Onkologičtí pacienti v péči léčitelů umírají dříve, ukazuje studie. Ministerstvo chystá regulace

Iva Bezděková
25. 8. 2018 11:04
Studie porovnávala data o léčbě a přežití u celkem 1,9 milionu onkologických pacientů v rámci americké databáze National Cancer Database.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Onkologičtí pacienti, kteří se léčí alternativní medicínou, mnohem častěji odmítají klasickou léčbu. Zároveň umírají dříve než ti, kteří podstupují jen klasickou léčbu.

Ukazují to čerstvé výsledky rozsáhlé americké studie, kterou otiskl prestižní časopis JAMA Oncology. Studie porovnávala data o léčbě a přežití u celkem 1,9 milionu onkologických pacientů v rámci americké databáze National Cancer Database.

Zvlášť sledovali skupinu 258 pacientů s rakovinou, kteří se svěřili do rukou alternativní medicíny. Ukázalo se, že více než třetina onkologických pacientů léčených alternativními metodami odmítla chemoterapii a polovina z nich odmítla radioterapii (ozařování). Pacienti léčení alternativní medicínou zemřeli dříve. Výzkumníci zjistili, že u této skupiny pacientů byla až o deset procent větší pravděpodobnost, že nepřežijí pět let od zjištění diagnózy. Šlo přitom o pacienty, jejichž stádium rakoviny bylo léčitelné.

České onkology tyto výsledky příliš nepřekvapují. I oni se běžně ve svých ordinacích setkávají s tím, že jim "rozléčený" onkologický pacient s dobrou prognózou zmizí právě k léčitelům. 

"Léčitel nabízí zoufalým pacientům metody, které nemají tak nepříjemné vedlejší účinky jako například chemoterapie nebo radioterapie. Tyto metody ale zároveň nemají žádné jiné účinky, takže pacienta odvádějí od možnosti efektivní léčby," říká předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová.

Léčitelé nejčastěji pacientům s rakovinou nabízí byliny nebo působení různých paramedicínských přístrojů. Zdravotní stav lidí, kteří od onkologů odejdou k léčitelům, se začne zhoršovat postupně. "Pár týdnů poté, co pacient opustí klasickou léčbu, ještě dobíhá pozitivní efekt této léčby, což léčitelé přičítají svým metodám. Pacienti, kteří po čase zjistí, že se jejich stav rapidně zhoršuje, se k nám po čase vrátí, ale to už bývá často dost pozdě," dodává Prausová. 

Špatnou zkušenost s některými léčiteli má také onkoložka Petra Tesařová z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Před časem k ní přišla velmi mladá pacientka, matka dvou malých dětí, s rakovinou prsu. Měla v té době ještě velkou naději na úspěšnou léčbu. "Žena ale léčbu odmítla a na radu svého manžela se svěřila do rukou právě léčitelům. Po několika měsících se k nám vrátila s rozsáhlými metastázemi a už jsme pacientce nemohli pomoci," dodává Tesařová.

Ministerstvo zdravotnictví nyní chystá zákon, který by měl léčitelství regulovat. Dnes jsou totiž léčitelé, kteří odvádějí pacienta od klasické léčby, prakticky nepostižitelní. "Když teď léčitel řekne pacientovi, že má překyselení žaludku, a přitom je tam onkologický problém, je zcela beztrestný. Myslím, že by povinnost písemné dokumentace léčitelství sama zregulovala," říká Jiří Beneš z vedení České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Změnu podporuje i onkoložka Prausová, podle které by léčitelé měli nést odpovědnost za to, co dělají: "Léčitelé většinou nemají žádnou dokumentaci ani soubor toho, kolik lidí tou metodou odléčili, jak byla úspěšná a podobně. Jde přitom častokrát o kupčení s lidským neštěstím."

 

Právě se děje

před 46 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy