Praha - Vláda ve středu rozhodla o začlenění zástupců běloruské a vietnamské menšiny do Rady vlády pro národnostní menšiny.

Stalo se tak na návrh místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Moniky Šimůnkové.

K rozšíření rady došlo na základě žádosti představitelů menšin. Zástupci vietnamské a běloruské menšiny se jednání rady účastní již od roku 2007, ale pouze jako hosté.

Novými zástupci v Radě se stali Adam Kalita z občanského sdružení Pahonia za běloruskou menšinu a Huu Uyen Pham z občanského sdružení Van Lang za vietnamskou menšinu.

Zastoupení v radě však neznamená, že by tímto národnostní menšina nově vznikla nebo byla oficiálně uznána. Existenci národnostní menšiny zaručují Listina základních práv a svobod a Zákon o právech příslušníků národnostních menšin.

„Jedná se o každou skupinu odlišných obyvatel, kteří projeví vůli být za národnostní menšinu považováni," uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

O zastoupení v radě tak může požádat každá menšina, která tyto podmínky splňuje.

Členství zaručuje podíl na formování politiky

„Díky členství v radě coby poradním orgánu vlády se menšiny mohou podílet například na formování státních politik, které se jich přímo dotýkají," dodala Šimůnková.

Do procesu jmenování nových členů se kromě stálých členů vládní rady zapojili také představitelé akademické obce, zejména Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Právě zde působí tým odborníků zabývající se problematikou národnostních menšin. Dosavadní členové přijetí nových podpořili.

Proti návrhu zákona se postavil ministr vnitra v demisi Jan Kubice. Kubice se k požadavku Vietnamců o jejich uznání za národnostní menšinu stavěl nesouhlasně už v roce 2012.

Vietnamci se podle něj nechtějí integrovat a v Česku jsou pouze kvůli ekonomickým zájmům.

V současné době má Rada vlády pro národnostní menšiny celkem 32 členů, z toho 18 členů zástupců příslušníků národnostních menšin, a to běloruské, bulharské, chorvatské, maďarské, rusínské, ruské, řecké, srbské, ukrajinské a vietnamské, které v radě zastupuje vždy jeden zástupce a zástupci menšin německé, polské, romské a slovenské, které mají zástupce dva.

Vyšší počet reprezentantů těchto menšin se odvíjí od skutečnosti, že němčina, polština, romština a slovenština jsou chráněny jako menšinové jazyky podle Evropské charty regionálních či menšinových jazyků.

Dalšími členy rady jsou představitelé veřejné správy.