Zeman v TV Barrandov uvedl, že Mynář v minulosti jednal se soudci z jeho pověření a naznačil, že by se měl sejít právě s Filipem. "Mohu jen sdělit, že o tom nic nevím," uvedl Filip bez dalších podrobností. Prezidentovým podnětem se zabývá od února 2017.
O tom, že kancléř Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta, psal minulý týden Respekt. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa poté v rozhovoru pro Deník N uvedl, že také jemu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách.
Podle Zemana nejsou podobná doporučení ovlivňováním soudců, ale vyjádřením názoru. Soudci by podle něj neměli žít v izolaci od lidí.
Problematikou kontaktů s účastníky řízení se Ústavní soud zabýval na výjezdním zasedání pléna, tedy sboru všech soudců. "Bylo dohodnuto, že v takzvaných živých kauzách nepovažuje Ústavní soud za přípustné kontakty či jinou komunikaci soudců - včetně ostatního odborného aparátu Ústavního soudu - s účastníky řízení mimo předepsanou procesní formu," citoval web Respektu předsedu soudu Pavla Rychetského. Schůzka mezi Mynářem a Filipem by podle daného vyjádření už nebyla možná.
Ústavní soud Zemanovy výroky nechce komentovat
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková Zemanův výrok o plánované schůzce komentovat nechtěla. Vyjadřovat se prý nebude ani nikdo jiný ze soudu.
Takzvaný lex Babiš omezuje přístup firem, které patří členům vlády, k některým státním podporám. Podle Zemana je protiústavní, protože porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Zákon také znemožnil členům vlády vlastnit média. Postihl zejména podnikání předsedy ANO Andreje Babiše, který kvůli němu převedl své firmy do svěřenských fondů.
Mynář se měl podle Zemanova televizního vyjádření zeptat soudce Filipa na to, proč prezidentský návrh leží u soudu už dva roky. U takzvaných plenárních kauz, o kterých hlasuje celý soudcovský sbor, však nejde o výjimečnou délku řízení. Momentálně soud v přehledu na svém webu eviduje pět starších plenárních návrhů.
