Aktuálně.cz: Na konci května jste požádala o schůzku s prezidentem Milošem Zemanem. Máte pro ni už termín? A je vaše žádost ještě aktuální?
Karla Šlechtová: Chci pana prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil informovat o aktuálních záležitostech obranyschopnosti státu. Termín zatím stanoven není.
Prezident při druhém jmenování Andreje Babiše premiérem skrze svého mluvčího vzkázal, že obsazení postu ministra obrany je "plně v kompetenci pana premiéra". S ohledem na to, jak tvrdě prezident vstoupil do obsazení postu ministra zahraničí, to lze interpretovat jako volnou ruku Andreji Babišovi, ať udělá ministrem obrany, koho chce. Cítíte ze strany prezidenta podporu pro pokračování ve funkci, nebo ne?
Nevím, co si pod tím představujete. Podle mě je podstatné, zda jsou premiér a prezident spokojeni s mou prací a zdá se jim užitečná, smysluplná a pomáhající revitalizaci resortu obrany. Že vidí, že se na ministerstvu zabývám také bojem proti klientelismu a korupci, což je základ vzniku hnutí ANO. A pokud budou chtít, zeptají se jistě na názor někoho, s kým jsem v každodenním kontaktu, třeba náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty.
Nová vláda má být ustavena poměrně rychle. Už jste jednala s premiérem Babišem o svém možném pokračování ve funkci? Cítíte pro pokračování podporu, nebo ne?
Pokud je mi známo, premiér Babiš nejednal o budoucím angažmá s většinou ministrů. Je to ale muž, který drží slovo. Až mě nebude potřebovat, jsem si jistá, že mi to řekne.
Požádala jste premiéra, aby zadal zpracování vyhodnocení nákladů všech ministerstev od roku 2014 na zahraniční i tuzemské cesty. Jak jste v této zprávě dopadla vy jako ministryně pro místní rozvoj v porovnání s ostatními ministry?
Byl to úkol od premiéra a záleží jen na něm, zda a jak celkové vyhodnocení zveřejní. Trvám na tom, že osobně jsem vždy šetřila a až na jednu výjimku jsem služební cesty po Evropě řešila vždy buď základním tarifem "economy", nebo jsem byla součástí širší delegace letící vládním speciálem. A pokud ministři využijí při zaoceánském letu business třídu, má to své důvody, zejména když například krátce po dvanácti hodinách letu následuje jednání, na kterém musí být schopni hájit zájmy České republiky. Proto mi toto téma přijde jako zástupný problém. Zvláště v porovnání s tím, kolik desítek miliard korun se nám na ministerstvu pro místní rozvoj podařilo díky těmto cestám zachránit z evropských peněz pro všechny.
Co říkáte na požadavek komunistů artikulovaný Pavlem Kováčikem, že by z programového prohlášení vlády měla vypadnout mise našich vojáků v Pobaltí? Obáváte se růstu vlivu KSČM na naše zahraniční vojenské mise, vzhledem ke konstruování vlády závislé na komunistech?
Jsem ráda, že můj návrh na prodloužení zahraničních misí do roku 2020 většina Poslanecké sněmovny schválila. Řešení na dva roky dopředu umožňuje lépe plánovat a také stabilizovat armádu. Mise mají jasný právní rámec a pomáhají hájit zájmy České republiky, ať už jde o boj proti nelegální migraci přímo v zemích původu, nebo o zvyšování bojových schopností českých vojáků. Příští dva roky bude Česká republika své mezinárodní závazky plnit a přispívat k bezpečnostní stabilitě ve světě.
Ministerstvo obrany v pátek vydalo zprávu, že izraelské radary nelze použít, protože nepocházejí ze členské země NATO. Kdo konkrétně na ministerstvu byl zodpovědný za roky jednání o izraelských radarech? Jak je možné, že za celou tu dobu nebyl akviziční proces zastaven právě s argumentem, že nepocházejí ze členské země NATO? Došlo či dojde k vyvození patřičné personální odpovědnosti?
Nevydali jsme zprávu, že izraelské radary nelze použít, protože nepocházejí ze členské země NATO. Informovali jsme o i pro nás překvapivé informaci, kterou jsme ve čtvrtek obdrželi od Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), že připojení izraelských radarů do systémů velení a řízení NATO komise ASAB nedoporučila. (Ministerstvo doslova uvedlo, že "byl zástupce české strany informován, že podle výboru není přípustné, aby do systému NATO byl zapojen systém, který nepochází z členské země NATO". V době vydání tiskové zprávy ještě nebyly známé okolnosti, podle kterých kategorický nesouhlas NATO neexistuje, pozn. red.)
Jak budete dále postupovat?
Protože vnímám obranyschopnost ČR a ochranu vzdušného prostoru jako prioritní, řešíme to přednostně. V pondělí jsme měli na téma radarů několikahodinovou poradu. Požádali jsme NÚKIB o doplňující informace a jednáme i v NATO. Doručené stanovisko považuji za závažné, ne však fatální. Podle odborníků v Praze i Bruselu, i například českého velvyslance při NATO Jiřího Šedivého, je reálná šance nalézt řešení. Klíčová bude národní certifikace, která bude odrazovým můstkem pro budoucí zapojení do aliančního systému.
Kdy se konalo poslední zasedání aliančního bezpečnostního akreditačního výboru pro protivzdušnou a protiraketovou obranu, o němž ministerstvo obrany informovalo v pátek v tiskové zprávě? Věděla česká strana o aliančních pravidlech pro radary dříve?
Zasedání se konalo poslední květnový týden. Českou republiku v dané komisi zastupuje pracovník NÚKIB, proto jsme informaci obdrželi se zpožděním. Ověřila jsem si, že před tímto zasedáním jsme podobné kategorické indicie neměli.
Z neoficiálních míst se proslýchá, že se na MO už roky o problémech se zapojením radarů vědělo a že minimálně francouzská strana Českou republiku v této věci informovala. Máte také takové informace?
Země NATO používají řadu technologií vyráběných v nečlenských zemích a tyto technologie dokážou s aliančními systémy dobře spolupracovat. Radary vyrobené mimo alianci používají Italové, Turci mají třeba ruský systém. Příkladem mohou být i gripeny. Švédsko není členem NATO, přesto naše nebo maďarské letouny s aliancí komunikují. Jsem si jistá, že totéž lze dokázat i v případě špičkových izraelských radarů.
Na okraj jednání ministrů obrany zemí NATO jste jednala s francouzskou ministryní obrany Florence Parlyovou. Bylo tématem jednání možné oživení českého zájmu o francouzské radary, které se původně také dostaly do úzkého výběru zvažované techniky?
Jednali jsme, ale ne o radarech. Řešili jsme například spolupráci na misi v Mali a také šest desítek obrněných vozidel Titus. Ta jsou na podvozku Tatra s francouzskou nástavbou, kde je u dodavatele problém s bezpečnostní prověrkou Národního bezpečnostního úřadu. Vozidla Titus armáda dlouhodobě potřebuje, proto jsem se zapojila do řešení. Vypadá to, že by se nyní vše mohlo urychlit a léta trvající projekt vozidel Titus dotáhnout do konce.
Jaká řešení ministerstvo obrany připravuje, pokud - jak říká generál Opata - nastane v prostoru do tříkilometrové výšky "tma", až staré radary doslouží? Existují úvahy o možném nasazení sledovacích systémů Věra, případně pokus prodloužit přece jen ještě životnost starých radarů?
Pan generál Opata použil metaforu, aby byla situace snadněji pochopitelná a
představitelná. My samozřejmě nečekáme, až něco podobného nastane. Analyzujeme výhody a nevýhody různých variant, z nichž některé naznačujete. Jsou to ale strategické informace, které nemůžeme sdělovat přes média. (Možnost použití systémů Věra naznačil podle serveru Novinky.cz v březnu na jednání s poslanci tehdejší náčelník Generálního štábu Josef Bečvář, pozn. red.)
Předpokládáte, že se na úrovni NATO podaří domluvit systémovou změnu, která by umožnila nasazení nealianční radarové techniky?
Jsem přesvědčená, že podobné řešení existuje. Pro jeho nalezení dělám vše, co je možné. Podstatné je, aby to bylo řešení použitelné i v jiných členských státech NATO, protože nejsme jediní, koho podobné problémy trápí.
Může být vůbec radarová zakázka podepsána, dokud nebudou vyřešeny "extrémně závažné nálezy", o nichž jste mluvila a které vyšetřuje vojenská policie?
Začínat od nuly nejde, tlačí nás čas. Sovětské radary přesluhují 15 let. Prvořadé je zajistit bezpečnost naší země. Pro mě je proto zásadní, že izraelské radary patří ve světě k nejlepším. Zadala jsem ale zpracování právního stanoviska, aby ministerstvo a stát měly jistotu, že lze zakázku dotáhnout.
