Nová data: Církve zažádaly o více než 70 tisíc pozemků

ČTK ČTK
27. 12. 2013 18:38
Nová data zveřejnilo ministerstvo kultury. Termín pro podání žádostí vyprší s koncem roku.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - O dalších 815 pozemků a 17 staveb požádaly církevní společnosti Státní pozemkový úřad v týdnu od 12. do 19. prosince. Přibylo 75 výzev, celkem jich všechny příslušné úřady evidují 3235. Týkají se 70 432 pozemků a 881 staveb.

Údaje  poskytlo ministerstvo kultury. Církve mají možnost podávat žádosti o vydání majetku do konce roku.

Kdy budou známá konečná čísla shrnující všechny podané žádosti, zatím ale není zřejmé. Od podání žádosti začíná plynout půlroční lhůta, do níž by měla podle zákona být uzavřena mezi státem a žadatelem dohoda; podle informací ministerstva kultury bylo k 19. prosinci uzavřeno dalších 50 dohod o vydání pozemků.

Stát eviduje i žádosti o movitý majetek, v několika případech již o vydání uměleckých děl rozhodl. Národní galerie tak vydá gotické desky tvořící Vyšebrodský oltář, čtyři obrazy z rovněž středověkého Puchnerova oltáře a dva obrazy Petra Paula Rubense. Díla zůstanou v expozicích NG jako zápůjčka.

Minulý týden přibyla žádost římskokatolické farnosti Veverská Bítýška, která požaduje vydání Madony z Veveří, díla připisovaného Mistru Vyšebrodského oltáře; také toto dílo by prý v případě vydání zůstalo v expozici.

I další příspěvkové organizace ministerstva kultury dostávají žádosti od církví. Národní památkový ústav například dostal výzvu k vydání kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, hradu Bouzov, kláštera Porta Coeli v Předklášteří, Sázavského kláštera, zámku Týniště či zámku ve Žďáru nad Sázavou.

S blížícím se koncem termínu pro podání žádostí přibylo i těchto - Olomoucké arcibiskupství požádalo minulý týden o vrácení zámku v Kroměříži, který zapsán v seznamu UNESCO. Dříve jako sídlo biskupů i arcibiskupů sloužil. V zámku je nyní mimo jiné expozice, jejíž části včetně slavného Tizianova obrazu jsou majetkem arcibiskupství, které o ně nepřišlo ani po roce 1948.

75 miliard

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím.

Připravovaná koaliční vláda ale chce se zástupci církví ještě jednat o změně rozsahu restitucí.

Debata se vede také například o vydání některých budov na Pražském hradě, ČSSD usiluje o vyjmutí Hradu z restitucí.

Metropolitní kapitula žádosti podala, Hrad je ale odmítal kvůli zajištění bezpečnosti hlavy státu. Církev vkládá naděje na vyřešení restitucí do smlouvy s prezidentem Milošem Zemanem. Dohoda se má týkat formálního vydání několika nemovitostí církvi a následné směně za jiné.

 

Právě se děje

před 26 minutami

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Do Litvy dorazil rekordní počet migrantů, EU přislíbila Vilniusu miliony eur

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Informovala o tom agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy