Asi stovka lidí se zúčastnila sobotní pietní akce Jáchymovské peklo věnované politickým vězňům komunistického režimu v Československu. Někdejších vězňů, kteří v Jáchymově nebo jiných táborech museli strávit dlouhé roky, bylo na místě už jen několik, většinu hostů tvořili jejich potomci nebo zástupci města, kraje a parlamentu. Přijela také kancléřka prezidenta Jana Vohralíková.
Pietní akt u Brány svobody je vyvrcholením dvoudenní akce, která začala už v pátek v Horním Slavkově a v Ostrově, tedy místech, kde byly v 50. letech minulého století další pracovní tábory.
Zatímco ještě před deseti lety akce zaplnila celé prostranství před kostelem svatého Jáchyma, v posledních letech lidí přijíždí méně. Nechyběli ale bývalí političtí vězni a jejich potomci ze Slovenska. Jak poznamenal Leoš Žídek, jeden z vězňů, blíží se doba, kdy už přeživší z lágrů z 50. let na akci nebudou. Uvedl, že o to potřebnější je si hrůzy tehdejších let připomínat, začít by měl každý u sebe. "Měli bychom přestat nadávat a rozdělovat národ, ale spíše pomáhat umět se uskrovnit," uvedl.
Senátor Miroslav Balatka ze STAN apeloval na to, aby zrůdné činy z dob komunismu nebyly zapomenuty. "Motivem byla tehdy nenávist," řekl. Nenávist podle něj žije ve společnosti dál a někteří se jí snaží využít k vlastním politickým cílům.
Tábory, kde se za nelidských podmínek těžil uran pro potřeby tehdejšího Sovětského svazu, prošlo od roku 1949 až do roku 1961 asi 70 tisíc vězňů, většinou politických. Byli tu nejen aktivní antikomunisté, ale také živnostníci, sportovci, akademici, skauti nebo kněží. Řada z nich zemřela, další si odnesli z lágrů trvalé následky. O životě v lágrech napsali přeživší řadu vzpomínkových knih, dějinné etapě se věnují i historici.
