Praha - Nejvíce bodů po druhém kole výběrového řízení na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) získala bývalá členka vědecké rady, francouzská historička Muriel Blaiveová. Po čtvrtečních pohovorech všech pěti uchazečů před výběrovou komisí to sdělil mluvčí ústavu Pavel Ryjáček.
Nový šéf ústavu by z konkurzu měl vzejít do konce dubna.
Výběrová komise obodovala výkony uchazečů a sestavila přehled bodovaných výsledků. Blaiveová získala 50,88 bodu, bývalý přechodný ředitel této instituce a nynější první náměstek Zdeněk Hazdra 50,04 bodu, bývalý šéf vědecké rady ÚSTR Adrian Portmann von Arburg 44,95 bodu, někdejší vedoucí oddělení vydávání osvědčení protikomunistickým bojovníkům na ministerstvu obrany Viktor Meca 20,04 bodu a bývalý kontrolor Nejvyššího kontrolního úřadu Karel Světnička 3,18 bodu.
Muriel Blaiveová je francouzská historička narozená v roce 1969, která se dlouhodobě věnuje i českým a československým dějinám. O ředitelské křeslo v ÚSTR se ucházela i v roce 2010.
Sněmovna musí komisi doplnit
"K tomuto pořadí Rada ÚSTR přihlédne při konečném hlasování o budoucím řediteli. Termín hlasování ještě stanoven není, s nejvyšší pravděpodobností to bude na dubnovém zasedání rady," doplnil mluvčí.
Výběrové komisi předsedal Oldřich Tůma, historik umění a pověřený ředitel Národní galerie Vít Vlnas z osobních důvodů z komise odstoupil, uchazeče tedy posuzovalo jen devět členů komise. Zároveň se pohovorů účastnili všichni členové Rady ÚSTR.
Rada v současné době má jen pět členů ze sedmi, chybějící dva by měla nominovat Poslanecká sněmovna. Nového ředitele by ale členové rady chtěli zvolit v plném obsazení, aby jeho mandát byl silnější. Mluvčí uvedl, že ústav věří, že se do březnové schůze Senátu, který musí členy rady schválit, podaří poslancům nominovat nejméně jednoho, ale možná i oba dva zbývající členy rady.
Politické důvody odvolání?
Ústav hledá nového ředitele po loňském odvolání Daniela Hermana, na přechodnou dobu ho vedla Pavla Foglová. Hermanovo odvolání spustilo velké debaty politiků, tehdejší vládní ODS krok označila za důkaz prohlubující se spolupráce ČSSD a KSČM. Obě tehdejší opoziční strany to odmítly. Kvůli Hermanovu odvolání také rezignovala celá vědecká rada ústavu.
Herman, dnes ministr kultury, se kvůli svému nedobrovolnému odchodu z čela ústavu soudí. Odvolání vnímá jako politický krok, bylo podle něj neplatné. U soudu si stěžuje také na neplatnost volby některých členů rady ÚSTR, kteří byli v době volby členy politické strany. Rada ústavu zdůvodňovala jeho odvolání tím, že nebyla spokojena s jeho prací.
O ústav, který je zřízen zákonem, se od jeho založení pře levice s pravicí, jeho činnost vyvolává v pravidelných vlnách emoce. Úkolem ÚSTR je nestranným způsobem zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismus a nacismus. Pod ústav spadá Archiv bezpečnostních složek, který obsahuje archiválie tajných služeb z dob komunismu.
Platforma evropské paměti a svědomí ústavu v lednu pozastavila členství, mimo jiné proto, že v něm působí bývalí komunisté. Současné vedení ÚSTR s tím nesouhlasí a ústav z platformy, kterou spoluzakládal, před týdnem vystoupil.
