Praha - Evropské dotace určené na rozvoj venkova šly v letech 2010 až 2013 kvůli špatně nastaveným pravidlům ministerstva zemědělství i na projekty, které k těmto účelům nesloužily. Například z peněz na naučné stezky příjemci dotací v neúměrné míře stavěli další stavby jako rozhledny či altány, nebo velká část kontrolovaných dotovaných kotelen na biomasu byla v rodinných domech, i když měly sloužit k podpoře podnikání.
Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), o kterých dnes informovala mluvčí kontrolorů Olga Málková.
Úřad prověřoval peníze, které rozdělilo ve zmíněném období ministerstvo zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova, který má přispět k modernizaci zemědělských podniků, podpoře podnikání, rozvoji cestovního ruchu nebo rozvoji a obnově vesnic. Kontroloři prověřili celkem 120 projektů, které získaly dotace za více než 375 milionů korun.
Slibovali desetkrát více pracovních míst
Vedle špatně nastavených dotačních pravidel kontroloři vytýkají ministerstvu zemědělství i to, že nemělo přesné a dostatečné informace o pokroku a účinnosti programu, na základě čehož by mohlo vyhodnotit efektivnost dotací a případně upravit svou strategii. Ministerstvo podle NKÚ nereálně nastavilo i některé cíle, kterých mělo být programem dosaženo, a muselo je později upravovat.
"Podle jednoho z původních cílů mělo například díky dotacím vzniknout 22 000 pracovních míst, ministerstvo zemědělství ale nakonec cílovou hodnotu snížilo na desetinu, tedy na 2000 pracovních míst," uvedla mluvčí.
Doplnila, že NKÚ kontroloval i platební agenturu programu, tedy Státní zemědělský intervenční fond, u kterého rovněž zjistil nedostatky. Podle NKÚ byl kontrolní systém fondu u prověřovaných projektů účinný jen částečně. Fond například neukončil zpracovávání jedné žádosti o dotaci, i když neodpovídala podmínkám pro získání podpory, a poskytl na jejím základě více než šestimilionovou dotaci, uvedla Málková.
