Praha - Po několika letech relativního klidu se mezi českými lesníky opět začalo hovořit o možné změně na postu generálního ředitele Lesů České republiky. Tentokrát ne kvůli tomu, že by současného šéfa Daniela Szóráda někdo z křesla vyhazoval, jak se to stalo v rychlém sledu několika jeho předchůdcům, ale proto, že se Szórádovo jméno objevilo mezi možnými kandidáty na nového ředitele Arcibiskupských lesů a statků Olomouc.
Sám Szórád potvrzuje, že byl zástupci církevní firmy, kterou stoprocentně ovládá Arcibiskupství olomoucké, ve věci možného obsazení vrcholného manažerského postu kontaktován.
"Byl jsem osloven jako jeden z mnoha hypotetických kandidátů. Vše je zřejmě ve fázi průzkumu trhu. Žádná konkrétní nabídka ale neproběhla," uvedl pro Aktuálně.cz generální ředitel Lesů ČR, který je v nynější funkci od dubna 2014. Odmítá spekulovat, zda by nabídku na novou práci přijal.
"Nezlobte se, ale k hypotézám se nebudu vyjadřovat. Některé nabídky se neodmítají, ale musí být konkrétní. Máte nějakou takovou pro mě?" odpovídá protiotázkou.
Arcibiskupství spoléhá na "headhuntery"
Nejasnosti ohledně ředitelovy budoucnosti znejisťují i zaměstnance státních lesů. "O záměru ředitele Szóráda odejít k Arcibiskupským lesům jsem slyšel, mezi lidmi se o tom v podniku hovoří, jestli je to ale pravda, to nevím," uvedl šéf odborářů Lesů ČR Zbyněk Nečas.
Velmi opatrně se k věci staví olomoucké arcibiskupství. Uvádí pouze, že na obsazení pozice ve vedení Arcibiskupských lesů a statků vyhlásilo výběrové řízení, přičemž průběh a jména uchazečů nechce nyní nijak komentovat.
Církevní firma při výběru spolupracuje s profesionálními "headhuntery", tedy profesionálními "lovci" špičkových manažerů. "Mezi jmény, která nám agentura zatím postoupila, pan Szórád nefiguruje. O jejích dalších krocích nevíme," uvedl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Arcibiskupské lesy a statky se sídlem na Svatém Kopečku u Olomouce spravují zhruba 40 tisíc hektarů lesní půdy a dalších 5 tisíc zemědělské. Zatímco pole vesměs pronajímají zemědělcům, v lesích hospodaří samy. Pozemky jsou rozčleněny do šesti polesí (Kroměříž, Chvalčov, Mírov, Domašov, Rejvíz a Vápenná).
Jde o poměrně významnou rozlohu - vysoká koncentrace majetku je třeba na Jesenicku - ve srovnání s Lesy ČR, které obhospodařují 1,3 milionu hektarů, jde ale stále o malý podnik. Obdobné lesní firmy, spravující restituovaný majetek katolické církve, mají i další diecéze.
Předvolební nejistota státních manažerů
Mezi některými lesníky se spekuluje i o tom, že se šéf Lesů ČR o alternativní pracovní místo začal zajímat sám, a to i k nelibosti ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který jej do Lesů ČR přivedl. Jurečka později Aktuálně.cz napsal, že Szórád vede státní lesy velice dobře. "Byla by škoda, kdyby stát o takového manažera přišel," napsal ministr.
Faktem je, že blížící se parlamentní volby a nejistota ohledně jejich výsledku nemohou přidat na klidu nikomu ze státem najatých manažerů. V Lesích ČR je ještě větší důvod k nervozitě, protože se šéfové v podniku donedávna měnili jak na běžícím pásu.
Dlouhá léta ve funkci vydržel jen úplně první generální ředitel Jiří Oliva (1993 až 2003). Po jeho odchodu se v rychlém sledu v podniku vystřídalo pět dalších manažerů: Kamil Vyslyšel, Vladimír Blahuta, František Koníček, Jiří Holický a Jiří Novák. Jistou stabilizaci přinesl na začátku roku 2009 až nástup Svatopluka Sýkory, který vydržel ve funkci téměř čtyři roky, do listopadu 2012.
Daniel Szórád, osmý "generál" státních lesů, je v tuto chvíli také čtvrtým rokem ve funkci. Zda se mu Sýkorův rekord podaří překonat, není vůbec jisté, Olivova úvodní desetiletka se zdá být neopakovatelná.
Szórád si zatím dokázal uchovat čistý štít, nicméně proti němu může po volbách hovořit horší hospodářský výsledek v loňském roce a také rozmnožení kůrovce na severní a střední Moravě. I proto by odchod k církevním lesům nemusel být nelogickým východiskem z politické nejistoty.
"Mě osobně by to vůbec nepřekvapilo," říká nejmenovaný zdroj, který Szóráda zná zblízka a je také informován o výběrovém řízení organizovaném pod olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem.
