv, tedy kromě obvyklých a legitimních řešení," dodal.
Soud poukázal na to, že postup ke jmenování profesorem upravuje zákon o vysokých školách, podle nějž kvalifikaci uchazeče postupně posuzuje odborná hodnotící komise, vědecká rada příslušné fakulty a vědecká rada vysoké školy.
"Pokud řízení o jmenování profesorem proběhne řádně a v souladu se zákonem, nemůže již žádný orgán moci výkonné - tedy ministr školství, vláda ani prezident republiky - sám znovu posuzovat, zda kandidát podmínky pro jmenování profesorem splňuje. Tím by bylo nepřípustně zasaženo do autonomie vysokých škol a ústavně garantované svobody vědeckého bádání a umělecké tvorby," konstatoval senát soudkyně Viery Horčicové.
Jiří Fajt verdikt uvítal. "Soud se konečně zabýval věcnou podstatou problému, totiž zda výkonná moc smí vstupovat a o své vůli měnit výsledky profesorských řizení. Ono NE paní soudkyně je pak silným hlasem na obranu akademické svobody a jasným odmítnutím účelového zasahování do svrchovaných kompetencí vysokých škol. Z tohoto zorného úhlu považuji rozhodnutí soudu za skutečně podstatné," řekl Aktuálně.cz.
Zeman nepodepsal Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala poukázal na údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD).
Fajt i Ošťádal se proti Zemanovu postupu bránili žalobami, Eichler se soudit nechtěl. Podle aktuálního rozhodnutí soudu může prezident rozhodnout, že navrženého kandidáta nejmenuje profesorem, pokud dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný.
"Takové rozhodnutí však musí obsahovat odůvodnění, což v posuzované věci splněno nebylo. Pro tuto vadu řízení bylo rozhodnutí prezidenta zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení," vysvětlila Puci.
Proti rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta ale sama o sobě nemá odkladný účinek. Zatím není jasné, jak se Hrad zachová, prezident ale nemá žádnou lhůtu, ve které by musel znovu rozhodnout.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru zdůraznil, že verdikt soudu věc pouze vrací prezidentovi k novému projednání. "Lze předpokládat, že pan prezident ve věci učiní rozhodnutí," okomentoval rozhodnutí soudu.
Abych zklidnil radostí rozdychtěné pražské novináře. Verdikt soudu pouze vrací věc Fajt-Ošťádal k novému projednání panem prezidentem.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) April 27, 2018
"Zatím nemám argumenty, které soud použil, a nemáme písemné rozhodnutí doručené. Prezident nyní buď rozhodnutí přijme, nebo může také podat kasační stížnost. Pro kterou z těchto variant se rozhodne, zatím nedokážu říct. Zatím jsme to nestihli probrat. Prezident v této věci ale určitě nebude nečinný a určitě dá rozhodnutí o dalším postupu," řekl Aktuálně.cz právník Hradu Marek Nespala.
Nespala také uvedl, že zatím nemá k dispozici odůvodnění rozhodnutí, protože soud rozhodoval v neveřejném zasedání. "Až se s písemným odůvodněním seznámíme, tak dám klientovi doporučení, jak dál postupovat. To znamená, zda proti tomuto rozhodnutí brojit kasační stížností, anebo přistoupit k novému rozhodnutí v intencích požadavků správního soudu," uvedl Nespala.
Prezident má odpovědnost za výkon svých pravomocí, uvedl soud
Pražský městský soud vyvrátil Zemanův názor, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.
"Žalovaný (prezident) má za to, že kvůli článku 54 odstavci 3 ústavy, který zakotvuje jeho neodpovědnost, nemůže být žádným jiným státním orgánem volán k odpovědnosti. Výkon jeho pravomocí musí být vnímán jako výkon prerogativ hlavy státu," shrnul soud část argumentace Zemanova právníka proti žalobám, které na hlavu státu podali nejmenovaní akademici Ivan Ošťádal a Jiří Fajt.
Zmíněný článek ústavy stanoví, že "prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný". Podle senátu soudkyně Viery Horčicové však s výkladem Hradu nelze souhlasit. Dané ustanovení se totiž vztahuje výlučně na osobní odpovědnost člověka, který úřad prezidenta vykonává, nikoliv však na prezidenta republiky jako státní orgán.
"Prezident republiky nemůže být za jednání při výkonu své funkce trestně stíhán ani za něj nemůže odpovídat soukromoprávně. To ovšem nic nemění na tom, že prezident republiky jako státní orgán je vždy při výkonu pravomocí vázán ústavními i obyčejnými zákony a zákonnost jeho postupu je příslušnými právními prostředky přezkoumatelná," konstatoval soud.
Rektoři rozhodnutí vítají, považují ho za rozumné
Rektoři vysokých škol páteční verdikt soudu většinou považují za rozumný. Rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička má za absurdní, že prezident chtěl opravovat to, co podle zákona schválily vědecké rady univerzit. Někteří rektoři se k rozhodnutí soudu nechtěli vyjádřit, dokud ho nebudou mít písemně.
"Již od začátku jsme věděli, že věc se má tímto způsobem, a do absurdní situace to došlo v momentě, kdy podobné věci, kterými pan prezident argumentoval při nejmenování některých profesorů, tak mu najednou nevadily u jím navrženého premiéra. To jsou naprosto absurdní věci, že prezident chtěl opravovat to, co podle zákona schválily minimálně dvě vědecké rady příslušné univerzity," řekl Sklenička.
"Je určitě dobře, že to dospělo do nějakého rozumného konce, koneckonců se to může týkat profesorů na všech univerzitách. Netuším ale, jak se k tomu postaví pan prezident," řekl rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch. Podle něj případ ukazuje, že vztah rektorů s hlavou státu není v normálním stavu. "Jinak by se přeci nebylo třeba soudit," myslí si. Soud podle něj potvrdil jen to, co zástupci vysokých škol vědí od začátku
"Věřím, že pan prezident své rozhodnutí přehodnotí a bude jmenovat nejen kolegy z Univerzity Karlovy, kterých se rozhodnutí týká, ale také docenta Eichlera z VŠE, který se rozhodl žalobu stáhnout," sdělila rektorka Vysoké školy ekonomické Hana Machková. Všichni tři dotčení měli podle ní na jmenování profesory právo, protože řízení proběhlo řádně a uchazeči jednoznačně splnili zákonné podmínky.
Rektor Českého vysokého učení technického Vojtěch Petráček doufá, že profesoři nyní budou jmenováni podle zvyklostí. Nechtěl předvídat, jak se k věci postaví prezident. "Myslím si, že vědecké rady postupují standardně dokumentovaným způsobem a podle metodik, které jsou na univerzitách dokumentované a schválené. Takže to jistě bude všechno v pořádku," řekl.
Verdikt soudu podle rektora Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Tomáše Machuly respektuje logiku rozhodování v řízeních, jako je jmenování profesorem. "Orgány univerzit podle zákona a vnitřních předpisů posuzují způsobilost uchazeče a podpis prezidenta tento proces formálně završuje. Rozumím tomu, že pan prezident, jak se svého času vyjádřil, není jen automatem na podpisy. Nicméně k funkcím, jako je prezident, patří jak podpisy stvrzující jeho vlastní rozhodnutí, tak podpisy, které pouze formálně stvrzují rozhodnutí jiných orgánů," sdělil Machula. Věří také, že rozhodnutí soudu věc vyjasnilo i pro budoucí možné spory. Doufá také, že to uklidní situaci a nezpůsobí další eskalaci "zbytečného napětí" mezi prezidentem a akademickým světem.
Rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Tomáš Zima zatím nechtěl rozhodnutí soudu komentovat. Podle Vlasty Helekalové z tiskového oddělení univerzity se k němu vyjádří, až ho obdrží písemně. Podle Helekalové ještě advokátní kancelář, která školu ve sporu o jmenování profesorů zastupuje, nemá v rukou rozhodnutí soudu. Univerzita se proto zatím nebude k věci vyjadřovat.
