Poslanci schválili nový úřad pro kybernetickou bezpečnost. Vznikne ještě letos, věří Sobotka

ČTK ČTK
12. 4. 2017 10:06
Poslanci jednomyslně schválili novelu zákona o kybernetické bezpečnosti. Předloha počítá s tím, že se případné incidenty budou povinně oznamovat novému Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Týkat se to bude i klíčových poskytovatelů digitálních služeb, například platforem pro elektronické obchodování a vyhledávače. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by nový úřad mohl vzniknout ještě letos.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha - Zákon o kybernetické bezpečnosti se bude vztahovat zřejmě i na správce a provozovatele informačních systémů v energetice nebo v dopravě. Předpokládá to novela, kterou ve středu schválila sněmovna. Podle předlohy, kterou nyní posoudí senátoři, navíc vznikne samostatný úřad pro kybernetickou bezpečnost. V současnosti tato oblast spadá pod Národní bezpečnostní úřad.

Normu dolní komora schválila hlasy 161 ze 168 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo.

Předloha ve vládním znění přejímá evropskou směrnici. Počítá s tím, že nově zahrnuté skupiny subjektů budou muset přijmout odpovídající kroky, aby zabránily možným bezpečnostním rizikům. Případné kybernetické incidenty budou povinně oznamovat bezpečnostnímu úřadu. Týkat se to bude podle novely rovněž klíčových poskytovatelů digitálních služeb, například platforem pro elektronické obchodování a vyhledávače. Poslanec ODS Martin Novotný navíc do předlohy prosadil úpravu o zabezpečení vzdálených úložišť.

Nový Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, jenž bude sídlit v Brně, se do novely dostal pozměňovacím návrhem bezpečnostního výboru. Bude jej zakládat vládní zmocněnec pro tuto oblast Dušan Navrátil, který skončil v čele NBÚ. V něm ho vystřídal někdejší ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že nový úřad by mohl vzniknout ještě letos.

Evropská směrnice má zajistit v unii společnou úroveň bezpečnosti sítí a informačních systémů, které představují jeden ze základních prvků fungování vnitřního trhu Evropské unie.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy