Praha - Léto roku 2011, které právě dnes v 19 hodin a 16 minut začne, bude teplotně přinejhorším průměrné, ale spíš to vypadá, že se ohřejete víc než v minulých letech.
Jde samozřejmě jenom o předpověď vycházející z klimatologických modelů. Ale podporuje ji i způsob, jak se tyto modely propočítávají.
Zmíněné modely pro střední Evropu se prozatím (ve srovnání s dlouhodobým normálem) přiklánějí k teplotně nadprůměrnému létu.
Ačkoliv se počasí na tak dlouhou dobu v České republice předpovídá mnohem obtížněji než například v Austrálii, úspěšnost tohoto výhledu se pohybuje okolo 65 až 80 procent.
U protinožců meteorologové mohou podle toho, zda je v Tichém oceánu fáze El Niño, nebo naopak La Niña, snáz dedukovat, zda tamní léto bude oproti normálu spíše deštivé (La Niña), či suché (El Niño). Žádný takový jev v Česku meteorologům „nepomáhá".
Jak deštivé léto (co do množství srážek) letos bude, je proto ve srovnání s teplotou mnohem těžší předpovědět. Prozatím se ale modely přiklání ke srážkově průměrnému roku.
Deset let nad průměrem
To, že letní měsíce jsou zpravidla nejteplejšími měsíci v roce, zároveň ale také nejdeštivějšími, je vcelku známý fakt.
Za posledních 10 let nebyly prázdniny ani jednou teplotně podprůměrné - naopak hned osmkrát byly teplotně nadprůměrné a dvakrát teplotně průměrné.
V roce 2006 byl dokonce zaznamenán doposud nejteplejší červenec na našem území s teplotní odchylkou +4,5 °C od dlouhodobého normálu a s celkem dvaceti tropickými dny.
K českému létu patří tropické teploty, kdy teploměry ukážou více než 30 °Celsia.
V roce 2007 bylo naměřeno v pražském Klementinu 16. července jedna z nejvyšších teplot vůbec: 37,3 °C. Bylo to jen o pět desetin stupně méně, než činí historický rekord Klementina z 27. července v roce 1983 (37,8 °C).
Kdy přijde sníh
To ale nevylučuje velkou proměnlivost. Výjimkou letního počasí v Česku není totiž ani ochlazení o více než 10 °C za 24 hodin nebo intenzivní déšť.
Srážky se vyskytují ve dnech s letními nebo tropickými teplotami, které jsou často zakončeny bouřkami, nebo při přechodu front.
A po přechodu studených front se mohou nejvyšší denní teploty pohybovat pod 15 °C, výjimkou není ani sněžení na vrcholcích hor, jako například vloni na konci srpna.
Od roku 2000 jsme zaznamenali šest srážkově nadprůměrných prázdnin, výrazně srážkově podprůměrné byly roky 2004 a 2003.
Naopak v roce 2002 (rok rozsáhlých katastrofálních povodní) byl zaznamenán nejdeštivější srpen v historii měření s průměrnými srážkovými úhrny 177 mm, tj. 225 % dlouhodobého normálu, vlhký červenec přinesl rok 2005 s průměrnými srážkovými úhrny 132 mm.
Zprávy od El Niña
V některých jiných částech světa než ve střední Evropě lze na charakter počasí pro následující období (v tomto případě léto) z různých indikátorů usuzovat snáze.
Ve střední Evropě žádné takovéto závislosti počasí mezi jednotlivými roky neznáme a pohled do historie posledních deseti let jenom dokazuje, jak je středoevropské léto proměnlivé.
Za posledních 10 let bylo prázdninové počasí každý rok úplně jiné, některé roky se dokonce odlišovaly výrazněji od dlouhodobých klimatických normálů.
Proměnlivost letního počasí záleží hlavně na konkrétním uspořádání tlakových útvarů nad Evropou a Atlantským oceánem.
To může dát vzniknout tzv. zonálnímu proudění, tedy střídání teplejších slunečných a chladnějších deštivých období, nebo naopak bude převládat tzv. anticyklonální situace, kdy se nad východní Evropou ustálí na delší období tlaková výše, která přinese malou oblačnost a vysoké teploty.
