Praha - Prezident Miloš Zeman  v úterý na Pražském hradě předal novému předsedovi Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marku Rojíčkovi jmenovací dekret, oznámil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Rojíček, dosavadní místopředseda úřadu, ve funkci nahradil zesnulou předsedkyni ČSÚ Ivu Ritschelovou. Rojíčkovo jmenování schválila vláda 17. ledna.

Rojíček označil za svou prioritu přípravy na sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 nebo investice do IT infrastruktury a aplikačního vybavení úřadu. "Vážím si důvěry, kterou jsem dostal, a udělám maximum pro to, aby Český statistický úřad nadále zůstal důvěryhodnou a respektovanou institucí. Současně se chci zaměřit na jeho další modernizaci," uvedl Rojíček v tiskové zprávě.

Plánuje se se rovněž soustředit na další snižování zátěže respondentů a zvyšování kvality publikovaných statistických ukazatelů. "V této oblasti už běží projekt scanner dat, tedy využívání administrativních dat z pokladen obchodních řetězců pro účely statistiky spotřebitelských cen. Na konci roku bych rád viděl jeho přerod z pilotní do rutinní fáze," doplnil Rojíček.

Podporovat chce také aktivity úřadu v oblasti zvyšování statistické gramotnosti a popularizace dat.

Ritschelová zemřela po těžké nemoci ve věku 53 let začátkem prosince. V čele úřadu byla od září 2010, kdy ve funkci nahradila Jana Fischera. Ten v ní byl však jen formálně, protože se v květnu 2009 stal předsedou úřednické vlády. Úřad tak mezi tím fakticky řídil jeho místopředseda Jiří Křovák.

Jedenačtyřicetiletý Rojíček je absolventem Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. V ČSÚ působil postupně na pozicích experta na sektorové účty, vedoucího oddělení meziodvětvových tabulek a vrchního ředitele sekce makroekonomických statistik. Podle webu ČSÚ je autorem nebo spoluautorem vědeckých a odborných článků. V rámci pedagogické činnosti se podílí na výuce makroekonomické analýzy na Vysoké škole ekonomické a Vysoké škole ekonomie a managementu. Místopředsedou úřadu byl od dubna 2014, v instituci působí od roku 2001.

Ritschelová se během působení na ČSÚ zasadila o modernizaci tvorby statistik, včetně elektronizace sběru dat. Snížila celkovou administrativní zátěž v oblasti statistických zjišťování a zasazovala se o zvyšování statistické gramotnosti široké veřejnosti.

Během vědecké kariéry se Ritschelová věnovala makroekonomickým aspektům v souvislosti s tvorbou a ochranou životního prostředí, environmentální ekonomii a podílela se na rozvoji národního statistického systému v oblasti životního prostředí. Účastnila se i misí OSN, například v Kosovu.