Jak informoval o víkendu deník Aktuálně.cz, potřebné povolení ji odmítlo vydat i tamní ministerstvo školství.

Proti udělení státního souhlasu se totiž postavila akreditační komise. I když poslední slovo měla vláda, pro ministry bývá stanovisko komise rozhodující.

Podle údajů slovenského ministerstva šlo o první oficiální žádost o udělení státního souhlasu s vytvořením a vyučováním na vysoké škole na území Slovenska, která přišla z Česka.

Státní souhlas je přitom pro působení jakékoliv vysoké školy na území Slovenska zásadní, bez něj hrozí vzdělávacím institucím pokuta ve výši až pět milionů korun.

Bankovní institut, první česká soukromá vysoká škola, chtěla ve studijních oborech zaměřených na bankovnictví a finanční obory přijmout asi dvě stě uchazečů o dálkové a padesát studentů o denní formu studia. Rektor školy František Jirásek uvedl, že škola chce i přes neudělení souhlasu státu na Slovensku působit. Rektor se odvolává na to, že škola má českou akreditaci a to jí umožňuje působit ve všech zemích unie.

Po naplnění všech ročníků mělo na Slovensku studovat asi osm set až tisíc studentů. Škola v žádosti uvedla, že požaduje udělení souhlasu v oborech, na které získala akreditaci v Česku, a už má k dispozici prostory v Liptovském Mikuláši, Galantě a Košicích.

Akreditační komise ale žádosti Bankovního institut nevyhověla.

"Chybějí požadavky pro uchazeče o studium, není zabezpečená odborná garance studijních programů, převažují externí a věkově starší učitelé, kteří v daném oboru nepůsobili, není dostatečný počet učitelů na plný pracovní úvazek," uvedla komise ve zprávě, kterou slovenské vládě předkládá ministr školství Martin Fronc. Ani informace o materiálním zajištění školy nepřišly akreditační komisi dostatečné.

Na Slovensku nyní působí šest soukromých vysokých škol, sedmá začne fungovat letos. V zemi působí také na dvacet veřejných vysokých škol. Na soukromých vysokých školách studuje pouze jedno procento studentů, což je nejméně ze států Visegrádské skupiny. Tisíce Slováků studují vysoké školy v zahraničí, jenom v Česku jich je asi deset tisíc.

České vysoké školy se s působením na Slovensku potýkají už delší dobu. Vzdělávací instituce nabízejí studium pro Slováky prostřednictvím různých akademií nebo agentur. Poplatky za semestr se pohybují v průměru mezi deseti až dvaceti tisíci korunami. To se nelíbí slovenským veřejným školám. Ty na rozdíl od zahraničních nemohou od externích studentů vybírat poplatky za studium, a jsou proto znevýhodněny.#reklama

Studium na Slovensku kromě Bankovního institutu nabízely olomoucká Univerzita Palackého, ostravská Vysoká škola podnikání nebo pražská Vysoká škola J. A. Komenského.

Ta však už pobočky na Slovensku raději zrušila a slovenské studenty nyní vozí do moravského Starého Hrozenkova hned v blízkosti česko-slovenské hranice. Slovenské ministerstvo školství totiž v souvislosti s působením vysokých škol bez státního souhlasu podalo už šestnáct trestních oznámení na neznámého pachatele.