Obraz z Tibetu vysypali mniši do Vltavy

Adéla Vlachová
8. 3. 2006 19:50
Praha - Co mniši vytvářeli čtyři dny v pražském muzeu, to během minuty smetli a nasypali do Vltavy. Uvnitř: VIDEO a GALERIE
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Mniši z indického Ladaku před zhruba třemi stovkami pozorovatelů rituálně rozmetali mandalu, symbolický obrazec vysypaný z barevného písku.

Důvod? Obřad má ukázat jeden ze základních buddhistických principů - nic není trvalé, vše je pomíjivé.

V muzeu bylo už hodinu před začátkem slavnosti ve vestibulu a na schodišti plno. Přišly rodiny s malými dětmi, na chodbách postávali i senioři. Sledovat obřad na vlastní oči v malé tmavé červeně nasvícené místnosti se nakonec povedlo asi jen třicítce přítomných.

Organizátoři se omlouvali. Pro ostatní připravili na chodbách muzea několik televizí, promítalo se i na stěnu v přednáškovém sále. Působivé mlčení občas protlo jen nějaké malé dítě, jinak se fotilo a natáčelo. "Pro příbuzné," vysvětlovala dívka v sále.

Svižným tempem k řece

Mandala byla smetena, ale obřad nekončil, když už všichni nedočkavě brali kabáty a utíkali k východu. A venku tlačenice a natažené ruce. To jeden z mnichů rozdává do hrstí přítomných jemný písek. Z lahviček vytažených z kabelek se vysypávají léky a ukládá se větší cennost.

Mniši šli od muzea k Vltavě svižným tempem a na křižovatce i na červenou. U řeky pak písek rituálně vysypali. Na náplavce další tlačenice, málokdo vidí. Pak mniši nasednou do auta, mávají, dav se rozchází.

Mandala je symbolický diagram, který představuje základní principy tibetského buddhismu.

Na to, aby mohla vzniknout, je nutné přesně umístit miliony barevných zrníček písku do složité geometrické struktury, která je detailně popsána v příslušných buddhistických textech. Mniši, kteří mandalu vytvářejí, se ji učí vytvářet zpaměti po dlouhá léta studia.

Dočasné sídlo bohů

Jemný prášek se často vyrábí z mramoru, který mniši barví přírodními barvivy. V minulosti se používaly i prášky vyrobené přímo ze vzácných kamenů a polodrahokamů a do mandaly se vkládaly i skutečné drahokamy. Při obřadu se prášek sype pomocí speciálního nástroje, kterému Tibeťané říkají čhagpur.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Když je do mandaly umístěno poslední zrnko písku, je věnována božstvům jako jejich sídlo. Pomocí zvláštních rituálních obřadů pozvou mniši božstva dovnitř mandaly.

V průběhu několika hodin nebo dnů mohou mniši od přítomných božstev prostřednictvím modliteb a meditací žádat vyplnění různých duchovních proseb.

Božstva pobývají ve svém paláci v mandale, dokud je mniši nepožádají, aby mandalu opustila a vrátila se zpět do "čisté země". Písek z mandaly posvěcený božstvy se může rozdat přihlížejícím a také jako požehnání vrátit zpět do přírody, nejčastěji do tekoucí vody.

Mniši vedou průvod k řece s přáním, aby se prostřednictvím písku posvěcení rozšířilo do širokého okolí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 30 minutami

Brazilská policie chce stíhat Bolsonara kvůli výrokům o spojitosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS

Brazilská policie chce stíhat prezidenta Jaira Bolsonara kvůli některým jeho výrokům o covidu-19. Požádala už o povolení nejvyšší soud, informovala agentura EuropaPress. Vyšetřovatelé se zabývají mimo jiné prezidentovým tvrzením, že u lidí naočkovaných proti covidu-19 je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine AIDS.

Sporné výroky Bolsonaro zveřejňoval na sociálních sítích na podzim loňského roku. Tvrdil, že výzkum britských úřadů ukázal, že lidé naočkovaní proti covidu-19 častěji trpí syndromem získaného selhání imunity (AIDS), který má u nich navíc rychlejší průběh. Prezidentská kancléř následně Bolsonarovy výroky korigovala. Vedoucí kanceláře Mauro Cid tvrdil, že prezident čerpal ze studie publikované časopisem The Lancet, která byla údajně později stažena.

Brazilská policie ale nenalezla žádnou vědeckou studii, která by obsahovala zmínku o souvislosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS. Podle policie se prezident tím, že mluvil o neexistujícím riziku, mohl dopustit šíření poplašné zprávy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy