V současné době je v 21 psychiatrických nemocnicích v Česku více než 8000 lůžek. Do roku 2022 by mělo být zrušeno 1200 z nich. Komunitní centra by pacienti měli mít blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli, bydleli by ale samostatně a mohli by i pracovat. Velkou část péče o tyto lidi zajišťují terénní týmy složené z psychiatrů, psychologů, sester a sociálních pracovníků. Letos se počítá s přesunem asi 300 pacientů do jejich péče mimo nemocnice.
Ministerstva v pondělí oznámila vznik Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020 až 2030, v blízké době ho projedná vláda. Plán počítá se zapojením nejen resortu zdravotnictví a sociálních věcí, ale také školství v péči o duševní zdraví dětí, místního rozvoje ohledně sociálního bydlení a spravedlnosti kvůli ochranné léčbě.
Součástí plánu je zjišťování kvality péče, v psychiatrických nemocnicích jsou podle Vojtěcha problémy. "Není to chyba jedné nemocnice, jednoho ředitele nebo lékaře. Je třeba změnit systém," dodal.
Už dříve ministr kritizoval fyzické omezování pacientů, za nějž Česko čelí i kritice ze zahraničí. Podle Vojtěcha má nyní každá nemocnice manažera kvality a tamní zaměstnanci se školí, jakým způsobem pacienty uklidňovat bez klecových lůžek nebo přivazování k postelím.
Ze zprávy o mapování kvality péče ve smyslu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením vyplývá, že nejproblematičtější je malé zohledňování preferencí pacientů při léčbě, jejich izolace a omezování, nedostatek soukromý a jejich nedostatečný přístup ke vzdělávání či práci.
"Budovy obecně jsou ve špatném technickém stavu, často neumožňují kvalitní spánek, neposkytují adekvátní pohodlí a prostor pro interakci a hygiena také často nedosahuje optimální úrovně," píše se v dokumentu. Počítá se proto s úpravami nemocnic, například na méně lůžek na pokoji. V současnosti jsou podle ministra časté i pokoje pro osm či deset osob.
Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. V roce 2010 byly náklady na zdravotní a sociální péči, ale také na ušlou produktivitou, neformální péčí a další náklady zhruba 16 miliard korun.
"Jediným rizikem, kdy bychom nemohli spolupracovat tak, jak bychom chtěli, je nedostatek finančních prostředků. A věřím, že i tuto překážku se podaří překonat," řekla na brífinku ministryně Maláčová. Resort práce podle ní bude pro pacienty řešit sociální zázemí a zapojení na trhu práce. Na podzim tohoto roku má naplánováno předložit vládě novelu zákona o sociálních službách.
"Budoucí podobě péče o duševní zdraví v Česku je potřeba přizpůsobit sociální služby či podporovat vznik pracovních míst pro osoby s duševním onemocněním. Bude také potřeba zlepšit dostupnost sociálního bydlení a připravit systémové změny nepojistných i pojistných dávkových systémů tak, aby více reflektovaly potřeby osob s duševním onemocněním," uvedla Maláčová.
Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Podle odhadů trpí nějakou formou duševního onemocnění 21 procent populace.
