Pokud Česko chce mít kvalitní justici, musí ji zaplatit, poskytování ochrany právům a rozhodování o vině a trestu není nějaká nízkonákladová činnost, uvedl Šuk, jenž se angažuje v jednáních o platech nesoudcovských zaměstnanců v justici.
"Je-li naším úkolem zabezpečit chod soudů, musíme mít k tomu i odpovídající finance, včetně schopnosti adekvátně zaplatit zaměstnance soudů. To dlouhodobě nejsme," řekl Šuk.
Vidí dva hlavní důvody. První spočívá ve způsobu sestavování rozpočtu. Justice se jako jediná ze tří mocí ve státě nijak nepodílí na tvorbě svého rozpočtu. "Ten se připravuje ve stylu mnichovské dohody, o nás bez nás," popsal Šuk.
Druhým důvodem je podle místopředsedy Nejvyššího soudu skutečnost, že stát sice zaměstnavatelům ukládá, aby za stejnou práci platili stejnou mzdu, sám se tak ale nechová. Zaměstnanci soudů dostávají ve srovnání s jinými státními zaměstnanci, kteří vykonávají obdobnou práci, méně peněz. Stát je tak podle Šuka lidově řečeno "bere na hůl".
"Naším cílem je změnit tuto praxi, zapojit do sestavování rozpočtu justice i její reprezentanty a jde-li o platy zaměstnanců soudů, dosáhnout toho, aby odpovídaly náplni a náročnosti jejich práce, jakož i odpovědnosti s ní spojené," doplnil Šuk.
Prvním krokem je podle něj naplnění dohody, uzavřené s ministry financí Zbyňkem Stanjurou a spravedlnosti Pavlem Blažkem (oba ODS) v květnu 2023. Návrh státního rozpočtu na příští rok ale dohodu podle Šuka nerespektuje.
Dohoda říkala, že na platy zaměstnanců soudů od roku 2025 půjde částka odpovídající průměrnému rozpočtovanému platu státního zaměstnance, bez přihlédnutí k ozbrojeným složkám a školství. Příští rok by to mělo být téměř 43 tisíc korun.
"Návrh státního rozpočtu však počítal s necelými čtyřiceti tisíci korun. To je jen o pár set korun více než letos. Nedivím se proto našim zaměstnancům, že jim došla trpělivost. A jsem přesvědčen, že pokud by návrh státního rozpočtu odpovídal dohodě, k žádné stávce by nedošlo," řekl místopředseda Nejvyššího soudu.
"Ačkoliv nemáme doposud oficiální čísla od ministerstva financí, naší dohodě zjevně neodpovídá ani částka 41 tisíc korun, kterou zástupkyním odborů přislíbili na čtvrtečním jednání ministři spravedlnost a financí. Přesto stále věřím, že nakonec ministr financí své slovo splní a dohodu dodrží," uvedl.
U Nejvyššího soudu stávkuje třetina zaměstnanců, veřejnost to ale prakticky nepocítí. Ústní jednání či veřejná zasedání se tam konají jen výjimečně. Soud tak funguje, byť v částečně omezeném rozsahu.
"Práci, která bude nyní po tři dny stát, pak budou muset odvést titíž zaměstnanci, kteří nyní stávkují. Vědí to, a přesto se stávky účastní, protože chtějí dát najevo svoji sounáležitost se zaměstnanci ostatních soudů," uvedl Šuk. Doplnil, že na ostatních soudech je situace mnohem složitější, stávku tam veřejnost pociťuje naplno.
Mohlo by vás zajímat: Evropa chystá změnu v odměňování. Expertka řekla, kdy si můžete říct o vyšší plat (18. 4. 2024)
