"Když to má jít dolů, každý reaguje různě, je to ale vždycky stejná hrůza. Ale že by mně někdo napadal, to ne. Je to pláč, každý vás žadoní: prosím, napište nám, že ten barák nemusí dolů, my si to postupně spravíme. Je to hrůza. Do reakcí lidí jsem už ale pak nechodil. Pokud byste to totiž udělal, můžete se otočit a za váma to spadne a někoho to zabije. Byl jsem statik. Jakmile má statik podezření, musí rozhodnout okamžitě a nekompromisně, protože jde o lidské životy."
(Náměstí v Chrastavě a trosky domu, který tu zůstal stát) | Foto: Martina Machová