Domácí

Podívejte se, za co utráceli hejtmani. Většina z nich nežije na dluh

2. 10. 2020 5:30

Voliči po celé republice si během následujících dvou dnů zvolí nové vedení svých krajů. Neuškodí proto mít alespoň rámcovou představu, jak s veřejnými financemi zacházeli politici, kteří získali důvěru v předešlých volbách. Redakce Aktuálně.cz proto srovnala všech třináct krajů podle toho, jak mezi roky 2017 a 2019 utrácely veřejné peníze v deseti různých oblastech.

Následující srovnání se týká let 2017 až 2019.

Dluhy

Politici se při těžkých rozhodnutích často odkazují na svou povinnost spravovat veřejné finance s péčí řádného hospodáře. Správný hospodář se ale pozná i podle toho, že zbytečně neutrácí, když na to nemá. V tomto ohledu je možné většinu krajů pochválit. S výjimkou čtyř krajů - Olomouckého, Pardubického, Ústeckého a Karlovarského - si žádný nepůjčil více peněz, než by splatil, a pracují tak s vyrovnaným rozpočtem. Naopak většina krajů si mezi roky 2017 a 2019 nepůjčila vůbec nic, nebo téměř nic.

Když už si kraje půjčují, je to nejčastěji na velké investice, které přesahují možnosti každoročního rozpočtu, jako tomu je třeba u ještě loni nezadluženého Královéhradeckého kraje. "Letos jsme začali čerpat úvěr do maximální výše 900 milionů korun na dostavbu a modernizaci Oblastní nemocnice Náchod," vysvětluje krajská mluvčí Sylvie Adamcová.

Obecně lze říct, že zadluženost českých krajů není nijak vysoká a spíše splácejí dluhy z minulých let. Tři z nich dokonce ke konci roku 2019 nedlužily ani korunu. Plzeňský kraj již tradičně. Naopak nejvíce jsou krajskými dluhy zatížení obyvatelé Olomouckého a Zlínského regionu. V Olomouckém kraji připadá na každého obyvatele 5303 korun dluhu, ve Zlínském kraji to vychází na 3024 korun na hlavu.

Opravy a stavby silnic a mostů

Kde jsou hranice krajů, řidiči leckdy poznají i podle toho, jak se najednou z udržovaných a opravovaných silnic z ničeho nic stávají "tankodromy." Ne každý kraj totiž na opravu silnic vydává stejné peníze. Premiantem se v tomto ohledu zdá být Středočeský kraj, který podle tamního tiskového oddělení zvládl opravit 1098 kilometrů silnic a 142 kilometrů mostů za více než 10 miliard korun. Kraj však redakci nestihl dodat částku očištěnou o státní a evropské dotace.

Podpora veřejné dopravy

Jednou z největších položek krajských rozpočtů je také podpora veřejné dopravy. V českém prostředí to znamená, že kraje ze svých rozpočtů doplácejí především na autobusy a v menší míře také na železniční dopravu mezi městy a obcemi. Autobusy u nás zkrátka zastanou většinu regionální dopravy, a to i přesto, že Česko patří mezi státy s nejhustší sítí železničních tratí na světě. Na podporu veřejné dopravy jdou v každém kraji stovky milionů korun ročně.

Investice do opravy památek

Pro všechny kraje bohužel platí, že oprava památek v jejich rozpočtech zabírá jen zanedbatelné místo, alespoň ve srovnání s jinými položkami. Často si z něj ukousne jen několik málo desítek milionů korun. Nejvíce se péči o chátrající historické památky věnují na Vysočině a v Olomouckém kraji, naopak nejméně peněz na opravy památek vydali politici v Karlovarském a Jihočeském kraji.

Největší investice kraje

V každém volebním období se najde několik investic, které svou výší přesahují ty ostatní. Často je z nich poznat, co je pro daný kraj prioritou. Zatímco někde dominují dopravní stavby - jako jsou nejrůznější obchvaty, mosty či přeložky silnic, jinde se nejvíc utrácelo ve zdravotnictví. Úplně nejvyšší částku ze všech krajů, přes šest miliard korun, však utratil Jihomoravský kraj za nákup 37 vlaků od Škody Transportation. Jižní Morava se tak v tomto ohledu vydala poněkud odlišnou cestou než většina ostatních regionů. Ty si totiž zpravidla objednávají vlakové spojení u soukromých dopravců, kteří je zajišťují vlastními vlaky.

Zdravotnictví

Investice do vybavení a oprav nemocnic: Kraje zpravidla nemají možnost investovat přímo do provozu nemocnic, jak vysvětluje mluvčí Zlínského kraje Adéla Kousalová. "Nemocnice jsou samostatné obchodní společnosti, financování vybavení z veřejných prostředků by byla nedovolená veřejná podpora," říká. Často jsou však budovy nemocnic v majetku krajů, a kraje tak peníze vydávají na jejich opravy a případně rozšiřování. Dostavba některé z krajských nemocnic se tak stala vůbec největší investicí v rozpočtu hned čtyř krajů.

Nákup ochranných pomůcek v roce 2020 kvůli covid-19: Aktuálně.cz si od krajů vyžádalo i jeden údaj, který se jako jediný netýkal období mezi roky 2017 a 2019. Redakci zajímalo, kolik už letos jednotlivé kraje zaplatily za nákup ochranných pomůcek před nemocí covid-19. Zcela největší částku na roušky, respirátory nebo třeba rukavice vydal Liberecký kraj. Stačí se podívat na jeho nákupní seznam, aby bylo jasné, v jakých objemech se letos s těmito výrobky na úrovni krajů obchodovalo. Liberecký kraj totiž nakoupil 2,27 milionu nanofiltrů a textilních roušek, 1,5 milionu českých certifikovaných respirátorů FFP2 nebo třeba 89 tisíc litrů dezinfekce.

Příspěvky na stipendia a studium

Všechny kraje už také mnoho let podporují část studentů formou stipendií. Zpravidla se tak snaží podpořit obory, na které se zástupy studentů zrovna nehrnou. O jaké obory půjde, se většinou rozhodne na základě žádostí škol a požadavků trhu práce. "Prostřednictvím této podpory se daří zabránit poklesu zájmu o některé obory vzdělání, či dokonce zvýšit počet žáků - například u oboru obráběč kovů, instalatér nebo elektrikář," vysvětluje mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová.

Zdroj: tisková oddělení jednotlivých krajů | monitor.statnipokladna.cz