Praha - Stejné jméno, stejná krabička a stejný počet tablet. Cena ale o stokorunu vyšší. A to dokonce ve dvou různých lékárnách na jedné ulici.
Ceny léků se mohou v jednom městě lišit až o desítky korun, v rámci Česka i o stovky. Pokud tedy někdo bere některý z drahých a málo užívaných léků, je dobré si do lékárny předem zavolat.
Nižší doplatek? Tam, kde lék hodně berou
Z čeho se skládá cena léku?
Cena léku se zjednodušeně vypočítá:
- Maximální cena výrobce + obchodní přirážka (36 %) + DPH (9 %)
- Pokud se vydává lék na recept, platí pacient regulační poplatek 30 Kč
- O tento regulační poplatek se ale snižuje doplatek z ceny léku
Příklad:
Výpočet ceny léku, který je hrazen z pojištění.
- Maximální cenu stanovil stát např. na 100 Kč
- 100 Kč + 36 % + 9 % - regulační poplatek 30 Kč = 138,95 Kč
Co je co?
- Maximální cena léku - stanoví ji stát. Je to částka, nad kterou žádná lékárna nesmí jít.
- Úhrada - částka, kterou za lék zaplatí zdravotní pojišťovna z veřejného zdravotního pojištění. Také ji stanoví stát.
- Přirážka lékárníka - to, co si k nákupní ceně léku přičtou lékárníci. Částka závisí i na ceně léku (čím je vyšší, tím nižší je marže). Distributor léku si přidá zhruba 3,5 %, lékárník 26-28 %.
- Doplatek - to, co platí v lékárně pacient. Rozdíl mezi cenou léku a úhradou
- Poplatek - zákonem daná povinnost pacienta zaplatit za každý lék na receptu 30 Kč
Příkladem za všechny může být lék Bonviva, který je určen lidem s osteoporózou (řídnutím a slábnutím kostí). Polyká se jen jednou měsíčně, a to na lačný žaludek. Je drahý a užívá ho jen malé procento pacientů.
"A to je ten problém," říká šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
"Obecně jde totiž o léky, které mají nastavenou velkou maximální cenu. Tyto léky firmy často dodávají jen do těch lékáren, které sídlí v okolí odborných ambulancí. Tam si pro ně pacienti přijdou. Pro ostatní lékárny jsou ale téměř neudatelné," vysvětluje.
Lékárna, která nestojí v jedné ulici s ortopedickou ambulancí, si totiž nemůže být nikdy jistá, že tak drahý a málo užívaný lék prodá. Objedná proto jen dvě tři balení. Tím ale nedosáhne na množstevní slevu a s ní následně nemůže počítat ani pacient.
"Ceny přitom mohou být díky speciálním množstevním smlouvám s výrobci až poloviční," upozornil Aktuálně.cz také zlínský lékárník Pavel Nesrsta.
Jednou za 300, podruhé za 95 korun
Dokládá to i průzkum deníku Aktuálně.cz. Pracovníci ze sedmi namátkou vybraných lékáren z celé země hlásili ceny až o stokoruny rozdílné.
"Bonviva stojí 1934 korun a pacient doplácí 324,50," přibližuje cenu pracovnice lékárny U Zlaté koruny v Ostravě. Přitom v jiné části severomoravské metropole, v lékárně U Sokolovny, dostanou lidé stejný lék za 95 korun.
"Lék jsme měli s doplatkem 300 korun, ale už ho nemáme. Objednáme ho, jen pokud o něj bude zájem," vysvětlují v pražské Lékárně U Palmy. Balení léku Bonviva nenabídli ani v dalších třech oslovených lékárnách. Většinou v těch soukromých a menších.
Poplatky ceny neovlivňují
Pokud pak jde ale o poplatky za recept, ty se do ceny nepromítají. "Lidé se mylně domnívají, že pokud si lék vyzvednou v krajské lékárně, kde jim prominou poplatky, ušetří. Opak je ale pravdou," upozorňuje mluvčí České lékárnické komory Aleš Krebs.
Každých třicet korun, které lékárna vybere, se totiž od doplatku, který pacient zaplatí, odečítá. Regulační poplatek pak podle Krebse lékárník odvede pojišťovně.
Nejvíc se užívají léky na trávení, rakovinu a srdce
Právě za nejdražší léky na nejtěžší nemoci se v loňském roce nejčastěji utrácelo. Alespoň podle informací Ústavu pro kontrolu léčiv.
Češi se podle statistik SÚKLu naučili nechodit k lékaři kvůli každému píchnutí a preparáty proti bolesti či nachlazení si kupují sami. Léků navíc spolykají méně. Dostane se tak víc peněz na pacienty, kteří trpí vážnými chorobami, například rakovinou či nemocným srdcem.
"Nejnovější analýzy potvrzují, že se peníze skutečně přesunuly do náročnějších léčebných procesů. V loňském roce bylo distribuováno 24 514 balení přípravků pro vzácná onemocnění s za 1,26 miliard korun, což jsou přibližně dvě procenta z celkových výdajů na léčivé přípravky," uvádí se ve zprávě, kterou dnes zveřejnil SÚKL.
Nejvíc se využívalo léků na kardiovaskulární systém, cytostatik a přípravků na léčbu trávicího traktu a metabolismu.
