Bolest při každém nádechu, záchvaty kašle ve dne v noci. Přeplněnou čekárnu plicního oddělení ve Fakultní nemocnici Motol poznal Aleš Rosol letos v létě dobře. Špičkové pracoviště navštěvoval kvůli následkům covidu. "Nikdy dřív jsem s plícemi problémy neměl, teď mě vyřadily z normálního života," říká. Měl štěstí, že se do Motola dostal. Pneumologické ambulance jsou plné, k lidem s rakovinou, astmatem a chronickými záněty přibyli pacienti s koronavirem.
Co všechno má vliv na výskyt plicních chorob, řešili experti na setkání v Bruselu koncem září. Pořádali ho čeští lékaři v souvislosti s předsednictvím Česka v Evropské unii. Účastnili se ho pneumologové i politici především ze západních evropských zemí, diskutovali také o vlivu prostředí, ve kterém lidé žijí.
"Obyvatelé Ostravy, Karviné, Frýdku-Místku či Prahy dýchají jiný vzduch než lidé na Vysočině. Škodlivé částice také vdechuje častěji zaměstnanec dolu nebo lakovny než například účetní," vysvětluje vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti Vladimír Koblížek.
V důsledku klimatických změn přibývá požárů, sucha nebo prachu, což znečišťuje vzduch stejně jako houstnoucí doprava. Dalšími spouštěči jsou stres, nedostatek pohybu, špatná výživa nebo obezita. Roli hrají i genetické dispozice.
"Kdybyste šli v inverzi ven, začnete vdechovat škodlivé částice, na které jsou navázány karcinogeny, alergeny, chemické látky a kovy. To vše způsobuje poškození plic," varuje Koblížek a poukazuje na rakovinu, chronickou obstrukční plicní nemoc a nejrůznější fibrózy.
Rakovinou plic onemocní v Česku přes šest tisíc lidí ročně. Jde o jedno z nejzákeřnějších onkologických onemocnění, pacienti dlouho nepozorují žádné příznaky, a když se objeví, na léčbu je často pozdě. Většina lidí v důsledku rakoviny plic zemře. Devadesát procent pacientů jsou kuřáci, většinou muži.
Další lidé trpí chronickou obstrukční plicní nemocí nebo astmatem. Provází je kašel, dušnost nebo únava, zpočátku se však příliš neprojevují a rozpoznat je může být těžké. Dospělí tak běžně trpí vážnou nemocí, aniž by o tom věděli.
Lékaři se proto chtějí zaměřit na rizikové pacienty a nabídnout jim program zaměřený na včasný záchyt plicních nemocí. Doporučují také zdravý životní styl. "Co můžeme ovlivnit, je kouření cigaret a vdechování zplodin hoření. To je jedna z hlavních příčin plicních nemocí," říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Koziar Vašáková.
V prevenci chtějí dát zdravotníci větší důraz na to, kde lidé žijí, pracují a zda mají některou z plicních nemocí v rodině. Nejen na to, jestli kouří nebo kolik jim je let. Zachránit to má stovky tisíc životů. "Prevence se vyplatí i proto, že léčba konečných stadií je extrémně drahá," podotýká Koziar Vašáková.
Včas vyhledat pacienty s nádory
Už v lednu pneumologové spustili v českých zdravotnických zařízeních program zaměřený na časný záchyt rakoviny plic. Vyšetřují silné kuřáky ve věku 55 až 74 let. Potrvá minimálně pět let, a pokud bude fungovat, prodlouží ho experti na neurčito. Rizikové pacienty nejprve vytipují praktičtí lékaři a odešlou je ke specialistům. Nemocní tak mají vyšší šanci na včasné zahájení léčby. Od ledna do září už lékaři vyšetřili 900 lidí a podezření na nádor zjistili u pěti procent.
"Pacienty otravujeme tak dlouho, aby přestali kouřit, že velká část z nich skutečně přestane. Vysvětlujeme jim také dopady špatného ovzduší a poskytujeme opakované vyšetření," popisuje Koblížek.
Podobný program mají čeští lékaři pro prevenci chronické obstrukční plicní nemoci, který běží u některých specialistů. Zaměřují se na silné kuřáky od 40 do 69 let, kteří se při chůzi zadýchávají. Nemoc odhalili u třetiny vyšetřených. "Pokud lidé v časném stadiu změní životní styl a začnou žít zdravě, nemoc se zpomalí nebo zastaví," říká Koblížek.
Program běží už čtyři roky, skončí letos v prosinci a vyhodnocovat se bude v příštím roce. Do budoucna by pneumologové chtěli oba projekty spojit. Komplexní program by měl být pro všechny rizikové pacienty hrazený ze zdravotního pojištění. Včasné odhalování rakoviny plic chtějí lékaři dostat na stejnou úroveň jako třeba screening rakoviny prsu. "Přineslo by to ještě lepší výsledky. Zatímco prso se dá často léčit i v pokročilé fázi, plíce moc ne. Potřebujeme najít nemocné včas," upozorňuje Koblížek.