reklama
 
 

Platí v Česku sovětské právo? Soudy řeší jak dědit

28. 7. 2013 19:30
Muž platil výživu a vzdělání dětem své přítelkyně, ty mají zdědit majetek.

Brno - Smrt muže, který dětem své přítelkyně místo jejich otce zajišťoval výživu a vzdělání, rozpoutala v Česku neobvyklý spor.

Ten nově zpřesňuje pravidla, kdo vlastně může dědit majetek - tedy, jak velkou závislost na placení stravy, bydlení a třeba i vzdělání musí mít děti, které mají zdědit majetek od člověka, který není jejich rodičem. Společenská realita v Česku, kdy stále více dětí žije v rozvedených nebo nefunkčních manželství, tak mění i právní praxi.

K Ústavnímu soudu doputoval spor z Pardubicka, se kterým se tuzemská justice potýká už od roku 2007 a jehož výsledek bude důležitý i pro posuzování podobných případů.

Muž zemřel bez závěti. O jeho majetek se začali soudit jak rodiče muže, tak děti ženy, se kterou muž ve společné domácnosti žil rok před svou smrtí. A děti se svým nárokem zatím uspěly.

Platil téměř vše

Okresní soud v Pardubicích i Nejvyšší soud se shodly na tom, že děti mají přednost před přímými příbuznými. Muž (zůstavitel) žil s matkou dětí a přesto, že neměl k dětem žádné závazky a děti dostávaly výživné od svého otce, platil dvěma chlapcům jak výživu, tak třeba zájmové kroužky.

"S dětmi se i učil (především dějepis, matematiku a fyziku), byl s nimi především o víkendech, kdy společně podnikali výlety na kolech, jezdili na chatu k přátelům, na společné dovolené. To vše hradil," stojí v rozhodnutí soudů, které uznaly, že muž se podílel velmi významné na výživě dětí.

A proto oba chlapci mají na rozdíl od rodičů muže právo dědit. Nic na tom nezměnila ani skutečnost, že muž nebyl povinen se na rozdíl od jejich matky a otce o děti starat. Potřeby dětí pokrývala také jejich matka (ta měla vydělávat až 17 tisíc korun měsíčně čistého) a z výživného také jejich otec.

Rodiče muže se ale s takovým rozhodnutím neuspokojili a poslali stížnost ústavním soudcům.

Podle stížnosti soudy vychází z konstrukce občanského zákoníku, podle kterého bylo pro dědické právo vzorem sovětské socialistické dědické právo. "To odpovídá dobové utopistické teorii o budoucí nové společnosti žijící v kolektivech, kdy vztahy mezi jejich členy budou stejně pevné jako vztahy mezi příbuznými, ovšem dnes tato koncepce nemá v jiných zemích Evropské unie vyjma Slovenska obdoby," uvedli rodiče ve stížnosti.

A tím, že soudy odsunuly vliv biologický rodičů na výchově dětí a za významný naopak prohlásily podíl muže, poškodily přímou rodinu muže.

Ústavní soudci stížnosti vyhověli, došlo k poškození práva rodičů muže na spravedlivý proces. Podle soudců se v Česku dědí pouze na základě dvou okolností: Na základě závěti nebo ze zákona, kdy dědit mají prioritně rodinní příslušníci. Ale ze zákona mohou získat majetek také spolužijící lidé - tedy ti, kteří žili nejméně jeden rok ve společné s domácnosti s člověkem, po kterém zůstal majetek.

Jak to bylo významné?

A toto pojetí zůstává i v novém občanském zákoníku. Podle soudců se navíc nedá pominout fakt, že v současné realitě se lidé odklání od rodinné života. "Pokud zákonodárce dříve schválil, že osoby spolužijící mohou za splnění určitých podmínek dědit, pokud tato úprava je převzata i do nového občanského zákoníku, tedy i v budoucnu bude zachována zastávaná právní linie, a pokud navíc tato úprava v poslední době nabývá i na společenském významu, nepřísluší Ústavnímu soudu legitimitu tohoto dědického nároku nikterak zpochybňovat," rozhodli soudci.

A soudci souhlasí také s tím, že výživa dětí už dnes není jenom zajištění potravin a bydlení, ale také podpora vzdělání, kulturního a společenského rozvoje. "Typicky například u dětí v podobě hrazení různých kroužků a jiných volnočasových aktivit," uvedli soudci.

Ti ale uvedli, že v případu z Pardubicka soudy nedokázaly jasně vysvětlil a zdůvodnit, jak významná byla míra, kterou se muž podílel na výživě dětí. Tedy, zda by například bez pomoci muže děti i přes vyživovací povinnost rodičů žily v chudobě. "V praxi lze tuto okolnost posoudit například tak, že soud zjistí, že by se bez zůstavitelovy výživy dostala odkázaná osoba do hmotné nouze nebo obdobného postavení," uvedli soudci.

To se v případu z Pardubicka nestalo, soudy sice vyjmenovaly všechny zásluhy muže na výživě dětí, ale nerozhodly o tom, jak vysoká závislost na penězích a pomoci od muže byla.

"Samo tvrzení, že příjem matky dětí byl víceméně na průměrné úrovni v České republice, potažmo skutečnost, že výživné biologického otce nebylo nikterak vysoké, kteréžto skutečnost svědčí o tom, že výživa dětí nemohla být pokryta v rozsahu uspokojování potřeb, je nedostačující," rozhodli ústavní soudci.

Proto musí soudy znovu celý spor projednat a rozhodnout znovu. A rozhodnout jaká tedy byla skutečná závislost dětí na muži, po kterém měli dědit.

autor: Tomáš Fránek | 28. 7. 2013 19:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama