Navrátil vysvětlil, že všechny podklady pro své rozhodnutí zveřejnit nemůže, neboť některé z nich podléhají utajení. "NÚKIB vedl k vydání varování ze dne 17. prosince 2018 komplexní soubor podkladů, mimo jiné i těch, které NÚKIB získal v rámci spolupráce (s jinými orgány a osobami, které působí v oblasti kybernetické bezpečnosti)," napsal Navrátil generálnímu řediteli české pobočky Huaweie Radoslawu Kedziovi.
"Tyto podklady, které existenci hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti náležitě dokládají, jsou většinou utajovanými informacemi, a proto je nebylo možno blíže konkretizovat v odůvodnění varování a není to možné ani v tomto dopise," pokračuje dopis.
Varování NÚKIB je z velké části postaveno na čínském právním prostředí. Tamní zákony po soukromých společnostech vyžadují součinnost při zpravodajských aktivitách. Firmy tak musí stát pro účely špionáže pustit i do svých systémů, což může pro Česko představovat hrozbu.
NÚKIB v dopise zdůraznil, že metodika, kterou úřad vydal a která poskytuje instrukce úřadům a firmám, jež spravují systémy takzvané kritické informační infrastruktury, nemluví o velmi pravděpodobné až jisté úrovni rizika, jak mylně psali zástupci čínské firmy kyberúřadu, nýbrž pouze o hrozbě. "Rozdíl mezi pojmy riziko a hrozba je v oblasti kybernetické bezpečnosti významný a tyto pojmy nelze zaměňovat," zdůraznil Navrátil v dopise.
Kyberúřad dopisem reagoval na výzvu Huaweie, aby změnil či zrušil své varování, které se týká i další technologické firmy ZTE. Společnost odpověď požadovala do čtvrtka. Huawei odpoledne ČTK potvrdil přijetí dopisu. Podle mluvčí firmy Magdy Teresy Partyky společnost nyní analyzuje a připravuje další kroky.
Konkrétní dopady nastaly obratem
NÚKIB své varování vydal v polovině prosince. Premiér Andrej Babiš následně oznámil stažení všech mobilních telefonů příslušných značek z českých úřadů, aby následně za svůj ukvapený krok zkritizoval NÚKIB za nejasné varování. Úředníci následně upřesnili, že se varování vztahují pouze na kritickou infrastrukturu státu a nikoli na běžná koncová zařízení či síťové prvky v soukromých systémech.
Doporučení nicméně vyvolalo reakci státu hned v několika případech. Jedním z nejviditelnějších bylo vyřazení firmy z veřejné zakázky na vybudování portálu Moje daně za více než půl miliardy korun. Minulý týden pak ministerstvo obrany nařídilo odstranit ze služebních telefonů značky Huawei bezpečnostní aplikaci AirWatch, kterou používá pro zabezpečení přístupu do interního informačního systému armády.
Na všech úřadech také probíhá analýza rizik spojených s technologií zmíněných čínských firem. Jak zjistily Hospodářské noviny, jejich výsledky nejsou ve většině případů zatím známy.
Varování zlehčoval prezident Miloš Zeman a varoval před ekonomickou odvetou Číny. Bezpečnostní výhrady vůči Huaweii však zaznívají také v některých dalších evropských zemích i ve Spojených státech.
