Přehrada v Beskydech je v zóně tmavé oblohy, nové osvětlení je podle kritiků nešetrné

Martina Heroldová Martina Heroldová
27. 5. 2020 9:42
Přehrada Šance v Beskydech se dočkala nového osvětlení, to však sklízí kritiku za to, že vytváří zbytečně velký světelný smog, a to navzdory tomu, že byla na místě v roce 2013 založena Beskydská oblast tmavé oblohy. Správce přehrady však kritiku odmítá, podle něj je míra světla na fotografiích zkreslená.
Přehrada Šance s novým osvětlením. Podle vedení Povodí Odry, které je správcem přehrady, však tato fotka neodpovídá realitě.
Přehrada Šance s novým osvětlením. Podle vedení Povodí Odry, které je správcem přehrady, však tato fotka neodpovídá realitě. | Foto: Světelné znečištění.cz / Jiří Hlisnikovský

Na nešetrnou rekonstrukci upozornil server Světelné znečištění, který se zabývá právě redukcí světelného smogu v krajině. Kritizuje především světelné přesahy do horního poloprostoru, ale také barvu nových světel.

Ostré bílé světlo je podle něj zvláště v blízkosti vodního biotopu zcela nevhodné a pro přírodu nebezpečné, protože ryby a obojživelníci jsou na míru světla v noci zvlášť citliví. Trpí jím také hmyz, který se v blízkosti světel zdržuje a chaoticky poletuje, na místě poté hyne vyčerpáním. "Příliš 'studené' barevné podání svítidel v prostředí vodního biotopu způsobuje doslova hmyzí genocidu," upozorňuje server. 

Hmyz poletující v noci okolo jedné z lamp u přehrady Šance.
Hmyz poletující v noci okolo jedné z lamp u přehrady Šance. | Foto: Světelné znečištění.cz / Jan Kondziolka

V oblasti Beskyd byla v roce 2013 vyhlášena mezinárodní oblast tmavé oblohy o rozloze více než 300 kilometrů čtverečních. Zatímco ve městech je možné spatřit pouhým okem jen několik nejjasnějších hvězd, v Beskydech je to okolo dvou tisíc. Díky tomu lze v oblasti například lépe pozorovat některé astronomické jevy. Nemá však status žádného ochranného pásma, v němž by bylo možné efektivnější svícení jakkoli vymáhat. 

Povodí Odry, které je správcem přehrady, kritiku osvětlení odmítá. "Problematikou vhodného osvětlení jsme se samozřejmě zabývali a doporučení ministerstva životního prostředí jsme dodrželi," ohrazuje se mluvčí Šárka Vlčková. "Dostali jsme již k osvětlení nějaké připomínky s fotografiemi, které jsou však pořízeny zvláštní optikou. Z nich vyplývá, že část světelných paprsků uniká do horního poloprostoru kolem stínidel, která tam jsou. Tím se samozřejmě budeme zabývat a osvětlení upravíme tak, aby bylo šetrnější," říká mluvčí. 

Nejsme žádné Las Vegas

"Ačkoliv na těch fotografiích to vypadá, že přehrada září jako Las Vegas, běžným okem to není patrné, dokonce ani na fotografiích pořízených standardní optikou," říká Vlčková a odmítá také kritiku barvy osvětlení, která je podle ní na fotografiích zkreslená. "Samozřejmě se nejedná o LED světla bílé barvy, zvolili jsme odstín do žluta, který nepřesahuje 3000 kelvinů a je v souladu s doporučeními ministerstva," řekla Aktuálně.cz a své tvrzení dokládá fotografiemi pořízenými na místě standardní optikou.

Proti tomu se však ohrazuje autor jedné z fotografií Jiří Hlisnikovský. "Použil jsem naprosto standardní optiku. Dokonce jsem jas snížil, aby fotografie byla více 'koukatelná'. Oblohu jsem kvůli pohybu hvězd řešil jinou. Odpovídá to tomu, jak vidí v noci noční živočichové. Je vidět, že jednak je nad hrází vytvořená světelná zeď, jednak je osvětlen kus lesa na svazích Lysé hory a Smrku," řekl Aktuálně.cz s tím, že používá bezzrcadlový fotoaparát typu Fujifilm X-T20 s širokoúhlým objektivem, vhodným pro fotografování v horších světelných podmínkách.

Fotka osvětlení přehrady pořízená podle Povodí Odry standardní optikou.
Fotka osvětlení přehrady pořízená podle Povodí Odry standardní optikou. | Foto: Povodí Odry

Také vedení CHKO Beskydy již na osvětlení přehrady obdrželo stížnost, neexistuje však žádný právní rámec, který by umožňoval snížení světelného smogu vymáhat. "Na přehradě Šance probíhala velmi rozsáhlá rekonstrukce, ke které jsme se vyjadřovali už od roku 2008, jednalo se o jednu z největších staveb v Beskydech. Bylo k ní vydáno několik posudků a hodnocení, ačkoliv se nám nepodařilo dohledat, že bychom s nimi konzultovali přímo osvětlení. Vzhledem k tomu, že na přehradě osvětlení již dříve bylo, mohlo jít také jen o výměnu zdroje světel, na kterou není potřeba žádné povolení," řekl Aktuálně.cz ředitel CHKO František Jaskula. 

"Byli jsme jedním ze signatářů při ustavení Beskydské oblasti tmavé oblohy, proto se snažíme u nových staveb s investory domlouvat na šetrnějším osvětlení a většinou se nám to také daří, i když bychom uvítali lepší legislativní podporu," říká Jaskula. Vedení CHKO chce podle jeho slov správce přehrady kontaktovat. "Chystáme se obrátit na Povodí Odry a zkusíme s nimi zkonzultovat, co by se s tím dalo dělat. Řešení bude určitě možných několik," dodal.

Ministerstvo chce osvětlení regulovat zákonem

Na problematiku světelného smogu přitom dlouhodobě upozorňuje také ministerstvo životního prostředí (MŽP), které ustavilo dokonce meziresortní pracovní skupinu pro řešení této problematiky. Ta se nyní bude zabývat také stížností na osvětlení beskydské přehrady. "S upozorněním na nevhodné osvětlení na přehradě Šance v Beskydech se na MŽP obrátil předseda Odborné skupiny pro problematiku světelného znečištění a České astronomické společnosti (Pavel Suchan, pozn. red.)," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Ondřej Charvát.

Připomněl, že v současné době neexistuje v Česku potřebná legislativa pro regulaci světelného znečištění, skupina se však snaží o vhodné zákonné úpravě vyvolat debatu na evropské úrovni. "Na národní úrovni přistupuje zatím k řešení skrze úpravy technických norem a osvětou, spojenou s dotačními prostředky pro obce na veřejné osvětlení," řekl Aktuálně.cz mluvčí.

Foto: Světelné znečištění.cz / Robin Onderka

"Aktuálně také analyzujeme zkušenosti ostatních členských zemí EU, které k regulaci světelného znečištění již přistoupily," dodal Charvát. Mezi takové patří například Chorvatsko či Francie. 

Míru osvětlení nyní v Česku upravuje zákon pouze v případě národních parků, kde je zakázáno umisťovat světelné zdroje mimo uzavřené objekty, které směrují světelný tok nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje. MŽP by jej však v budoucnu chtělo rozšířit i na území CHKO.

"Nevhodný typ umělého osvětlení v nočních hodinách a hlavně nedostatečný rozdíl mezi denní a noční intenzitou světla si pravděpodobně vybírá svou daň v nedostatečné regeneraci lidského organismu. Stejně tak je světelným smogem ovlivněna příroda, kdy dochází k ovlivňování přirozeného biorytmu zvířat, změnám jejich chování i třeba orientace v noční krajině," uvedl v minulosti ministr Richard Brabec.

Měření jasu noční oblohy potvrzuje, že se 99 procent obyvatel Evropy dnes pohybuje v prostředí se světelným znečištěním. Rostoucí spotřeba světla je paralelní s nárůstem nedostatku spánku.

Foto: Světelné znečištění.cz / Jan Kondziolka

Kritici osvětlení přitom poukazují na to, že jejich cílem není světla odstranit, ale pouze je využívat efektivněji. Světelné znečištění způsobují především umělé zdroje světla - veřejné osvětlení, reklamní poutače, průmyslové objekty nebo nákupní zóny, především pak světla, která svítí bez užitku do horního poloprostoru. Světlo z umělých zdrojů osvětlení se tím rozptyluje na částicích v zemské atmosféře a způsobuje zesvětlení oblohy.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Biker Stošek získal bronz na mistrovství světa v maratonu

Biker Martin Stošek vybojoval bronz na mistrovství světa v maratonu a v historii šampionátů je třetím českým medailistou mezi muži. V Turecku šestadvacetiletý cyklista navázal na Jaroslava Kulhavého a Kristiána Hynka, který dnes dojel při obhajobě stříbra šestý. Titul získal stejně jako loni Héctor Leonardo Páez z Kolumbie.

Stošek přijel do tureckého města Sakarya nedaleko Istanbulu s výbornou formou. Předminulý víkend vyhrál prestižní maraton na italském ostrově Elba a k favoritům patřil i dnes. Na vítězného Páeze ztratil dvě a půl minuty, souboj o stříbro prohrál po téměř čtyřech a půl hodinách v sedle o 15 sekund s Portugalcem Tiagem Ferreirou.

Závod žen ovládla Švýcarka Ramona Forchiniová, nejlepší z Češek byla jedenáctá Karla Štěpánová. Muži absolvovali 110 kilometrů, ženy 80,9.

Z předchozích českých medailistů získal Kulhavý, olympijský vítěz v cross country z Londýna, maratonské zlato v roce 2014 a předtím byl druhý, Hynek má stříbro a dva bronzy. Třetí skončila před šesti lety i Tereza Huříková.

Další zprávy