Nevšímavost k napadené těhotné ženě v tramvaji je vrchol zbabělosti a sobectví, říká psycholog

Jan Gazdík Jan Gazdík
24. 5. 2016 12:15
Je současná generace Čechů zbabělá, když lidé v zaplněné pražské tramvaji jen lhostejně přihlížejí brutálnímu napadení těhotné ženy? Nikdo jí nepomohl, natož aby zavolal na tísňovou linku. V Ostravě se ovšem mlácený mladík setkal v tramvaji se stejným nezájmem cestujících, nikdo si jeho týrání ani nevšiml. "Lhostejnost k útoku na těhotnou ženu je zvláště odporné chování," konstatuje Jiří Klose, primář oddělení klinické psychologie Ústřední vojenské nemocnice. Ale připomíná opačné případy statečnosti: například šestnáctiletého studenta žďárské obchodní školy Petra Vejvodu, který zahynul při obraně své spolužačky před psychotickou útočnicí.
Jiří Klose, primář oddělení klinické psychologie Ústřední vojenské nemocnice.
Jiří Klose, primář oddělení klinické psychologie Ústřední vojenské nemocnice. | Foto: Jan Gazdík

Jde snad o nějaký sílící trend zbabělosti či pohodlnosti Čechů? Anebo se tak lidé většinou chovají: když je někdo napaden, tak se tváří, že nic nevidí, jen aby si nekomplikovali život?

Kromě klinického jsem i forenzní psycholog, takže zpracovávám znalecké posudky na trestné činy, při nichž často někdo někoho napadne, či dokonce zabije. Neviděl bych to tedy tak jednoznačně, že "lhostejní Češi nepomáhají lidem, kteří jsou napadeni". Pokud jsou lidé svědky nějakého násilí, tak naopak velmi často na násilí zareagují - třeba jen tím, že volají záchranáře či policii.

Ze sociologických průzkumů nicméně vyplývá, že asi jen dvě procenta lidí najdou odvahu se napadeného zastat, postavit se útočníkovi.

To je dost možné. Mluvím ze své zkušenosti a ta je, že lidé na násilí, jehož jsou svědky, velmi často reagují.

Vaše oddělení se podílí na výběru lidí do ozbrojených sil. Jak odvážní či zbabělí zájemci se hlásí do armády či policie?

Ze stovky uchazečů vyřadíme po psychodiagnostickém vyšetření čtyřicítku zájemců. Což je téměř polovina. Rozhodují osobnostní dispozice lidí.

Vy rozpoznáte i strašpytla?

Nevím, zda je to správné označení. V každém případě ale úzkostného člověka, v jehož reakcích jsou výrazně patrné obavy.

A co přehnaně agresivního člověka?

Rozpoznáme i člověka s rozvinutou nekontrolovanou agresí. A rovněž ten je vyřazen.

Proč bývají lidé vystrašení

Mám tomu rozumět tak, že při napadení těhotné ženy byl tramvajový vůz plný úzkostných lidí?

Neumím to takhle zjednodušit. Někdy zareagujeme impulsivně, okamžitě a nepřemýšlíme o rizicích našeho rozhodnutí pomoci někomu v nouzi. Záleží hodně na tom, v jaké rodině jsme vyrůstali, jak jsme vychováni, jaká je společenská atmosféra a jaká společenská hodnotová měřítka. Velkou roli sehrává i tlak médií - někdy i negativní.

Tlak médií? Jak tomu rozumět?

Lidé jsou i kvůli záplavě zpráv o teroristech či kriminalitě nejistí, předem vystrašení. Ulicemi teď procházejí smíšené hlídky policie a vojáků... rovněž tohle vytváří na společnost nemalý psychický tlak. Takže lidé pak leckdy nepomohou, když by mohli, protože se bojí, zvažují, co jim může způsobit jejich zákrok proti útočníkovi, nechtějí si přidělávat starosti a stáhnou se. Z mého pohledu by proto medializace násilí mohla být mnohem vyváženější.

Obecně si dnes lidé hledí především svých věcí a problémů než starostí či trápení druhých.

Bití viditelně těhotné ženy by snad k nějakému činu mělo vyprovokovat i úzkostného člověka.

To je bez diskuse. Jde o zavrženíhodné sobectví a zbabělost. A řeknu to ještě ostřeji - je to svinstvo. Ti lidé mohli z tramvaje alespoň zavolat policii. Neodhodlali se ale ani k tomu. Určitě tam navíc bylo několik fyzicky zdatnějších mužů, kteří na sebe mohli mrknout a útočníka zpacifikovat. Odvahu však v sobě nenalezli. Je to vždy věc osobní odvahy a statečnosti... a možná i zkušenosti z podobných situací. Vždy jde ale o individuální schopnosti lidí. Jako třeba oněch mužů, kteří před časem společně zpacifikovali v letadle agresivního útočníka.

Laťku morálky a odvahy nastavují i celebrity

A jsou v situacích, o nichž se bavíme, odvážnější ženy, či muži?

Nevím, zda existují podobné statistiky. Na druhé straně jsem v poslední době zaregistroval velmi odvážné chování žen za bankovními přepážkami či u stanic pohonných hmot, které se ubránily útokům lupičů. Těžko zevšeobecňovat. Znovu proto říkám - jde o individuální chování konkrétních lidí. Nejedná se o výrazný posun společnosti k agresivitě.

Například zpěvák Michal Hrůza prokázal před dvěma lety velkou občanskou statečnost, když se snažil zabránit potyčce dvou mladíků. Na jeho případě vidíme, jak složité je posoudit, zda pomoci, či ne (Michal Hrůza utrpěl před dvěma lety po ráně pěstí vážný úraz hlavy provázený krvácením do mozku - pozn. red.). Zapomínat bychom ovšem neměli na druhé straně ani na to, že poskytnutí první pomoci člověku je ze zákona povinností všech občanů.

Před časem jsme tu měli případ, kdy nějaký člověk ohrožoval pistolí personál naší nemocnice. Policisté nám pak po následujícím školení doporučili: v podobných situacích neprovokujte, nezasahujte do konfliktu, zalezte, utečte. A hlavně: ohlaste nám to. Jak říkám, není to jednoduché. Avšak v rámci svých možností a podle situace bychom vždy měli něco podniknout a netvářit se, že se nás člověk v nouzi netýká.

Jsou tedy Češi zbabělci, či ne?

V žádném případě. Podobné věci, jako je případ napadené těhotné ženy, se stávají i Německu, USA či kdekoliv jinde.

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp

WhatsApp

Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>

Zmínil jste společenskou atmosféru. Mohou chování lidí ovlivnit i příklady chování společenských či politických celebrit?

Jednoznačně. Tyto celebrity nastavují vždy laťku společenské morálky, odvahy, zbabělosti, vztahu k pravdě, právu či spravedlnosti. Jde ovšem pouze o jeden z aspektů - důležitých, ale nijak dominantních. Lidé například velmi citlivě vnímají chování policie, a ta mě v poslední době (ve smyslu zmíněných hodnot) několikrát nemile překvapila.

Přesto si myslím, že v Česku žije většina lidí, kteří se v kritických situacích chovají čestně a odvážně. Příkladů pomáhajících a zachráněných jsou desítky. Jen o nich mnohdy nevíme.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Trump podal měsíc po volbách další žalobu, chce zneplatnit 200 tisíc hlasů ve Wisconsinu

Kampaň stížností amerického prezidenta Donalda Trumpa na výsledky letošních voleb pokračuje i téměř měsíc po skončení hlasování. Nejvyššímu soudu ve Wisconsinu dnes jeho tým předložil žalobu, která požaduje zneplatnění více než 200 000 hlasovacích lístků, informovala agentura AP. S podobnými požadavky zatím prezident u žádného soudu neuspěl.

Wisconsinské úřady v pondělí potvrdily, že hlasování v prezidentských volbách zde vyhrál kandidát Demokratické strany Joe Biden, a to o více než 20 000 hlasů, což odpovídá asi šesti desetinám procentního bodu. Oficiálním vyhlášením výsledků se rozběhla pětidenní lhůta, v níž je ještě kandidáti mohou napadat. Trump už předtím avizoval, že z jeho strany přijde žaloba.

Wisconsinský nejvyšší soud dnes potvrdil, že podání obdržel, avšak neuvedl, zda se záležitostí bude podrobněji zabývat. Soud podle AP zároveň zvažuje, zda přijme dvě další stížnosti požadující diskvalifikaci některých hlasů z prezidentské volby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy