Foto: Stavme jako domorodci, radí statik z Troubek

Foto: Stavme jako domorodci, radí statik z Troubek
"V Troubkách šlo většinou o staré přízemní domy z nepálených cihel, na kterých si pak mladá generace stavěla patro z páleného materiálu. Pochopitelně, když přišla voda, spodek sebrala a vrch pak šel dolů taky. Tam už statik většinou přišel jen ke zbořenině a po něm přijel bagr," vzpomíná Josef Bakeš (66), penzionovaný statik, který roku 1997 ještě jako zaměstnanec Chemoprojektu Přerov dělal posudky na asi čtyřicítku domů poškozených při největší povodňové pohromě naší novodobé historie - v moravských Troubkách.
(Na snímku další dům z Raspenavy)
"Jak jsem se v televizi díval na Raspenavu a Chrastavu, soudím, že to bylo něco jiného. Tam jde většinou o pálené cihly nebo tak zvané hrázděné zdivo (tj. dřevěná nosná trámová konstrukce vyplněna cihlami, pozn. red.)," uvažuje statik, který před 13 lety zasahoval v obci, kde voda zničila 200 domů a trosky z nich zabily sedm lidí.
(Snímek: Vjezd do Chrastavy)
"Když to má jít dolů, každý reaguje různě, je to ale vždycky stejná hrůza. Ale že by mně někdo napadal, to ne. Je to pláč, každý vás žadoní: prosím, napište nám, že ten barák nemusí dolů, my si to postupně spravíme. Je to hrůza. Do reakcí lidí jsem už ale pak nechodil. Pokud byste to totiž udělal, můžete se otočit a za váma to spadne a někoho to zabije. Byl jsem statik. Jakmile má statik podezření, musí rozhodnout okamžitě a nekompromisně, protože jde o lidské životy."
(Náměstí v Chrastavě a trosky domu, který tu zůstal stát)
"V téhle fázi se žádný propočet dělat nedá. Statik musí přijít a na základě svých zkušeností rozhodnout. Emoce musí stranou. Sám je totiž v obrovském stresu," vzpomíná pamětník povodní, které se letos do Troubek vrátily.
(Heřmanice u Frýdlantu)
Foto: Ludvík Hradilek
Karel Toman
10. 8. 2010 12:47

Velká voda na severu Čech zaplavila jen na Děčínsku 1200 domů, další stovky na Liberecku, Frýdlantsku i jinde. Statici teď musí jeden po druhém prohlédnout a rozhodnout klíčovou otázku: zbořit, či opravit?

Josef Bakeš v roce 1997 tutéž práci dělal v Troubkách, tehdejším symbolu katastrofálních záplav. "Když to má jít dolů, každý reaguje různě, ale vždycky je to stejná hrůza," vzpomíná dnes penzionovaný statik (66), který v roce 1997 dělal posudky na asi čtyřicítku domů poškozených při nejtragičtější povodňové pohromě naší novodobé historie. V moravských Troubkách zemřelo pod troskami dvou stovek domů celkem sedm lidí. "V téhle fázi se žádný propočet dělat nedá. Statik musí přijít a na základě svých zkušeností rozhodnout. Emoce musí stranou. Jde o život," dodává.

Projděte si fotografie rozbořených domů na severu Čech. Komentář statika najdete pod fotografiemi.

 

Právě se děje

Další zprávy