Rozhovor - Být to v méně civilizovaných časech, lidé by ho možná chtěli ukřižovat. Tomáš Kendík, ředitel sekce správy Povodí Vltavy, a jeho podřízení jsou jako obvykle při velké povodni vystaveni ostré debatě a pochybnostem, jestli svou práci udělali dobře.
Neboli jestli s vodou na vltavské kaskádě zacházeli tak, aby v co největší míře utlumili sílu valící se vody a ochránili města na Vltavě a na Labi.
Tomáš Kendík je přesvědčen, že udělali, co bylo v danou chvíli možné, i když pršelo víc a jinde, než původně počítali, a i když jejich přehrady jsou letité a mají svá technická omezení. V rozhovoru pro Aktuálně.cz nejenom otevřeně vysvětluje svůj postup, ale říká také, proč se jim nechtělo splnit žádost ministra Petra Bendla, aby kvůli Ústí nad Labem podrželi více vody, a proč mu nakonec vyhověli.
Z jeho odpovědí také získáme obrázek toho, co se v týdnu před povodní na přehradách dělo.
Jak to začalo
Aktuálně.cz: Takže jak je to s tím upouštěním či zadržováním vody?
S upouštěním Lipna, Slap, Orlíku, Štěchovic či Vraného - abych jmenoval alespoň ty větší přehrady - jsme začali po varovných předpovědích hydrometeorologického ústavu pět dní před tím, než velkou vodu - například v Praze - lidé pocítili. A upouštěli jsme jen proto, abychom si vytvořili rezervu pro zachycení povodňových vod.
A.cz: Ze všech přehrad najednou, či postupně od Lipna k Vranému?
Nejdříve postupně a pak vlastně ze všech najednou.
A.cz: Lidé vám ale vyčítají, že jste to udělali pozdě. A když už pak plavali, povodňovou hladinu jste ještě vyšším upouštěním přizvedli. Koho by to nenaštvalo.
Chápu je. Ale pokusím se vysvětlit, proč a jak jsme s hladinou vltavské kaskády hýbali. Po varování meteorologů jsme začali s upouštěním přehrad 20. května. To je lehce doložitelné z našich záznamů. Předpověď zněla, že vytrvalé deště budou především nad Krkonošemi a že můžeme utlumením toku Vltavy - pokud v přehradách vytvoříme dost prostoru - pomoci lidem, kteří žijí pod soutokem Labe a Vltavy. Jenomže deště se nakonec přesunuly i nad Jihočeský a zejména Středočeský kraj. Přívaly vody z přítoků Vltavy byly v tu dobu extrémní. Nepočítali jsme, že hladiny kaskády budou stoupat tak rychle. Samozřejmě jsme nadále upouštěli, ale tak, aniž by to lidé pod přehradami výrazněji pocítili.
Přehrady umí jen něco
A.cz: Na pranýři by se tedy měli ocitnout meteorologové?
Nelze jim nic vyčítat, to ani v nejmenším. Jejich varování přišla včas a s velmi důrazným akcentem. Avšak faktorů, které způsobí, že vám vodou extrémně nasycená mračna nevyprší jen v určité lokalitě, ale třeba také o dvě stovky kilometrů jižněji, je tolik, že z toho nemůžete vinit meteorology. Počasí bylo, je a bude nevyzpytatelné. A meteorologové s hydrology mohou vždy jen odhadovat, jak ve skutečnosti bude.
A.cz: Možná laická otázka. Ale proč jste neupouštěli ještě víc, abyste pak mohli zachytit i víc povodňové vody? A také, proč jste nezačali upouštět ještě dříve?
Technicky to není možné. Limitována je v tom například Slapská přehrada. Turbínami či spodními výpustěmi proženete jen určité množství vody. A proč jsme nezačali dříve? Nebyl k tomu důvod. Z předpovědí meteorologů a odhadů hydrologů nevyplývalo, co se na nás žene. A my nemůžeme přehrady předvypouštět jen proto, že něco tušíme, anebo že se nám zdá, že přijdou deště. Musíme vycházet z co možná nejpřesnějších údajů a také manipulačního řádu.
Proč mít manipulační řád
A.cz: S tím manipulačním řádem lezete možná lidem už na nervy. Jedna věc jsou snad nějaké předpisy a věc druhá, že pod přehradami jde když ne o život, tak o domy a o majetek.
Chápu, ale do manipulačního řádu odpouštění přehrad jsou vtěleny letité zkušenosti s povodněmi, technické možnosti hrází, ale také přesné pokyny, co a v jaké situaci v koordinaci s hydrometeorologickým ústavem dělat. Není to mrtvý dokument - po každých povodních ho zpřesňujeme, doplňujeme. Přehrady se neodpouštějí podle nasliněného prstu, nýbrž na základě desítek a možná stovek údajů o počasí, nasycenosti půdy či síle přítoků.
A.cz: Přesto si ale říkám, zda se manipulačního řádu nedržíte jak máminy sukně. A že by vám více odvahy a improvizace při odpouštění přehrad neuškodilo.
Tak tedy znovu. Přehrady byly stavěny v určité době, takže jejich možnosti vypouštění také této době odpovídají. A byly navíc stavěny jen na dvacetiletou vodu. Jsou to mnohdy unikátní vodní díla, avšak také v lecčems limitovaná. Ale dejme tomu, že bychom začali svévolně odpouštět v subjektivní předtuše, že možná něco přijde. Jenomže co když přijde tak jako po katastrofálních povodních v roce 2002 extrémní sucho? Přehrady budou v následujícím roce poloprázdné a lidé - o zemědělcích a vodních dopravcích ani nemluvě - budou znovu trpět. Tentokrát nedostatkem vody. Když tedy odpouštíme, musíme myslet i na to, že vodu, které se chceme zbavit, budeme po povodních potřebovat. Jinak byste také mohl přejít v Praze Vltavu po kamenech. V časech extrémního sucha totiž slouží přehrady odpouštěním i k tomu, že je vody v řekách relativní dostatek.
Proč poslechli ministra
A.cz: Ale pak vám do toho vstoupí ministr zemědělství, ignoruje manipulační řád a nařídí omezit vypouštění. Co tedy vlastně platí. Politická rozhodnutí, anebo ryzí odbornost?
My jsme si opravdu chtěli větším vypouštěním přehrad - zejména Orlíku, té největší - vytvořit větší prostor pro zachycení případného dalšího přívalu vody. Pan ministr nás ale požádal, zda bychom mohli snížit průtok Vltavy a odlehčit tím městům na Labi. Žádost s námi detailně konzultoval a my jsme jeho argumenty uznali. Řád neřád - městům na Labi, kde bude hladina teprve kulminovat, je teď nutné pomoci, jak jen to jde. A stejně tak jsme zadržováním vody pomohli Praze, aby stihla postavit protipovodňové zábrany. Jinak by neměla šanci.