Koho navrhne sněmovna na vyznamenání? Na prvním seznamu jsou i snowboardistka Ledecká a brankář Čech

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 4. 2018 18:06
Předběžný seznam projedná v první polovině května organizační výbor. Sněmovna by měla vydat konečný verdikt podle Pikala na přelomu května a června.
Snowboardistka a lyžařka Ester Ledecká.
Snowboardistka a lyžařka Ester Ledecká. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Snowboardistka a lyžařka Ester Ledecká, fotbalový brankář Petr Čech a lékař a popularizátor zdravé výživy Rajko Doleček patří k lidem, které by mohla sněmovna navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání. Vyplývá to z podkladů, které po čtvrtečním jednání příslušného podvýboru poskytl místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (piráti).

Celkem se v dolní komoře podle něho sešlo 34 návrhů nominací. Členové podvýboru poslali do dalšího projednávání 24 z nich, uvedl Pikal.

Sněmovna by mohla navrhnout na státní vyznamenání také třeba válečné veterány Josefa Ocelku a Květoslava Prokeše a legionáře a protinacistického odbojáře Františka Štamprecha. Na předběžném seznamu je rovněž účastník protikomunistického odboje Štěpán Gavenda.

K dalším případným sněmovním adeptům na vyznamenání patří pneumoonkolog Miloš Pešek, oftalmolog Martin Filipec a chemik Pavel Hobza. Mezi nominandy by mohli být skladatel a klavírista Vadim Petrov, básník a spisovatel Karel Sýs, motocyklový závodník Jaroslav Falta a gymnasta Jan Gajdoš.

Předběžný seznam projedná v první polovině května organizační výbor. Sněmovna by měla vydat konečný verdikt podle Pikala na přelomu května a června. Pikal nepředpokládá, že by se ohledně kandidátů vedly na plénu nějaké bouřlivé diskuse.

Prezident návrhům sněmovny, Senátu a vlády může, ale nemusí vyhovět. Loni Zeman ocenil ze sněmovních adeptů válečného veterána Antonína Šubrta, zakladatele a ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Vladimíra Maříka, rychlobruslařku a cyklistku Martinu Sáblíkovou, pneumologa Borise Šťastného, folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou, zakladatele a ředitele Hospice svaté Anežky České v Červeném Kostelci na Náchodsku Miroslava Wajsara a ekonoma Milana Zeleného.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy