Praha - Ústavní soud připravil pět týdnů před volbami neřešitelný rébus.
Soudci rozhodli, že současné důchody nejsou přiměřené pro ty, kdo měli vyšší mzdy. Příští vláda to musí změnit do září 2011. Ministři na to však nebudou mít peníze, pokud nevezmou z důchodů těm, kdo vydělávali méně.
Když sněmovna do osmnácti měsíců nezmění příslušný zákon a nepomůže bohatším, penze se automaticky zvýší 95 procentům nových důchodců. Náklady na penze se tak zvýší o polovinu.
Důchody letos stát přijdou na 380 miliard, příjmy penzijního systému jsou o 30-40 miliard nižší. Pokud se od roku 2011 zvýší penze jen novým důchodcům, podle výpočtu Aktuálně.cz poroste schodek ročně o 8-10 miliard.
Podle expertů je přitom odhad Aktuálně.cz minimální variantou, jak mohou penzijní výdaje narůst.
Podívejte se, jaký by mohl být od roku 2011 váš důchod.
Prolomeny redukční hranice
Ústavní soud v pátek zrušil tzv. redukční hranice pro výpočet důchodů.
Za základ pro výpočet penzí se dnes počítá průměrný výdělek do 10 500 korun měsíčně, nad touto hranicí se do základu počítá 30 procent z výdělku a nad hranicí 27 tisíc korun jen deset procent. Od září 2011 bude základem neomezeně vysoký výdělek. Verdikt způsobil šok nejen mezi politiky, ale také mezi experty.
"Dostali jsme se do obrovské šlamastyky a nedokážu si představit řešení, které by nezatížilo státní rozpočet," komentuje situaci prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok, který je zároveň členem Bezděkovy komise na přípravu penzijní reformy.
Komise dosud na ústavní verdikt nereagovala, protože se od pátku nesešla. "Je to úplně nová věc a musíme se poradit, vysvětluje zdrženlivost Rusnok.
Stejně opatrné je ministerstvo práce a sociálních věcí. "Přemýšlíme o nějakém rozumném řešení," říká vrchní ředitel Jiří Král, který má na starosti důchody. Neuvádí však termín, kdy návrh předloží politické reprezentaci. Z logiky volebního boje vyplývá, že si politici ministerský návrh vyžádají až po volbách.
České penze, světový unikát
Ústavní verdikt převrátí život většině Čechů, kteří půjdou do penze od příštího roku. Kdo konkrétně bude mít o tisícikorunové částky měsíčně víc a kdo méně, to už je na politicích.
Argumenty ústavních soudců jsou jednoznačné. Kdo dnes odvádí na důchodové pojištění minimální částku, dostane v penzijním věku osmdesát procent své dosavadní hrubé mzdy. Kdo bere víc než dvojnásobek hrubé mzdy, má vinou redukčních hranic nárok pouze na čtvrtinu. U lidí s vyšší mzdou je to ještě méně. Soudci s odvoláním na Listinu lidských práv a svobod žádají, aby důchody odpovídaly penězům, které zaměstnanci odvedli na pojistném.
Podle údajů OECD se nikde tak příkře nepřerozděluje od bohatých k chudým jako v Česku. Ve srovnání s bohatými mají chudí ještě vyšší státní důchod na Novém Zélandě, v Irsku a Kanadě, v těchto zemích však mohou bohatí ztrátu dorovnat dobrovolným spořením.
Paroubkův Beveridge
Nastolit spravedlnost bude úkolem příští vlády. Nový premiér bude vybírat mezi dvěma alternativami.
První z nich je tzv. Beveridgův model, který se využívá v anglosaských státech. Důchod je běžnou sociální dávkou, na kterou má zhruba ve stejné výši nárok každý občan a která se financuje se z daní. Tento "minimální důchod" má chránit občany před chudobou. Stát kromě toho daňovými úlevami podporuje dobrovolné spoření. V Česku je tato možnost dosud minimální.
Na samém počátku debaty o důchodech se k anglosaským vzorům přihlásil šéf ČSSD Jiří Paroubek, který hodlá změnit penzijní pojištění na penzijní daň. Výše penzí nebude muset ani nadále odpovídat odvodům zaměstnance a výtka Ústavního soudu přitom ztratí platnost.
Zmíněný postup připouští i Jiří Rusnok: "Česko tak bude pokračovat v cestě, kterou v posledních dvou desetiletích mimoděk nastoupilo. Navíc se ukazuje, že Beveridgův systém lépe obstojí v krizi."
Paroubkův nápad má jeden nedostatek. Kromě přesunu penzijního pojištění do daňového sektoru je třeba podpořit dobrovolné spoření a najít k tomu potřebné peníze.
Rusnok doporučuje po anglosaském vzoru snížit stropy pro penzijní pojištění, které dnes dosahují šestinásobku průměrné mzdy. Prezident penzijní asociace navrhuje strop na dvojnásobku. Ušetřené peníze by zaměstnanci odváděli do dobrovolných fondů.
Nečasův Bismarck
Evropa dává přednost modelu německého kancléře Bismarcka.
V systémech západní i jižní Evropy odpovídají důchody po nezbytném snížení dosavadním platům zaměstnanců. K modelu se přidaly i východoevropské státy v čele s Polskem, Slovenskem a Maďarskem, které státní systém doplnily druhým pilířem. Občané mohou opustit státní systém, pak jsou ale povinni ukládat peníze do soukromých kapitálových fondů. Poměr mezi penzemi chudých a bohatých se tím nemusí změnit.
Udržet evropský systém hodlá lídr ODS Petr Nečas. "ČSSD chce obejít rozhodnutí Ústavního soudu," odmítá Beveridgův model a znovu nabízí plán, podle kterého bude Česko následovat polský a slovenský vzor. Každý občan si bude moci na důchod přilepšit tím, že bude posílat část svého pojistného do soukromých fondů.
Také ODS musí svůj plán dopovědět. Pokud se mají důchody zámožnějších zlepšit už v příštím roce a stát k tomu nenajde peníze, nezbytně se sníží důchody těm, kdo vydělávali méně.
Kalouskova kosmetika
Experti očekávají, že Česko zvolí pro budoucnost penzijního systému kompromis. Ústavní soud kritizoval příliš vysoké stropy pro pojistné, proto může být jeho žádost do značné míry uspokojena tím, že se sníží. Soudci přímo nezakázali existenci redukčních hranic. Proto se mohou použít v méně extrémní podobě, aby tolik nepřerozdělovaly od zámožnějších k chudším.
"V takovém případě by stačilo změnit dva paragrafy penzijního zákona," připouští ředitel Král.
Po zmíněných operacích bude systém spravedlivější, přijde však o příjmy a narostou výdaje. Potřebné peníze se dají získat dalšími "kosmetickými" změnami. Dnes se důchody zvyšují o inflaci a o třetinu růstu reálných mezd. "Navrhneme, ať se zvyšují jen o inflaci. Politici to odmítnou, ale vláda se tomu nakonec stejně nevyhne," doporučuje Rusnok.
Zmíněný plán dnes skutečně vylučuje i pravicová ODS, do určité míry ho připouští jen TOP 09. Kalouskova strana také navrhuje zvýšit pojistné pro OSVČ, kteří dnes platí oproti zaměstnancům poloviční sazby.
Příští vláda může omezit i tzv. náhradní doby pojištění. Umožňují, aby se do výpočtu důchodu zahrnulo třeba několik let dlouhé období rodičovské dovolené, anebo nezaměstnanosti.
Tím politici odvrátí pro příští rok krach veřejných financí a získají čas, než začne fungovat zásadní reforma, kterou Ústavní soud rovněž požaduje.
"Soud odložil vykonatelnost svého rozhodnutí s ohledem na připravovanou reformu důchodového systému," stojí v pátečním verdiktu.
