Praha - Česká republika patří k hlavním vítězům krizového období v zemích Evropské unie.
Během "tří ztracených let" krize 2008-2010 totiž zvýšilo ekonomický výkon devět zemí z evropské sedmadvacítky. Většina z nich se podporou slábnoucí ekonomiky zadlužila, a tak se státní dluh podařilo pod padesáti procenty udržet jenom třem z nich.
A když se odečte nejbohatší evropská země Lucembursko a nejchudší Bulharsko, které se nedají s ostatními snadno srovnávat, zůstává Česko jediným vítězem.
Čechům se nejlépe podařilo překonat dvě hlavní rizika.
Ekonomika proti předkrizovému roku 2007 posílila, byť jen o 0,9 procenta, jak informuje Eurostat. Státní dluh přitom vyrostl o 13,7 procenta HDP a celkem dosáhl 42 procent. Kontrolu nad deficitem se podařilo udržet, i když stát během tří let nezvýšil daňovou kvótu.
Nikdy jsme se tak nebáli
Tento výsledek je v Evropě unikátní, a to se Česko vymyká ještě v jednom ohledu - má zdaleka nejvíc skeptiků.
Eurobarometr ukazuje, že tradiční česká skepse letos dosáhla svého vrcholu a překonala veškerou konkurenci.
V zemi, která se zatím s dopady krize dokázala vypořádat, se budoucnosti obává vedle Řecka nejvíc lidí. Na jaře 2010 jen devět procent Čechů věřilo, že se zlepší ekonomická situace jejich domácnosti, jen osm procent očekávalo postup v zaměstnání.
V Řecku těžce zkoušeném krizí věřilo v obou případech na zlepšení pouze sedm procent obyvatel, v Irsku a Portugalsku ale dvojnásobek.
Pesimismus potvrdil i podzimní průzkum společnosti STEM. Na dotaz, jestli se celková hospodářská situace za pět let zlepší, odpovědělo kladně 22 procent dotázaných. Dosud zaznamenal STEM nejhorší výsledek koncem roku 2003, kdy se Češi báli vstupu do Evropské unie a kdy na zlepšení věřila jen čtvrtina. V krizovém roce 1997 to byla dokonce třetina.
Řecká korupce, rumunský parlament
Skeptické primáty mají Češi i v dalších oblastech.
Na tom, že zemi ohrožuje korupce, se podle Eurobarometru shodne 96 procent dotázaných a větší obavy mají opět jen Řekové. Spolu s Řeky a Kypřany si také Češi nejčastěji uvědomují, že se nejvíc uplácí při veřejných zakázkách. Myslí si to 74 procent.
S tím je v Česku spojena nedůvěra k veřejné správě a politice. Méně než patnáct procent obyvatel důvěřuje národnímu parlamentu kromě Česka už jen v dalších třech postkomunistických zemích. Konkrétně jde o Rumunsko, Litvu a Lotyšsko, které během krize zaznamenaly v Evropě největší ekonomický propad.
Ještě na podzim patřilo do stejné kategorie Maďarsko, důvěra v politiku však vyrostla po nástupu nové Orbánovy vlády.
Britská euroskepse
Na rozdíl od ostatních postkomunistických zemí Češi (a spolu s nimi Lotyši) nevěří ani Evropské unii. Na otázku, jestli se členství v EU vyplatí, kladně odpovídá jen necelá třetina. Češi a Lotyši tak jsou ve stejné kategorii jako tradičně euroskeptická Velká Británie.
Ještě v roce 2007 chválilo členství v Unii 61 procent Čechů, letos už jen polovina. Češi propadli euroskepsi paradoxně ve chvíli, kdy začali ve velkém čerpat evropské dotace. Ministerstvo financí letos čeká, že Česko získá od bruselské pokladny o 89 miliard korun víc, než do ní odvede. To je vzhledem k počtu obyvatel v Evropě unikátní výsledek.
"Jsme pod vlivem hradní filozofie, která je prostě antievropská," vysvětlil docent Vysoké školy ekonomické a bývalý ministr Tomáš Ježek v rozhovoru pro Český rozhlas 6. Pozoroval to i na vědecké radě ve své škole. "Byla tam debata o euru a prostě všichni se předháněli v házení bláta na Evropskou unii. To je takový rituál," uvedl Ježek.
On sám evropský projekt nekritizuje. "My bychom si na něj sami nikdy s touhle tou malou českou přízemní filozofií nezmohli."
Proč úspory?
Česká skepse je také v základech vládní hospodářské politiky, která sází na tvrdé rozpočtové úspory i za cenu zpomalení ekonomického růstu.
Eurobarometr ukázal, že odstranit deficit ve jménu příštích generací žádá 85 procent Čechů. Tím se Češi zařadili mezi země s velkými finančními problémy. Šetřit chce ještě větší podíl Kypřanů a Řeků resp. o něco nižší podíl Maďarů, Malťanů a Belgičanů. Do stejné kategorie patří ještě spořiví Němci.
Úspory však vedou k prohloubení skepse. Ekonom Ježek připomíná, že dnes se má průměrný Čech mnohem lépe, než v roce 1991, kdy se během několika měsíců zvýšily ceny o 40 procent a tím se o stejné procento propadly příjmy obyvatelstva.
"Lidé věděli, že to je cena, kterou musíme zaplatit za svobodu, za to, aby byla volně směnitelná koruna a aby začal fungovat trh. A on opravdu fungovat začal. Člověk nemusel ráno do fronty, nemusel podplácet nějaké zelináře a nevím koho všeho, aby dostal obyčejné zboží," připomněl Ježek.
Tentokrát není vládní zásah tak drsný. "Ale člověk ví, že tentokrát nic nedostane," vysvětlil současnou nespokojenost Ježek.
