Praha - Vyhlídky českých a moravských regionů se v krizi obracejí vzhůru nohama. Za posledního půl roku vyrostla nezaměstnanost nejméně v Ostravě. A Ústecko se stalo jedním z běžných českých regionů, kterého se krize nedotkla o nic víc než třeba Plzeňska a Českobudějovicka.

Ostravsko a Ústecko bývaly v totalitní éře jádrem české ekonomiky, po krachu komunistického hospodářství se změnily v nevýkonná ghetta plná sociálních případů.  Poměry se začaly zlepšovat před pěti lety a dnes hájí proti krizi svou prosperitu lépe než jiné regiony.

Méně nezaměstnaných

Pro důkazy není třeba chodit daleko. Ve srovnání s rokem 2004 poklesla nezaměstnanost pouze v obou zmíněných krajích.

Ještě nápadnější je srovnání, jak rostla nezaměstnanost v druhém pololetí roku 2009. Nejméně, o pouhých 0,6 procenta, v Moravskoslezském kraji. Bylo to dokonce méně než v Praze.

Na Ústecku přibývá lidí bez práce průměrným tempem, avšak v posledním roce vyrostly mzdy nejrychleji právě v kraji pod Krušnými horami.  Průměrný zaměstnanec si tam polepšil o 1134 koruny, o stovku víc než v Praze, Plzni či Hradci Králové.

O nic horší než ostatní

Vzestup obou regionů ukazuje i krizový index Aktuálně.cz, který hodnotí ekonomickou situaci obyvatel a kvalitu životu. Pozice Ústí se dnes neliší od ostatních českých okresů, na úplně stejné úrovni je Pardubicko a Liberecko.

Ostravsko se v krizovém indexu umístilo třetí od konce. Během krize však ztrácí proti českým krajům celá Morava.

Moravskoslezský kraj také nejvíc utrpěl na počátku krize. Když padali tamní dodavatelé automobilek a hutníci, měl nejhorší výsledky v celé zemi. Postupně se zlepšuje a zatím se dostal na třetí místo z pěti moravských krajů.

Dosud přetrvávají předsudky, že pokračování krize nejvíc zasáhne sever Čech a Moravy. Dostupná data však o ničem takovém nenasvědčují.

Připraveni k nástupu

Kouzlo úspěchu někdejších průmyslových ghett se skrývá v jejich pozdním vzestupu.

Zahraniční investoři brali republiku útokem po roce 2000 a poslední adresy, které ještě nabízely volnou pracovní sílu, byly právě Ústí a Ostrava. Nové průmyslové provozy na severu Čech a Moravy jsou proto vybaveny modernějšími přístroji a lépe udržují své tržby.

Ostravsko a Ústecko nepostihl nešťastný osud jiných regionů, kterým zahraniční investice nepomohly. Například nové továrny na autodíly v okolí Jihlavy, Olomouce nebo Liberce zlikvidovaly řadu menších firem a živností, pak ale drasticky omezily výrobu a dřívější živnostníci, později zaměstnanci zůstali bez práce.

Na Ostravsku a Ústecku bylo nejméně živností z celé republiky, zato dost disciplinovaných pracovníků zrušených velkých firem, kteří jen čekali, až je někdo opět zaměstná.

Uhlí i technologie

Krize zároveň změnila jednu dosavadní nevýhodu ve výhodu. Průmyslová produkce se nesnížila jen ve dvou odvětvích, konkrétně u těžby uhlí a výrobě elektřiny. Obě jsou doma v severních regionech a především těžba byla dříve v útlumu.

Na druhé straně žije na Ostravsku a Ústecku vedle Prahy nejvíc lidí ve městech.

Metropole tradičně nabízejí vzdělávací infrastrukturu, která podporuje perspektivní obory. Svědčí o tom statistika ostravského úřadu práce, podle níž i v krizových dobách roste poptávka po nových zaměstnancích ve zdravotnických službách a při vývoji nových technologií.