Noví profesoři převzali od Chládka dekrety, Zeman chyběl

ČTK ČTK
18. 12. 2014 14:16
Prezident Zeman se ceremoniálu nezúčastnil. Dekret převzalo 54 ze 64 jmenovaných. Jiří Fajt dostane jmenovací dekret zřejmě až v únoru.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) předal ve Velké aule Karolina jmenovací dekrety novým profesorům a profesorkám. Osobně je převzalo čtyřiapadesát ze čtyřiašedesáti jmenovaných.

Prezident Miloš Zeman, jehož podpis na dekretu je završením procesu získání profesorského titulu, se slavnostního ceremoniálu kvůli jiným povinnostem nezúčastnil. Uvažovalo se přitom o tom, že by jmenovací listiny osobně předával.

Dekrety osobně převzalo devět žen a pětačtyřicet mužů. Mezi jmenovanými má největší zastoupení Univerzita Karlova v Praze, je z ní devatenáct nových profesorů. Po sedmi držitelích tohoto titulu mají pražské České vysoké učení technické a brněnská Masarykova univerzita. Šest profesorů prošlo řízením na Vysokém učení technickém v Brně. Nejvíce jsou zastoupeny obory z oblasti lékařství, historie, fyziky a techniky.

Vědecká rada Univerzity Karlovy se nedávno pozastavovala nad tím, proč v této skupině není ředitel Národní galerie Jiří Fajt, který všechny podmínky splnil už v červnu.

Fajt dostane dekret až v únoru

Chládek už dřív uvedl, že se procedura zdržela kvůli prověření podnětu, podle něhož berlínská Humboldtova univerzita odmítla Fajtovi udělit profesuru kvůli plagiátorství. Škola se k záležitosti nechtěla vyjadřovat. Ministr počítá s tím, že šéf galerie dostane dekret v dalším jmenovacím kole, které by mělo být v únoru.

Zemanovi účast znemožnila příprava na přijetí izraelského ministra zahraničí Avigdora Liebermana. Ministr Chládek dekrety profesorům předával již na jaře, kdy se vedly dohady ohledně způsobu jmenování profesorů. Rektoři při debatách o tom, kdo bude dekrety předávat, v minulosti připomínali, že ani v dobách Václava Havla a Václava Klause nebylo pravidlem, že by novopečení profesoři přebírali dekrety výhradně z rukou prezidenta.

Procedura jmenování profesorů je ostře sledovaná od jara 2013, kdy prezident Zeman dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti.

Uvažovalo se o tom, že by tato pravomoc přešla z prezidenta na ministra školství nebo předsedu Senátu, ale rektoři si přáli současný stav zachovat.

V novele vysokoškolského zákona, která by měla v lednu zamířit do vlády, se tak nadále počítá s tím, že bude profesory podpisem na dekretu jmenovat prezident. Zeman si však při listopadovém setkání s Chládkem vymínil, že bude mít právo se ve výjimečných případech ke kandidátům na profesuru vyjadřovat. V zákoně však tato dohoda explicitně uvedena není a nebude.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Amazon dostal od Evropské unie pokutu 746 milionů eur za slabou ochranu osobních údajů

Americký internetový prodejce Amazon dostal od Evropské unie pokutu 746 milionů eur (19 miliard korun) za předávání osobních údajů v rozporu s pravidly pro jejich ochranu, známými pod zkratkou GDPR. Společnost to uvedla v podrobné zprávě o hospodaření, kterou veřejně obchodované firmy ve Spojených státech musejí povinně předkládat Komisi pro cenné papíry (SEC).

Lucemburský úřad pro ochranu osobních údajů (CNPD) uložil pokutu firmě Amazon Europe Core v rozhodnutí ze dne 16. července. O hrozící pokutě v červnu s odvoláním na zdroje obeznámené se situací informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Ten ale uváděl, že částka bude činit zhruba polovinu, konkrétně přes 425 milionů dolarů (více než devět miliard korun).

"Věříme, že rozhodnutí CNPD je neopodstatněné, a hodláme se v této věci energicky bránit," uvedl Amazon. GDPR vyžaduje, aby firmy uživatele před použitím jejich osobních údajů požádaly o souhlas. Jinak jim hrozí vysoké pokuty. CNPD je v oblasti ochrany soukromí hlavním regulátorem Amazonu v EU, protože podnik má evropské ústředí v Lucembursku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy