Praha - Patnáctiletý souhrnný trest pro uprchlého Radovana Krejčíře za skutky spáchané v ČR platí. Potvrdil to dnes pražský vrchní soud, když zamítl Krejčířovo odvolání. Verdikt, který mu rovněž uložil pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech firem, je pravomocný.
Odvolací senát odmítl argument Krejčířovy obhájkyně, že by se věc měla projednávat až v přítomnosti jejího klienta. To, že je muž nyní za mřížemi v Jihoafrické republice, je podle něj přímým důsledkem toho, že v roce 2005 utekl českým policistům při domovní prohlídce své vily.
Současný přístup Krejčíře, který si v JAR odpykává 35 let vězení za obchodování s drogami a pokus o vraždu, je podle předsedy odvolacího senátu Martina Zelenky zcela účelový. "Proces jeho vydání není uzavřen a je to běh na dlouhý čas," uvedl soudce. Upozornil také na to, že Krejčířovu extradici do Česka, kterou nedávno nepravomocně povolil soud v JAR, komplikují další čtyři trestní řízení. Africký stát je proti muži vede mimo jiné pro vraždu a pro přípravu útěku z vězení.
Krejčíř v JAR původně usiloval o politický azyl, žádost však v roce 2016 stáhl. "Svou žádost o azyl vzal zpět až v době, kdy bylo zřejmé, že mu v JAR hrozí nesrovnatelně vyšší trest než v České republice," podotkl Zelenka. Vycházel při tom ze zprávy českého ministerstva spravedlnosti, kterou si vrchní soud vyžádal.
Do Krejčířova patnáctiletého trestu jsou započítána i jeho dřívější odsouzení v ČR za půlmiliardový daňový únik, podvody, zpronevěru a další činy. Podle aktuálního rozsudku Krejčíř spáchal podvod, když vytvořil fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava v hodnotě zhruba tří miliard korun vůči státnímu podniku Čepro.
Peníze následně vymáhal soudně, o čemž se podnik vůbec nedozvěděl. Člen Krejčířova gangu Aleš Kohoutek totiž přesvědčil úřednici Čepra, aby zatajila soudní obsílky. Soudy pak domnělý nárok firem uznaly a k exekuci ve státním podniku nedošlo jen díky zásahu policie.
Krejčíř chtěl také uložit v sídle Tukového průmyslu falešné švýcarské franky a podplatit některého z celníků, aby je naoko zabavil na úhradu celního dluhu a následně s penězi uprchl. Tak by firmě vznikla vůči státu dvoumiliardová pohledávka. Celníka se poté Krejčíř chystal zavraždit. Padělal také směnky a nejméně v letech 2002 až 2005 řídil gang.
"Obžalovaným Krejčířem založená a dlouhou dobu fungující organizovaná zločinecká skupina byla nepochybně mnohem rozsáhlejší, než je prezentováno v rozsudku," upozornil Zelenka.
Peníze, které chtěl Krejčíř použít v plánu s celníkem, padělali v červnu 2005 na jeho pokyn dva členové gangu, Ivo Hricik a Tomáš Pavlíček. Jejich odvolání proti tříletým podmíněným trestům vrchní soud zamítl. U svůdce úřednice Kohoutka soudy od dalšího potrestání upustily, muž totiž dostal v jiné kauze osmiletý trest za krácení daní.
Úterní verdikt potvrdil také dvouletou podmínku pro Krejčířova účetního a ekonoma Jaroslava Siudu, který podnikateli připravoval fingované smlouvy. Siuda se hájil tím, že o existenci gangu nevěděl a že jeho práce byla zneužita.
Vrchní soud zároveň nevyhověl Čepru, které namísto původně přiznaných 18,4 milionu požadovalo od Krejčíře a svého bývalého obchodního ředitele Martina Pechana náhradu škody ve výši 85 milionů korun. Pechan si má za spolupráci s Krejčířem odpykat pětileté vězení, jeho odvolání bude soud řešit v budoucnu.
