Praha - Výpady proti NATO, Evropské unii, polistopadovému směřování země, ale i proti Židům zaznívaly na bezpečnostní konferenci, kterou minulý čtvrtek uspořádalo v hotelu Olšanka na pražském Žižkově nové politické hnutí BOS (Bezpečnost, odpovědnost, solidarita). To chce sdružovat bývalé příslušníky bezpečnostních složek, často i těch předrevolučních.
Fórum nazvané "Jsi bezpečná, Česká republiko?" sice pořádal nový politický subjekt, který má ambici dostat se do sněmovny, ale ústřední postavou byl bývalý plukovník Zdeněk Zbytek, muž, který pomohl dostat Miloše Zemana na Pražský hrad. Zbytek, který před akcí poslal pozvánku svým přátelům, dominoval řečníkům. Jak uvádí předseda hnutí BOS (Bezpečnost, odpovědnost, solidarita) Jaroslav Štefec, Zdeněk Zbytek hnutí při jeho založení poskytl a nadále poskytuje rady a konzultace, členem BOS se však odmítl stát.
Na akci dorazilo bezmála 150 lidí. Kromě někdejších příslušníků předlistopadových ozbrojených složek vystoupili i nejbližší spolupracovníci současného prezidenta, kteří se téměř výhradně orientují na Rusko. Diskuzi otevřel apokalyptickým srovnáním současnosti se situací před vypuknutím třicetileté války a první světové války Jaroslav Bašta. Ten působil jako ministr v Zemanově vládě a poté jako velvyslanec v Rusku a na Ukrajině.
Původně měl akci zahájit proslovem Jan Kavan - místopředseda vlády Miloše Zemana - ten se však omluvil ze zdravotních důvodů. Den po konání akce už ale řešil byznys s Íránci. "Ne že bych s aktivitami hnutí BOS nesouhlasil, ale mám k nim neutrální postoj," vysvětlil Kavan opatrně.
Sněmovnu reprezentovali bývalý poslanec a bezpečnostní expert ČSSD Miloš Titz a současný poslanec Zdeněk Ondráček z KSČM, předlistopadový příslušník SNB, který v lednu 1989 zasahoval proti studentům v rámci Palachova týdne. Nyní vede sněmovní podvýbor pro policii.
Pohraničníci seděli vedle bojovníků za svobodu
Mezi posluchači měl své zástupce Klub českého pohraničí složený z lidí, kteří za minulého režimu hlídali hranice a kromě jiného bránili Čechoslovákům, aby utíkali před režimem do zahraničí. Organizaci po revoluci ve svých zprávách uváděla tajná služba BIS, zatímco prezident Zeman jí v červnu poslal zdravici.
Zastoupení měl ale i Český svaz bojovníků za svobodu. Jeho první místopředseda Emil Kulfánek, který před revolucí též působil v armádě a na ministerstvu obrany, seděl hned poblíž předsedy hnutí BOS plukovníka Jaroslava Štefce. Svazu, který má sdružovat především účastníky protinacistického odboje, hrozil minulý rok ministr obrany Martin Stropnický (ANO) odebráním milionové podpory kvůli podezřením z likvidace kritiků vedení a nedemokratickým principům uvnitř organizace
Mezi hlavní řečníky patřil Zbytek, jenž byl rád, že se může "po čtvrt století vyjádřit k armádě". Vystoupil také bezpečnostní analytik Jan Schneider, jenž ve svém dřívějším komentáři pro Českou pozici přirovnal průjezd konvoje NATO Českem ke zvacímu dopisu z roku 1968, jímž část tehdejší KSČ chtěla legitimovat okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Předseda hnutí BOS Štefec, předlistopadový příslušník raketového vojska a později expert ministerstva obrany na vyzbrojování, působil při prezentaci programu své formace jako chytrá horákyně. "Jsem zásadním odpůrcem vystoupení z NATO," odrážel kritiku Severoatlantické aliance z publika. "Je lepší nyní zůstat v NATO, než se nechat tlačit Evropskou unií do společné evropské armády," naznačil vzápětí, že jeho severoatlantická orientace má i protizápadní osten.
Posluchače v sále promptně uklidnil plukovník Zbytek, který české členství v NATO označil za realitu a návodně připomněl, že žádné referendum se od doby našeho vstupu nekonalo.
"Vraťme se na malou českou zemičku," podrážděně mírnil kritické hlasy, že Miloš Zeman a Václav Klaus jsou zrádci a že nejlepší by bylo být neutrálním státem, protože Rusko a Čína by to uznaly.
Z publika ovšem v jiné chvíli zaznívaly i hlasy, které spíš připomínaly setkání neonacistů. "Jsou to Židi, s židákama tu nejsou dobré zkušenosti. Proč je sem tahají? My chceme být Češi," ozývalo se také z davu.
Zbytek zároveň pochválil poslance, že v minulém týdnu ústavní většinou umožnili držitelům zbraní použít je v zájmu ochrany státu. "Zaplaťpánbůh za ten zákon. Umožňuje vládě udělat domobranu z dvou set tisíc myslivců, kteří mají brokovnici. Většina z nás jsou myslivci, neznám organizovanější skupinu," prohlásil.
Neviditelní nepřátelé muslimové
Dnešní nepřítel podle Zbytka není vidět, "ale je mezi námi". Smyčka kolem Česka se prý utahuje, v Paříži, Berlíně i ve Vídni se radikalizuje muslimská část populace. "Běžte do Vídně, tam se bojí jít žena i na nádraží, že ji osahávají," varoval.
Ohlasy na žižkovskou konferenci hnutí BOS v řadách odborníků na bezpečnost jsou téměř výhradně negativní. Například senátor a exministr vnitra František Bublan z ČSSD sleduje sílící aktivity bývalých důstojníků komunistických ozbrojených složek a šíření strachu z islamistického nebezpečí s obavami.
"To je přesně to, co teroristé a fanatici chtějí - vytvořit islamofóbii a tím přiklonit na svou stranu muslimy, kteří se chovají slušně," řekl pro Aktuálně.cz. Exministru Baštovi se diví, že se takové akce zúčastnil. "Já se podobným věcem vyhýbám, jde jen o rozdmýchávání nenávisti a nechci s tím být nijak spojován," dodal.
Bývalý federální ministr obrany Luboš Dobrovský, který Zbytka po roce 1990 propustil z armády, je existencí a aktivitami hnutí BOS rovněž velmi znepokojen.
"Je to přímé ohrožení základních principů demokracie," uvedl pro Aktuálně.cz. "Zvolili jsme si politiky typu Zemana či Babiše, kteří dělají všechno pro to, aby oslabili naší demokracii. A v této oslabené demokracii se pak snadno množí struktury jako tato, která mi připomíná Lidové milice nebo SA. Když si to spojím s tím, jak neodpovědně poslanci prosadili ve sněmovně, aby se ozbrojení občané mohli sami rozhodnout, zda zastřelí každého, kdo podle nich ohrožuje náš stát, tak to takovýmto organizacím jen nahrává," konstatuje Dobrovský.
Z generálního štábu Armády České republiky zní v reakci na akci BOS, že vazby bývalých důstojníků Československé lidové armády na současné vojsko jsou minimální. Policejní odboráři jsou k hnutí zdrženliví. "Žádnou podporu nebo naopak výrazný distanc neplánujeme. Nijak zvlášť je nesledujeme a s nikým z nich jsme nejednali," řekl předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.
Jakkoli zazněly na konferenci BOS často protichůdné názory a účastníci se i vzájemně osočovali, společným jmenovatelem formujícího se proudu je protizápadní uvažování. Přispěl k němu i exministr Bašta, když připomněl, že v boji proti přílivu migrantů či islamistů by šlo využít i předválečnou soustavu pevností na západní hranici.
