Praha - Ministerstvo financí v pondělí odpoledne dostalo tři nabídky na likvidaci všech ekologických škod z dob socialismu. Jde o nejdražší veřejnou soutěž v historii České republiky.

Poptávková cena dosahuje 101 miliardy korun bez DPH, ministr financí Miroslav Kalousek však předpokládá, že stát zaplatí výrazně nižší částku.

"Stále platí, že vláda má možnost nevybrat žádného uchazeče," připomíná Jakub Haas z Kalouskova ministerstva.

Nabídku podali všichni tři uchazeči, kteří postoupili do druhého kola, tedy Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services ze skupiny J&T. Zástupci firem to v pondělí odpoledne bez dalších podrobností sdělili ČTK.

Ministerstvo financí tuto informací potvrdilo. Konečný termín pro podání nabídek byl v pondělí v 16:00, obálky s nabídkami budou otevřeny 13. září..

Pět obálek v trezoru

Soutěž byla vyhlášena už před třemi lety, stíhá ji z různých stran kritika a průběžně je odkládána.

Historický okamžik nastane až za týden, kdy Kalouskovi úředníci otevřou obálky s nabídkami od tří zájemců. Zároveň můžou otevřít další dvě neotevřené obálky s analýzami od auditorských společností Deloitte Advisory a Ernst & Young, které leží v trezoru ministerstva už od minulého týdne.

"Analýzy mají přinést odborné posouzení maximální hranice celkové nabídkové ceny," vysvětluje Haas. Pokud nebudou nabídky odpovídat odhadu Deloitte Advisory a Ernst & Young, pak roste pravděpodobnost, že vláda soutěž zruší.

Cena mimo realitu

Spory o zakázku vyvolala poptávková cena, kterou určilo ministerstvo financí už před třemi lety. Požadované práce podle kritiků zdaleka nedosahují poptávkovou cenu 101 miliard. Ministerstvo životního prostředí a Nejvyšší kontrolní úřad přitom odhadly, že na likvidaci škod stačí třetina nebo čtvrtina této částky.

Ministerstvo financí s tím nepolemizuje. "Poptávková cena byla stanovena jako prostý součet státních garancí," upozorňuje Jakub Haas.

Tyto garance vydal stát počátkem devadesátých let při privatizaci velkých průmyslových podniků včetně ČEZ, OKD, severočeských dolů a hutí. Přitom nikdo nehodnotil, jak může být odstranění ekologických škod nákladné.

"Suma garancí je v zásadě daná výší základního jmění privatizovaných firem, kde stát převzal odpovědnost za sanaci škod z dob socialismu," popisuje Haas, jak vznikly státní závazky.

Od počátku devadesátých let do konce roku 2009 utratil stát za likvidaci ekologických škod 46 miliard. Po odečtení této částky zbývají garance právě za 101 miliard.

Omezená konkurence

Podle předpokladu ministerstva financí může stomiliardovou částku srazit na reálnou úroveň veřejná soutěž. O tom však pochybuje loňská kontrolní zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu.

Připomíná, že do druhého kola byli připuštěni pouze tři zájemci. Kromě menší středočeské stavební firmy Geosan chce ekologické škody odstraňovat vídeňská pobočka dánské firmy Marius Pedersen a slovenská finanční skupina J&T. "Konkurenční prostředí není dostačující," obávají se kontroloři.