Praha - "Budeme důkladnější," slibuje prezident NKÚ František Dohnal pro kontroly evropských dotací a v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětlil, jak to myslí:

"Jedna věc je kontrola investičních akcí a jejich přípravy, ta je všude stejná. Ale co se týká evropských peněz, tam jsou ještě další mechanismy, protože peníze, které v rámci strukturální pomoci proudí do České republiky mají ještě svůj zvláštní režim," upozornil Dohnal.

A.cz: Znamená to, že budete přísnější?

Myslím, že jsme stále stejně přísní. Vždy jde o peníze daňových poplatníků, jestli jdou přes Brusel, nebo jen přes státní rozpočet, to je celkem jedno.

Evropské peníze vyžadují zvláštní pozornost, protože u někoho vyvolávají dojem, že ty stavby jsou levnější, protože z našich peněz do toho dáváme jenom zlomek. Mohli bychom mluvit o efektu, který popsal pan Hrabal ve Slavnostech sněženek: Nekup to, když je to tak levné. Takže můžeme realizovat stavby, do kterých bychom se normálně vůbec nepouštěli. Měli bychom si uvědomovat, že pořád je realizována za nějaký celkový objem finančních prostředků a k nim bychom srovnávat výnosy.

Utopeno v bazénu.

A.cz: Kontrolovali jste Společný regionální program, který čerpal z rozpočtového období v letech 2004-2006. Zjistili jste, že obce a kraje neměly vážné nedostatky při utrácení těch evropských peněz, ovšem nepořádek byl na ministerstvu pro místní rozvoj, které peníze rozdělovalo. Jednou větou: evropské peníze se lépe spravují na komunální úrovni a ministerstva v tom mají nepořádek?

Obecně je užití evropských peněz vždy poznamenáno tím, že se Česká republika dostala do dost velké časové tísně. Příprava rozhodovacích, kontrolních a monitorovacích mechanismů na ministerstvu byla poznamenána časovým tlakem, ale i tím, že řada procedur se měnila i ze strany Evropské komise. Další věc, která byla zmiňována i v jiných operačních programech, souvisela s tím, že lidé kteří měli na starosti přípravu různých manuálů a příruček, mnohdy ve snaze předejít komplikacím s Bruselem, vymýšleli podmínky, které znepřehledňovaly situaci zvlášť pro žadatele.

A.cz: Ovšem obce a kraje si s tím podle vaší zprávy poradily, je to tak?

Opticky by to tak mohlo vypadat. Jen si je třeba uvědomit, že díky skluzu byla kontrolní akce uzavřena ve chvíli, kdy se řada projektů teprve realizuje. Platí pravidlo +2, takže projekty vybrané k realizaci do roku 2006 by měly být dokončeny a vyúčtovány do konce roku 2008.

Jinými slovy: zda obce a regiony budou mít, tak to máme ještě před sebou. Formální hodnocení nebude takový problém, ale to, jestli projekty skutečně přispívají k ekonomickému rozvoji regionu, to už bude něco jiného.

A.cz: Máte příklad, kde obce či kraje narážejí?

Neřeknu ho z kontrolní činnosti, ale teoreticky.

Obec se chce pustit do stavby bazénu a aby to prošlo, tak vykáže, že se tím zaměstná patnáct lidí a klesne nezaměstnanost. Bazén přinese peníze do městské pokladny, protože tam bude chodit tisíc lidí denně, každý zaplatí pět set korun vstupného. Na základě toho se konstruuje cena bazénu.

Pak se bazén realizuje, za desítky, v horším případě za stovky milionů korun. Ukáže se, že nezaměstnanost nepoklesla, protože se k bazénu nepřesunulo patnáct, ale jenom deset lidí, navíc od jiných zaměstnavatelů. Co se týká ekonomického přínosu, nechodí tisíc lidí denně a neplatí pět set korun vstupné, takže obec je zatížena provozními náklady.

V tu chvíli se ptáte, k čemu došlo. Byly vynaloženy desítky nebo stovky milionů korun, sice z devadesáti procent z prostředků Evropské unie a obec to tolik nestálo, ovšem k žádnému ekonomickému rozvoji regionu nedošlo. A tím se vracíte k filozofii strukturálních fondů. Jestliže jsou určeny k tomu, aby přispěly k větší konkurenceschopnosti, k zlepšení ekonomické pozice, tak by se měla velmi obezřetně zvažovat kritéria pro výběr jednotlivých projektů.

Opakujeme stejné chyby.

A.cz: Neexistuje příklad, který jste už publikovali?

Napadá mě jeden trošku obecnější. Ministerstvo pro místní rozvoj si u jednoho z programů stanovilo, že přínos z rozvoje turistického ruchu dosáhne asi 50 miliard. Po vyhodnocení konstatovalo, že to bylo nejenom splněno, ale překročeno. Ale když se podíváte na časové řady od České národní banky, tak je přínos turistického ruchu 90 miliard už od roku 2000. K čemu tedy program přispěl? Kritéria byla od začátku postavena tak měkká, aby se vždy ukázalo, že bude nějaká nadhodnota. Nakonec zůstala vzdušným zámkem.

A.cz: Sama kontrola regionálního operačního programu tak ukazuje spíše na dětské nemoci z počátků čerpání evropských peněz?

Ještě více šlo o to, abychom tyto nemoci nepřenesli do druhého programového období. A tady je třeba poukázat, že jsme na nejlepší cestě postupovat přesně stejným způsobem. Máme polovinu roku 2008, rok a půl z programovacího období, to je čtvrtina, a v České republice prakticky nebyly zatím čerpány žádné peníze, protože většina operačních programů byla schválena teprve na přelomu minulého a letošního roku.

Zase se pravděpodobně dostaneme do situace, že na konci programovacího období bude silný tlak, aby se utratily evropské peníze, jinak je budeme v uvozovkách vracet, i když ve skutečnosti bychom je jenom nečerpali. Ale tento tlak způsobí, že se zase budou snižovat kritéria pro efektivitu projektů. Máme z toho docela obavy.

Nevím, jestli to bude případ těch regionálních operačních programů, ale je to zřejmě obecný jev, kterého bychom se měli obávat.