Praha - Největší investice energetické společnosti ČEZ v ředitelské éře Martina Romana (2004-2011) zamířily do čtyř severočeských elektráren.
Nové turbíny za 15 miliard do nich dodává plzeňská společnost Škoda, kterou Roman řídil v letech 2000-2004.
Tato čísla přicházejí v době, kdy Martin Roman stále ještě nevyvrátil rostoucí podezření, že mu po roce 2004 patřil majetkový podíl ve firmách ovládajících Škodu Plzeň a že byl tedy jako generální ředitel státem ovládané společnosti ČEZ ve střetu zájmů.
Sto miliard bez soutěže
Případ výše uvedených elektráren pak posiluje další tvrzení, podle kterého ČEZ za Romanova vedení plzeňskou Škodovku zvýhodňoval při zakázkách.
A to přes to, že na stavbu elektráren Ledvice a Počerady ani na přestavbu Tušimic a Prunéřova neproběhly veřejné soutěže, a proto se bude těžko prokazovat, že ČEZ investice neušil bývalé Romanově firmě na míru.
Výběr dodavatelů pro zakázky za sto miliard svěřil ČEZ své dceřiné společnosti Škoda Praha Invest.
Tomáš Vachtl z jejího představenstva, který má severočeské projekty na starosti, tvrdí, že vybral nejlepší nabídky. „Každý se o tom může v našich dokumentech přesvědčit," vyzývá ředitel Vachtl.
Aktuálně.cz dosavadní průběh zakázek rekonstruovalo. Variantu, že byly ušity na míru společnosti Škoda Power, která byla do konce roku 2008 dcerou Škody Plzeň, se vyloučit nepodařilo.
Turbíny do každé elektrárny
O severočeských investicích rozhodl ČEZ v roce 2004 záhy po nástupu Martina Romana na post generálního ředitele. Právě tehdy přijalo představenstvo strategický plán, který dával přednost obnově uhelných elektráren.
Škoda Praha Invest v příštích letech připravila čtyři projekty, na které pak sháněla dílčí dodavatele.
Všechny dodávky pro novou uhelnou elektrárnu Ledvice přišly na 36,5 miliardy korun bez DPH. Škoda Power získala zakázku na strojovnu včetně turbíny za 4,7 miliardy.
Škoda Power je dodavatelem nových strojoven pro uhelné elektrárny Tušimice a Prunéřov, které procházejí rozsáhlou rekonstrukcí, tzv. „retrofitem". Z celkových nákladů ve výši 50 miliard obdrží plzeňská firma 9 miliard.
Paroplynovou elektrárnu v Počerad pořídila Škoda Praha Invest za 16,5 miliardy, za parní turbínu zaplatí Škodě Power 1,2 miliardy.
Jeden sparingpartner
Ředitel Vachtl tvrdí, že proběhla regulérní poptávková řízení, v nichž byly osloveny všechny firmy přicházející v úvahu. K podání nabídky pro strojovny v Ledvicích byly vyzvány kromě Škody německý Siemens a francouzský Alstom.
Francouzi neodpověděli a nabídka Siemensu byla dražší.
„A nikdo jiný velké turbíny v Evropě nedodává," upřesnil Vachtl.
Obdobně proběhlo řízení o dodavatelích pro Tušimice. Alstom nereagoval a Siemens nesplnil zadávací podmínky. Parametry jeho turbíny neodpovídaly profilu stolice, na kterou měla být turbína umístěna. Přestavba stolice by jeho nabídku podražila o stovky milionů.
Zakázku na strojovnu pro Prunéřov pak získala Škoda Power opcí, která byla součástí tušimické zakázky.
S poptávkou na parní turbínu pro Počerady oslovila Škoda Praha Invest dokonce pět firem, vedle Škody, Alstomu a Siemensu ještě americkou GE a japonskou Mitshubishi. Jediná nabídka se ale vrátila z Plzně. „Mohli jsme vyhlásit nové řízení a čekat další tři měsíce. To by nedávalo smysl, protože nabídka Škody Power splňovala naše cenové zadání," shrnuje průběh počeradské zakázky šéf Škody Praha Invest.
Siemens a Alstom nemusely porážky bolet, protože Němci dodávají pro Počerady plynovou turbínu a Francouzi kotel do Ledvic.
Ledvice nejsou Boxberg
ČEZ tvrdí, že nemá smysl zkoumat okolnosti severočeských zakázek, protože celé elektrárny se postaví za dobrou cenu.
Ekologický právní servis sice s odvoláním na ročenku Mezinárodní energetické agentury označil tuzemské uhelné elektrárny za nejdražší na světě, to však experti státní firmy jednoznačné odmítají.
„Je to blábol," hodnotí ročenku Václav Matys, který má na starost obnovu elektráren. Připomíná, že mezinárodní agentura ČEZ ani neoslovila a nemohla tedy mít úplné podklady.
Aktuálně.cz vypracovalo cenové srovnání severočeských elektráren se stavbami v sousedním Německu.
Novostavba Ledvic je podle údajů od investorských firem skutečně dražší než ostatní uhelné elektrárny. Srovnání však podle Matyse kulhá v tom, že hnědé uhlí jako Ledvice požívá z německých elektráren pouze lužický Boxberg.
Složení lužického uhlí je přitom úplně odlišné od severočeských zásob, které mají třikrát víc popele a které tedy vyžadují složitější technologii.
Experti ČEZ navíc upozorňují, že z údajů zahraničních stavitelů není jasné, jestli do investice počítají jen cenu samotné elektrárny, anebo také vedlejších staveb, jako je například skládka nebo konstrukce zauhlování.
Proto podle nich není možné vyvozovat závěry z toho, že elektrárenská společnost Vattenfall uvádí u Boxbergu o třetinu nižší cenu než ČEZ pro Ledvice.
Bez obdoby
Stejné výhrady má ČEZ k bilanci paroplynových elektráren.
Počerady sice patří ve srovnání s Německem k těm dražším, avšak částkám od investorů se nedá věřit. Není třeba jasné, jak je možné stejnou elektrárnu v Hammu postavit o 40 procent laciněji než v Brémách.
Cenu za Tušimice a Prunéřov nemá smysl srovnávat s cizími projekty, protože obdobné rekonstrukce nikdo na světě nepodniká.
Při prostém srovnání odpovídá cena za Tušimice lacinějším novým elektrárnám v Německu, například v Duisburgu. Tato elektrárna má ovšem na rozdíl od Tušimic efektivnější spalování při tzv. „nadkritických" teplotách.
Experti ČEZ neuvedli vlastní příklad německé elektrárny, která by si vyžádala větší investice než Ledvice nebo Počerady.
