Praha - Oznámená "inventarizace" pražských památek způsobila před několika týdny poprask. Médii probleskly náznaky, že by se v rámci odstraňování nevkusných uměleckých děl z centra Prahy mohl stěhovat i okřídlený lev, který na Klárově připomíná československé piloty RAF. Objevily se i interpretace, že nedávné pietní setkání veteránů u památníku bylo ve skutečnosti demonstrací proti jeho odstranění.
Zprávy vzkřísily vzpomínku na tři roky starou tahanici o památník i představu, že z centra metropole zmizí připomínka letců ze západní fronty - jako když vzpomínky na západní odboj po roce 1948 likvidovali komunisté.
"Místo lva bychom pro letce nechali vytvořit nové, hodnotnější dílo, které bychom mohli mít v centru Prahy, ale tento počin bychom rádi viděli někde jinde," citoval například server iDnes.cz předsedkyni magistrátního výboru pro kulturu a památky Elišku Kaplický Fuchsovou. Primátorka Adriana Krnáčová zase mluvila o potřebě odstranit nekvalitní umění.
Odstranit památník nelze, říká Kaplický Fuchsová
Jenže případ není tak horký. Eliška Kaplický Fuchsová pro on-line deník Aktuálně.cz výslovně uvedla, že odstranit monument nelze. "Nikdy jsem nechtěla památník letců odstraňovat, vážím si té symboliky. Je ale explicitním příkladem toho, jakým způsobem fungovalo umisťování děl ve veřejném prostoru a jak městská část Praha 1 komunikovala s magistrátem. V budoucnu bychom stejnou chybu neměli opakovat. Odstraňovat památník ale nikdy mým záměrem nebylo. Jsem ráda, že se ta novinářská zkratka může napravit," řekla.
Vyjádření, že "by památník raději viděla jinde", se podle ní vztahovalo k minulosti - tedy že by oponovala lokalitě na Klárově, kdyby mohla před umístěním památníku v roce 2014 do výběru místa mluvit.
Památník patří Praze 1
Což se tehdy nestalo - památník na Klárov umístila městská část Praha 1 bez ohledu na názor památkářů a několik měsíců předtím, než začala Kaplický Fuchsová pracovat na magistrátu. Památník je navíc majetkem Prahy 1, což podle jejího starosty Oldřicha Lomeckého je důvodem, proč jej magistrát ani odstranit nemůže.
Památník letcům RAF v Praze
Památník letcům RAF v podobě okřídleného lva stojí na Klárově od června 2014. Zaplatili ho Britové žijící v České republice.
Památkáři měli od začátku na monument odmítavý názor, vadilo jim například, že na Klárově už je památník 2. odboje od Vladimíra Preclíka. Vydali proto k okřídlenému lvu negativní stanovisko.
Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký tvrdí, že památkáři stanovisko neúměrně odkládali, což bránilo Praze 1 včas se odvolat, získat souhlas ministerstva kultury a stihnout odhalení památníku podle plánu k 70. výročí invaze do Normandie a návštěvě vnuka válečného britského premiéra Winstona Churchilla v Praze. Pokutu 150 tisíc korun, kterou Praha 1 dostala za postavení památníku bez povolení, zaplatil Lomecký ze svého.
Starosta Lomecký památník, financovaný z darů Britů žijících v ČR, rezolutně hájí. "Jeho postavení bylo dodatečně zkolaudováno, rozhodnutí ministerstva kultury nahradilo původní nesouhlas památkářů. Praha 1 na něj má darovací smlouvu, nedovedu si představit, že by na něj někdo cizí sáhl. Pak bychom se bránili žalobou," říká Lomecký.
Lomecký uznává, že na vzhled památníku můžou mít lidé různé názory, akcentuje ale jeho velkou symbolickou hodnotu.
"Co se vzhledu pomníku týče, respektujeme přání těch, na jejichž památku ten pomník byl postaven a kteří na něj mají morální právo. Jejich zásluhy o existenci naší země jsou natolik nezpochybnitelné, že debaty o tom, jestli se to někomu líbí, nebo nelíbí, vůbec nepřipouštíme," odkazuje Lomecký na dva a půl tisíce československých letců, kteří se v Královském letectvu účastnili bojů proti nacistickému Německu.
Komu ta kašna patří?
Eliška Kaplický Fuchsová také naznačila, že koncentrování debaty na okřídleného lva zastínilo podstatu inventarizace uměleckých děl v Praze, kterou má být zachování kulturního odkazu.
"Mluvím o spoustě nefunkčního umění, jako jsou třeba kašny či pítka, které veřejnosti neslouží a veřejný prostor to degraduje. Když ta prostranství začneme opravovat a řešit jejich užívání, získají přidanou hodnotu, jako Malostranské náměstí, které už neslouží jako parkoviště, ale jako prostor pro kulturní akce a užití," vysvětlila.
Na umění ve veřejném prostoru má letos pražský magistrát v investicích 135 milionů korun. Příští rok by to podle Kaplický Fuchsové mohlo být výrazně více. I proto je podle ní třeba schválit chystaný manuál, který definuje pravidla vynakládání financí na nová díla.
Problém s údržbou památek má podle ní kořeny v roce 1999, kdy magistrát údržbu a správu památek svěřil městským částem - ale jen selektivně, u některých děl.
"Od té doby se údržba památek prakticky neřešila, jelikož byla v kompetenci právě městských částí. Až teď, když jsme spustili jejich inventarizaci, kterou bychom chtěli dokončit do konce roku, vyvstávají otázky, jako kolik má Praha uměleckých děl a komu vlastně patří. U některých se to dokonce neví, v archivech ale ty informace jsou a dají se najít," řekla Kaplický Fuchsová.
Soustředit se dle svých slov chce na nastavení pravidel pro nově vznikající díla tak, aby se jimi mohli inspirovat i jednotliví starostové, aniž by jim magistrát zasahoval do kompetencí. "Chybou bylo, že se o to nikdo téměř dvacet let nestaral a zodpovědnost byla převedena na úředníky a politickou reprezentaci, a nikoliv na odbornou veřejnost. A pak ta 'kreativita' na ulicích byla vidět," dodala.
