Aktuálně.cz: Jak budete postupovat poté, co vás Městská konference ČSSD v Brně vyloučila ze strany?
Jakub Patočka: Jakmile mi doručí rozhodnutí, tak se odvolám ke krajské konferenci. Předpokládám, že ta už projedná celou věc v mé přítomnosti a rozhodne.
Jak očekáváte, že odvolání dopadne?
Nechci předjímat. Spousta lidí z ČSSD mi napsala podpůrné dopisy. Nechci nikoho jmenovat, ale je to ze všech úrovní strany a překvapivě i od lidí, kteří mi jsou názorově vzdálení.
Vašim kritikům se nelíbí, že jste se podílel na organizaci referenda o poloze nádraží v Brně, čímž jste šel proti své straně, která referendum nepodpořila. Mají pravdu?
Důvody, které se uvádějí, považuji za skandální. Není možné vyloučit člena demokratické strany za to, že projevuje veřejně nějaký názor. ČSSD má navíc dlouhodobě v programu podporu místních referend. Já to při každé příležitosti brněnským sociálním demokratům připomínám, což se jim nelíbí. Já pro změnu upřímně říkám, že mě netěší být v jedné straně s exprimátorem Brna Romanem Onderkou, ale strana musí zahrnovat všechny možné přístupy k sociálnědemokratické politice. Nejde to řešit tím, že jedni začnou vylučovat druhé.
Exprimátor Onderka, kterého brněnská ČSSD navrhuje na nového předsedu strany, týdeníku Respekt sdělil, že nejste politikem, ale občanským aktivistou, který straně škodí…
Významné osobnosti Labouristické strany ve Velké Británii měly svou důvěryhodnost u lidí založenou po celou svou politickou dráhu na tom, že byli především občanskými aktivisty. To je totiž základ sociálnědemokratické identity. A pokud toto Roman Onderka označuje za mou diskvalifikaci, tak to ukazuje, že on není vůbec sociální demokrat. Být sociálním demokratem v pravém slova smyslu je totéž, co být občanským aktivistou. Protože veřejnost od vás očekává, že budete aktivně hájit její zájmy, budete se brát za to, co lidé potřebují.
Vy jste novinář, šéfredaktor internetového Deníku Referendum. Neměl by být novinář mimo politické strany?
Spousta lidí je názoru, že novinář by neměl být členem politické strany. Ale v západním světě tato česká tendence nemá obdoby. Člověk může být členem nějakého tradičního, ukotveného politického proudu a je to výraz jeho politického přesvědčení. Já se hlásím k humanitně demokratické tradici a k masarykovským ideálům, které mi byly vštěpovány od dětství, Masaryk se k sociální demokracii hlásil. A když si projdete mé články, zjistíte, že mé členství v ČSSD vůbec neovlivňuje mé psaní o této straně a dalších veřejných věcech.
Nemůže vaše vyloučení souviset i s tím, že vám část sociální demokracie vyčítá neúspěch ve volbách? Přece jen jste měl hodně blízko k nynějšímu vedení strany, které jste podporoval.
O tomto nebudu spekulovat, protože to nevím. Já vidím jen důvody, které uvádějí, a myslím, že před žádným soudným člověkem nemůžou obstát. Pokud by se mělo za něco takového zbavovat členství, o čemž ale nemám informace, tak by první na řadě musel být pan Onderka. Protože on byl v Brně u toho, když ČSSD spadla z více než 30 procent na 19 procent. Přitom jeho tváří bylo oblepené celé Brno, kampaň byla postavená na jeho osobě a skončilo to fiaskem, kdy je ČSSD v opozici, a pokud to tak půjde dál, bude mít problém překovat v Brně pět procent. Ale toto jsou věci, které jsem otevřeně říkal a budu říkat dál.
Onderka táhne stranu dolů
Neukázaly volby, že politika Bohuslava Sobotky u voličů nezabodovala? A někteří členové to chtějí zkusit třeba s Romanem Onderkou nebo jinými lidmi jeho ražení?
Časy, kdy Roman Onderka rozuměl voličům a byl pro ně určitou nadějí, jsou dávno pryč. On zvítězil v roce 2006 v Brně mimo jiné s příslibem, že vlakové nádraží zůstane v centru a bude referendum o jeho poloze. ČSSD mezitím změnila k referendu postoj a teď mě vylučují za to, že já jsem postoj nezměnil.
Ale v Brně ho teď navrhují na předsedu celé ČSSD. Nemůže nakonec zaujmout určitý druh voličů a také delegáty mimořádného sjezdu, kteří chtějí více doleva namísto do středu?
Otázka, zda víc doleva, nebo do středu je druhořadá. Prvořadou otázkou je důvěra veřejnosti v představitele ČSSD. Stačí se podívat na to, v jakých místech České republiky se dočkali voličské přízně politici z regionů. Například ve Slavkově u Brna, odkud je Sobotka, dosáhla ČSSD velmi slušného výsledku, jednoho z nejlepších na jihu Moravy. Přestože dnes ze všech stran kydají na Sobotku špínu, podle mě nespravedlivě, on zůstává pro lidi ve své komunitě věrohodným sociálním demokratem.
Zatímco v Brně je to organizované na feudálním principu, jsou tu různé klany, které obhospodařují svoje hlasovací většiny a potom směňují různé posty, takže důvěru tady ČSSD nemá. Sociální demokracie by měla postavit do vedení lidi, kteří dosáhli ve svých místech slušného volebního výsledku. A lidé jako Sobotka, Zaorálek, Chovanec by museli těmto lidem pomoci získat ve straně důvěru a většinu. Podle mě je to jediná cesta, jak stranu zachránit.
Ale část členů o tom určitě není přesvědčená a sází na jiné cesty.
Je fakt, že jsou ve straně i lidé, kteří chtějí stranu vést v lidovém stylu á la Parlamentní listy, protože si myslí, že v této žumpě jsou ponořeni jejich voliči a oni je budou v této žumpě lovit. O tom svědčí to, že strana vyloučila mě, a ne toho brněnského politika, který přirovnával muslimy ke slimákům. Jestliže se ČSSD vydá tímto směrem, tak skončí pod pěti procenty a nebude to škoda.
Romana Onderku nyní zvolili lidé do sněmovny, a to dokonce díky tomu, že přeskočil ze šestého místa na druhé.
Sociální demokracie získala na jihu Moravy 8,44 procenta, což je hrůzostrašný výsledek. A v Brně-městě 7,75 procenta, což je ještě méně. A jestli z těchto přibližně 14 tisíc voličů je Onderkova základna 1853 kroužků, tak to není moc. Jestli je to kvalifikace pro to, aby byl ve vedení strany, tak to ukazuje, v jakém sebeklamu členská základna je. I když to není základna, to jsou ti delegáti, které si přivedou papaláši, kontrolující jednotlivé místní organizace.
Lidé jako on stáli u volebních propadů a přivedli stranu až k současným sedmi procentům. Roman Onderka se přestal chovat jako sociální demokrat a nemá ve vedení co pohledávat. Zejména ve druhém volebním období se jako primátor obklopil lidmi z ODS, což vedlo ke strašlivé destrukci důvěry lidí v ČSSD.
