Miroslav Šlouf | Foto: Ondřej Besperát

Miroslav Šlouf

Výraznou roli v případu sehrál Miroslav Šlouf, muž, který stál těsně po boku Miloše Zemana minimálně od roku 1995, kdy už byl nynější prezident předsedou ČSSD a začal usilovat o vítězství v blížících se parlamentních volbách. Z rozsudku vyplývá, že Zemanův dlouholetý šéfporadce měl kontakty hned se třemi klíčovými osobami z celé kauzy. V prvé řadě se zakladatelem H-Systemu Petrem Smetkou, jenž si nakonec odseděl 12 let ve vězení.

Ze Šloufova výslechu vyplynulo, že Smetku poznal v roce 1994, tedy krátce po založení H-Systemu. A to v době, kdy se připravovala cesta skupiny českých podnikatelů z realitního byznysu do Jihoafrické republiky. Na této cestě měl Šlouf zastupovat firmu Cité, Smetka byl součástí delegace stejně jako třeba zástupci později zkrachovalé Banky Bohemia. Co bylo cílem mise, rozsudek neuvádí, neoficiální informace hovoří o snaze získat kapitál od českých emigrantů žijících v JAR a zlákat je do H-Systemu v době, kdy se čeští Jihoafričané v souvislosti s ukončením politiky apartheidu a nástupem Nelsona Mandely ocitli v nejistotě.

Šlouf při výslechu uvedl, že se na přípravě cesty do Afriky podílel i Ladislav Tůma, bývalý manažer H-Systemu, taktéž v kauze souzený (jeho stíhání později zastavila amnestie prezidenta Klause). Zemanův poradce Tůmu podle svých slov znal od 60. let minulého století, "jelikož spolu bydleli v jednom domě na Praze 3". Šlouf se znal i s Ivanem Králem, jenž byl odsouzen coby někdejší představitel Stavebního bytového družstva Svatopluk (podílel se na vyvedení majetku z H-Systemu). Šlouf měl ke Královi rodinné vazby - Králův švagr měl vztah se Šloufovou dcerou.

Šlouf při výslechu uvedl, že měl s H-Systemem smlouvu, nicméně ji nebyl schopen blíže specifikovat. Neurčitě také tvrdil, že s firmou spolupracoval v oblasti propagace, například "zajistil různé kontakty ve Večerníku Praha, v Blesku a v Právu".

Tvrdil, že za svou práci pobíral tři tisíce korun měsíčně, které mu chodily na účet, avšak z písemných dokladů vyplynulo něco zcela jiného. Od ledna 1996 do ledna 1997 si Šlouf každý měsíc ve výplatním termínu sám ve firmě vyzvedával 8 tisíc korun. Kromě toho na základě plné moci odnášel stejně vysokou mzdu také pro Dezidera Hajnoviče a Pavla Valeše. S prvním mužem se měl údajně pracovně stýkat v Lidovém domě, centrále ČSSD, druhý měl být zase jeho sousedem z pražských Modřan.

Šloufova role zůstává velmi nejasná. "Z výpovědi tohoto svědka jednoznačně vyplývá, že se účastnil různých schůzek ohledně produktu pod názvem H-System, přičemž není schopen vůbec vysvětlit, proč zrovna on byl k těmto schůzkám pozván. Jeho tvrzení v tom směru, že pobíral finanční prostředky H-Systemu za nějakou propagaci, nepovažuje soud za věrohodné," konstatoval trestní senát v roce 2004.

Šlouf bral peníze od H-Systemu v době, kdy už úzce spolupracoval s Milošem Zemanem. Bylo to v období voleb do Poslanecké sněmovny, Zemanem řízená ČSSD přitom kvůli obstaveným účtům neměla peníze ani na výplaty svých lidí.

Někdejší místopředseda ČSSD Karel Machovec uvádí, že před volbami v roce 1996 náhodně zjistil, že asi 10 lidí z partaje, včetně mluvčího Václava Erbena, platí H-System. Zda o celé věci věděl i předseda strany Miloš Zeman, si dodnes není jistý. "Vědět by to měl, ale on se o tyto věci nikdy moc nezajímal," uvádí nyní Machovec.