Šéf knihovníků Richter, kterého odvolal exministr Staněk, se vrací do funkce

ČTK ČTK
19. 9. 2019 16:29
Odvolaný šéf knihovníků Vít Richter se vrací do funkce předsedy Ústřední knihovnické rady. Ve čtvrtek jej znovu zvolili její členové. Richtra odvolal bývalý ministr kultury Antonín Staněk těsně před odchodem z funkce. Nový ministr kultury Lubomír Zaorálek Richterovi předal ocenění za šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí.
Nový ministr kultury Lubomír Zaorálek Richterovi předal ocenění za šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí.
Nový ministr kultury Lubomír Zaorálek Richterovi předal ocenění za šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí. | Foto: ČTK

"Mě samozřejmě nejvíce zajímá budoucnost Národní knihovny," uvedl Richter, který se Zaorálkem jednal nejen o ní, ale například i o penězích pro knihovny od krajů.

"Chtěl bych zvažovat to, jestli se k tomu tématu nevrátit, třeba i na vládě," řekl Zaorálek k případné stavbě nové budovy Národní knihovny. Dodal, že je důležité začít v tomto volebním období o tématu mluvit.

Podle ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka nelze v Klementinu, kde Národní knihovna sídlí, provozovat národní knihovnu pro 21. století.

"Národní knihovna potřebuje novou budovu, a jsem přesvědčen, že celá republika potřebuje novou budovu Národní knihovny," dodal Řehák.

Knihovníci ve čtvrtek ministrovi předali i další náměty. Uvítali by lepší spolupráci ministerstva kultury a ministerstva školství vedoucí k oficiálnímu uznání role knihoven v neformálním vzdělávání.

Chystají i novou koncepci rozvoje knihoven po roce 2020. Původně ji měli dokončit v listopadu, pro větší zpracování do hloubky navrhují termín posunout na příští rok.

Staněk před svým odchodem stanovil, že novým předsedou Ústřední knihovnické rady musí být ředitel Národní knihovny; Zaorálek příslušné rozhodnutí zrušil, členové rady si budou jako dřív volit předsedu ze svého středu.

Skončil jsem kvůli kritice Staňka

Podle Staňka šlo u Richtera o principiální změnu doporučenou jeho poradci, k níž se chystal delší dobu. Podle Richtera byla důvodem odvolání kritika ministerstva.

Ústřední knihovnická rada je poradním a koordinačním orgánem ministerstva kultury ve věcech knihovnických a informačních služeb. Členy rady jmenuje a odvolává ministr kultury z řad odborníků, zástupců profesních sdružení a představitelů knihovnických institucí. Richter radu vedl přes 20 let.

Je trochu zvláštní, že ministr o mém odvolání rozhodl 31. července, ale já se to dozvěděl až po 12 dnech z datové schránky, říká Vít Richter. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy