* Průlomový verdikt Ústavního soudu: Penze jsou v Česku nespravedlivé * Příští vlády musí přijít s novým systémem výpočtu důchodů * Janota: Stát by to mohlo stát desítky až stovky miliard korun navíc * Dva soudci protestují proti verdiktu - stejná situace jako u zrušených voleb
Brno/Praha - Opravdu začíná jít do tuhého. Peníze na důchody docházejí už nyní, ale stát vždy dosud našel nějakou cestu, aby senioři dostali svých několik tisícikorun. Jenže po pátečním verdiktu Ústavního soudu se místo deseti miliard musí hledat řádově víc peněz.
Důchodců přibývá rekordním tempem, příjmy z pojistného naopak klesají. Za tři měsíce vznikl na penzijním účtu nečekaně vysoký schodek 10,4 miliardy korun.
Do toho všeho rozhodli ústavní soudci v Brně, že lidé s vyššími platy dostávají nespravedlivě nízké důchody a vláda to musí do roka a půl vyřešit.
"Naše ekonomika nemá na to, aby důchody byly vypláceny v podobě, jak si představuje verdikt Ústavního soudu," zdůraznil ministr financí Janota.
Z 340 miliard ročně nekonečná suma
V současnosti stát na důchodech ročně vyplatí okolo 340 miliard. Pokud by vláda vyhověla rozsudku, může to být i o několik stovek miliard víc.
Penze tří kamarádů
Adam, Jiří a Zdeněk se narodili v roce 1948. Vystudovali vysokou školu a pracovali 38 let. Všichni letos jdou do důchodu. Odvody na důchod platili úměrně svému výdělku.
- Průměrný Adam. Adam bral vždy průměrnou měsíční mzdu (v roce 1986 tedy necelé tři tisíce korun měsíčně, v roce 2000 kolem třinácti tisíc a vloni 23,6 tisíce korun). Náleží mu důchod 10 394 korun. Dostává tedy 44 % předchozího hrubého příjmu.
- Nadprůměrný Jiří. Jiří si vydělával vždy o polovinu více, než byla průměrná mzda (vloni tedy 35,4 tisíce). Dostane důchod 11 455 korun, což je ale jen 32 procent jeho předchozích příjmů. V zaměstnání přitom musel každý měsíc odvádět na důchodovém pojištění ze své mzdy o polovinu víc než Adam, což za poslední rok činilo více než tři tisíce korun měsíčně navíc.
- Skvěle placený Zdeněk. Ještě hůře je na tom Zdeněk, pokud si včas nenašetřil a spoléhal jen na státní důchod. Přestože si vydělával dvojnásobek průměrné mzdy (vloni 47 tisíc korun měsíčně), od státu teď bude dostávat jen 12 127 korun - tedy asi 26 procent předchozího hrubého příjmu. Přitom na důchodové pojištění platil ze tří kamarádů zdaleka nejvíce - dvojnásobek toho co Adam (za poslední rok o 6,5 tisíce korun více než on).
Důchodovou hranici překračuje silná generace, která se narodila za protektorátu a těsně po válce. Její vrchol byl ovšem dosažen už před dvěma lety. Těm z nich, kteří vydělávali nadprůměrně, musí stát dávat vyšší důchody, vyplývá z rozhodnutí nejvyšší soudní autority v zemi.
Výpočet, jakým se důchody nyní počítají, je podle ÚS protiústavní, protože staví solidaritu nad zásluhovost. V kombinaci s ostatními parametry důchodového systému negarantuje dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení. "V důsledku se může verdikt soudu projevit na penzích až 95 procent občanů," řekl agentuře ČTK generální sekretář soudu Tomáš Langášek.
Soudci dali státu rok a půl na nápravu. Je tedy jasné, že se problémem bude muset zabývat příští vláda, kterou lidé zvolí v květnu. "Ústavní soud dal přednost chápání důchodového systému jako systému, který je založen na ekvivalenci příspěvků," řekl náměstek ministra práce a sociálních věcí Marián Hošek. "Úplně to postavilo do jiné polohy celou reformu," doplnil.
Podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka přináší verdikt soudu ještě jednu potíž. "Pokud by měla být změna implementována skokově, od určitého data, tak vznikne obrovský společenský, sociální, právní a ekonomický problém: starodůchodci a novodůchodci," říká Rusnok. V některých výdělkových kategoriích by byly veliké rozdíly ve výši důchodu mezi oběma skupinami.
Politici, kteří budou o změně rozhodovat, reagovali velmi opatrně. Zdeněk Škromach, kterého předseda ČSSD Jiří Paroubek už předem jmenoval jako kandidáta na ministra práce a sociálních věcí, byl zjevně zaskočen. "Vůbec se teď nedá odhadnout, jaké dopady bude mít verdikt soudu na důchodový systém. Systém se musí upravit zásluhově (takže kdo má dostat víc, musí víc platit), aby se to nedotklo důchodů nízkopříjmových lidí," komentoval v první reakci verdikt.
Lídr největšího soupeře sociálních demokratů Petr Nečas (ODS) uvedl, že je nutné okamžitě začít pracovat na skutečné reformě důchodů. "Buď reforma, nebo nízké důchody," vidí to úřadující šéf ODS.
Kam soudci nesmějí
Verdikt je průlomový i z pohledu role Ústavního soudu. Stejně jako v případě zrušených předčasných voleb loni na podzim nebo předtím u zdravotnických poplatků, ani zde soudci nehlasovali jednotně. A dva z nich, Jan Musil a Jiří Nykodým, dokonce sepsali nesouhlasné stanovisko, v němž vypočítávají ekonomické dopady rozsudku.
Podle Musila je nutné brát při rozhodování o důchodech v potaz celý složitý systém výpočtů, který obsahuje mnoho prvků a zohledňuje řadu proměnných. "Při tomto posuzování je stále třeba mít na zřeteli celkovou bilanci příjmů a výdajů důchodového sytému. Posoudit všechny tyto otázky je zcela nemožné bez speciálních odborných znalostí z oblasti demografie, statistiky, pojistné matematiky a podobně, kterými US přirozeně nedisponuje," citovala ČTK Musila.
Podle obou soudců se ÚS pustil na území, které výhradně náleží vládě či politické reprezentaci. Generální sekretář soudu Langášek uvedl, že se nález o důchodech rodil velmi složitě. Soudci se opakovaně radili. "Text nálezu se několikrát přepisoval," uvedl Langášek.
(Poznámka ke grafu: Bilance je vypočtena rozdílem vybraného pojistného na důchody a vyplacených důchodů. Fakticky je bilance horší, protože z pojistného na důchody a nemocenskou se platí ČSSZ, jejíž provoz ročně přijde na 5-6 miliard korun. * V roce 2004 se zvýšilo pojistné na důchody z 26 na 28 procent hrubé mzdy. ** V roce 2009 se projevily slevy na pojistném podnikatelům ve výši cca 15 miliard.)
