Ministr kultury na vás - i vašeho předchůdce Pavla Zatloukala - včera podal trestní oznámení, a to kvůli nákupu údajně předražených pozemků pro projekt Středoevropského fóra (SEFO). Jak to bylo s těmi parcelami?
Když jsem 1. dubna před šesti lety nastoupil do funkce, tak jsem měl za úkol vykoupit poslední parcelu. Jedna parcela se mě tedy skutečně týká. Měla být směněna za Edelmannův palác na Horním náměstí v Olomouci, a to z důvodu, že ministr kultury v roce 2008 přijel do Olomouce a veřejně řekl, že se ve velmi krátké době bude realizovat v sousední proluce investiční stavba za 500 milionů korun. Důsledkem toho ceny pozemků přes noc stouply na tržní ceně. Bývalému řediteli muzea Pavlu Zatloukalovi se podařilo postupně vykoupit všechny pozemky s výjimkou této parcely, protože ti původní majitelé měli vyšší požadavky a nedohodli se. Tehdy nám to neschválilo ministerstvo financí.
Jak se tedy postupovalo dál?
Pak do toho vstoupil pan Barnet (podnikatel Miroslav Barnet, pozn. red.), který nabídl o dva miliony víc a pozemek získal. Hrozilo tak, že dojde k úplnému zablokování projektu. Tehdy do toho vstoupilo město s návrhem, aby si nový majitel pozemku vybral jinou nemovitost. Tím by se projekt SEFO zachránil. Olomoucká veřejnost se proti tomu ale ohradila a já myslím, že i právem.
Musím ale zdůraznit, že s tímto návrhem přišlo město, nikoli muzeum. Olomouc byla partnerem SEFO a snažila se najít řešení. Nakonec se však ukázalo, že jsme na podmínky evropské dotace nedosáhli, a z této směny sešlo. Barnet měl tedy parcelu nadále ve svém držení.
A poté jste vy nastoupil do funkce ředitele muzea?
Ano, to bylo v roce 2013. Považoval jsem za nutné parcely scelit a poslední pozemek vykoupit. Od nové vlády jsme tehdy získali souhlas. Schválilo to i tehdejší ministerstvo kultury a ministerstvo financí. To nám umožnilo pokračovat v přípravě. V roce 2014 a 2015 jsme pak provedli archeologický průzkum, aby mohla být stavba zahájena, až na to budou finance.
My jsme hlavně ministerstvo kultury nežádali nikdy o žádnou dotaci. Pro výkup pozemků jsme využili finanční prostředky Muzea umění. Dvě parcely jsme pak s pomocí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových směnili za jiné stavby nebo pozemky, které byly volné. Takže to se vůbec neplatilo. K dnešnímu dni to bylo přibližně 30 milionů korun. Dnes by to takto uprostřed města mohlo vyjít klidně trojnásobně více.
Vraťme se k auditu, ze kterého vychází na vás mířené trestní oznámení. Vy jste už dříve uváděl, že jste na výsledky auditu reagovali, ale vaši reakci ministerstvo ignorovalo. Jaká byla tedy ta vaše reakce?
Ta kontrola má nějaký oficiální rámec. V nějaký den tady nastoupí a chce předvést konkrétní smlouvy, dokumenty a tak dál. To vše jsme udělali. Ptali se na řadu doplňujících otázek a vznikl finální protokol. My jsme se do třiceti dnů k těmto připomínkám vyjádřili, vznesli jsme proti tomu námitky a uvedli opatření, která jsme měli přijmout. Následně nám ale přišel finální protokol, ve kterém naše reakce nebyla zohledněna. Panu ministrovi zřejmě vadilo to, že jsme s těmi výsledky nesouhlasili a máme na to jiný právní názor.
Co se týče těch pozemků, je úplně absurdní, abych já úmyslně zatajil předražené pozemky. Všechny tyto věci jsme komunikovali s ministerstvem kultury a získali jsme schvalovací doložku ministerstva financí, vše bylo uloženo na obou ministerstvech a bylo dávno přístupné. To je absolutně účelová věc. Vedle toho, co je i velmi zvláštní, já jsem byl ředitelem od roku 2013, ale pan ministr vzal v úvahu i věci, které se týkaly doby, kdy jsem tuto pozici ještě nezastával.
Proč myslíte, že je postup ministra účelový?
Staněk chce z pozice mocenské síly ovládnout Muzeum umění i 600 milionů korun pro SEFO, chce změnit odborné směřování třetí největší paměťové instituce v zemi, sloučit naše muzeum s Vlastivědným muzeem a zrušit obě arcidiecézní muzea. Proto mě odvolal z funkce. Toto máme potvrzeno z ověřeného zdroje, osoby dnes blízké ministrovi kultury na půdě jeho resortu a významného člena Státního fondu pro kulturu, který je z Olomouce. Jelikož byl tento plán odhalen a ministr nyní má podporu u prezidenta, tak to bude chtít nyní celé zrealizovat.
V médiích se mluvilo o tom, že právě prezident chtěl odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. Toho Staněk odvolal společně s vámi. Vidíte nějaký důvod, proč vás odvolal najednou?
Na dotazy novinářů, zda došlo k nějaké dohodě mezi ministrem a panem prezidentem o odvolání pana Fajta, vždy ministr reagoval překvapeně a dementoval to. Stejně tak reagoval v souvislosti s mým odvoláním a vidíme, jak to dopadlo.
Co mi na tom společném odvolání vadilo, bylo, že se na té tiskové konferenci neustále mluvilo v množném čísle, takže oba ředitelé, obě instituce udělaly to a to. Přitom 90 procent z toho se vztahovalo na Národní galerii, a ne na nás. To vyplývá i z tiskové zprávy ministerstva, ve které v případě pana Fajta jde o dvě až tři stránky dlouhé zdůvodnění a v mém případě jsou to čtyři řádky. V našem případě si stojím za tím, že ty důvody jsou neopodstatněné a účelové.
Jak se díváte na záměr ministra vyhlásit na SEFO novou architektonickou soutěž?
Ministr kultury má na tento krok právo, ale je potřeba, aby veškeré předcházející legislativní a právní kroky byly v pořádku. My jsme v roce 2017 byli pověřeni, abychom aktualizovali současný návrh pana architekta Šépky, protože se připravoval nový dotační titul - Program péče o národní kulturní dědictví. Toto jsme učinili a součástí byla poměrně propracovaná závazná dokumentace, kterou jsme museli ministerstvu kultury odevzdat a to ji i kontrolovalo. Poté jsme v Olomouci představili návrh pana Šépky panu premiérovi Andreji Babišovi a ministryni financí Aleně Schillerové.
Co na něj říkali?
Premiér prohlásil, že ten projekt je zajímavý a že by ho rád podpořil. Tak se i stalo, projekt se dostal do programového prohlášení vlády a premiér tento projekt výslovně zmínil při obhajobě programového prohlášení vlády a následně vláda také v rámci celého dotačního titulu tento projekt schválila. Tyto věci je potřeba změnit, pokud chce ministr kultury soutěž. Minimálně to musí prodiskutovat s ministerstvem financí.
Lze předpokládat, že si v koalici vyhoví a ministerstvo financí nebude proti…
Pak je tady ale ještě závažnější věc, v takovém případě je totiž potřeba vypořádat se s dosavadními závazky. Přičemž ministerstvo kultury musí vzít v úvahu, že nové řešení se pohybuje mezi 30 a 50 miliony korun, což my nemůžeme udělat, pokud nám k tomu ministr kultury nedá oficiální, písemné pověření. A to se zatím nestalo. My musíme postupovat s péčí řádného hospodáře. Jinak se totiž každá další kontrola bude ptát: "Proč jste vyhlásili veřejnou architektonickou soutěž, když jste to mohli udělat o 30 milionů levněji? Máte k tomu nějaké pověření?" Pokud to nebudeme mít písemně, tak to nebudeme schopní vysvětlit.
Ministerstvo kultury vám k tomu nedalo písemný příkaz?
Ne. Ministerstvo kultury neustále jen mlží a tvrdí, že pokud mají být na projekt využity národní finanční zdroje, musí být veřejná soutěž. Dobrá, nechť je, ale musí přijmout politickou zodpovědnost. Na to nebudou malé finanční nároky.
My máme finanční zodpovědnost. Já jsem povinen dodržovat finanční rozpočet, abychom nebyli v jakékoli ztrátě, a musím říct, že jsme za tu dobu, kdy jsem byl zástupcem ředitele nebo ředitelem, nikdy nebyli v červených číslech. Přesto jsme byli nařčení, že jsme hospodařili velmi špatně. To ale musím kategoricky odmítnout. Minulý rok jsme například do rozpočtu ministerstva kultury vrátili přes dva miliony korun, a to díky tomu, že se nám podařilo pro jeden projekt prakticky získat všechny peníze, které jsme žádali z různých evropských dotačních titulů. Takže jsme ministerstvu pomohli v době, kdy ani samo nemá moc vysoký rozpočet.
Jediné, co tedy brání soutěži, kterou Staněk chce, je jeho podpis?
Určitě bych to tak řekl. Kdybych měl říct, co jsme do této doby udělali, tak už v září loňského roku, kdy ministr veřejně prohlásil, že by měla být nová architektonická soutěž, jsme měli schůzku s Českou komorou architektů. Řešili jsme, co tato situace bude znamenat, když máme stávající návrh a vysoutěženou firmu. Dozvěděli jsme se, že to bude velmi složitá a komplikovaná věc.
Pak jsem měl schůzku s panem ministrem a v momentě, kdy mi to ústně nařídil, že je potřeba začít připravovat soutěž, tak jsem ve spolupráci s ministerstvem dostal přiděleného člověka, který za ně má tyto soutěže na starosti. Ten byl zase nějakou dobu nemocný a my se k tomu dostali v lednu. Hledali jsme administrátora soutěže, protože to je soutěž někde mezi sedmi a devíti miliony korun, takže to pro nás musí vysoutěžit firma, která má s tímto typem soutěží zkušenosti. Soutěž navíc měla být i s mezinárodní účastí jak porotců, tak účastníků. To vše jsme připravili, ale neměli jsme ten podpis. V určité fázi jsme to přerušili. Teď je tedy vše připravené, ale zastavené, dokud nebudeme mít oficiální potvrzení.
A jaká je budoucnost projektu SEFO?
To je teď nabíledni. Můj zástupce byl pověřen řízením instituce. Ministerstvo ale dále nekomunikuje a neodpovídá na naše dotazy. 25. března jsem panu premiérovi napsal dopis, ve kterém jsem mu podrobně popsal celou anabázi projektu SEFO včetně toho, že tuto dokumentaci schválila současná vláda, že tento projekt na výjezdním zasedání vláda viděla a je součástí programového prohlášení vlády. Taky jsem dodal to, že pokud bude mít vláda zájem o novou soutěž, měla by to dát písemně. Pokud k tomu nedojde, jsme stále v patové situaci.
Budoucnost projektu je kvůli tomu nejistá. Pokud nedojde k dohodě s Českou komorou architektů o tom, jak připravit tu soutěž, a pokud nedojde k dohodě s architektem Šépkou, aby se mohl zúčastnit soutěže, protože v opačném případě bude diskriminován a bude se domáhat svých práv, tak může dojít k tomu, že se nám ten projekt vzdálí až příliš. Výsledkem by mohlo být to, že vláda rozhodne, aby se projekt nerealizoval vůbec.
