Pokládám to za svůj úspěch, hlásí se Benda z ODS ke zvolení ochránce osobních údajů

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
25. 8. 2020 18:45
Ke zvolení Jiřího Kauckého předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů pomohla minulý týden dohoda mezi senátory dvou klubů - ODS a KDU-ČSL a nezávislí. Šlo o protislužbu. Důležitou roli přitom sehrál poslanec ODS Marek Benda, který pro dosavadního úředníka ministerstva vnitra lobboval. Aktuálně.cz nyní popisuje, co v klání o klíčový post hrálo roli. "Nejsem ničím koněm," tvrdí Kaucký.
Novému předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů Jiřímu Kauckému velmi pomohla známost s poslancem ODS Markem Bendou.
Novému předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů Jiřímu Kauckému velmi pomohla známost s poslancem ODS Markem Bendou. | Foto: Etická komise ČR

Když sněmovna v minulosti několikrát debatovala o zákonu o svobodném přístupu k informacím, poslanec ODS Marek Benda patřil k největším kritikům. Zatím naposledy loni vystoupil, a také hlasoval, proti návrhu, aby si lidé mohli stěžovat na neposkytnutí informací Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Byť Benda - dlouholetý a zkušený zákonodárce - tento boj ve sněmovně prohrál, nevzdal se. Nyní výrazně přispěl k tomu, že do čela úřadu míří člověk, který je mu blízký. A to jak osobně, tak názorově. Jiří Kaucký, kterého minulý týden Senát zvolil předsedou ÚOOÚ, se s Bendou dlouhodobě zná a Benda za jeho zvolení lobboval. 

"Chtěl jsem, aby úřad vedl někdo jako Jiří Kaucký," sdělil Aktuálně.cz Benda, který tvrdí, že jeho motivací bylo, aby úřad vedl někdo, kdo si bude uvědomovat, jak je důležité chránit osobní údaje občanů. "Chtěl jsem, aby to byl člověk, který má povědomí o tom, jakým způsobem se osobní údaje, které o vás stát sbírá, dají proti vám zneužívat. On patří ke generaci, která si pamatuje, co v tomto dělala Státní bezpečnost. Dnešní generace si to už neuvědomuje," říká Benda.

S Kauckým se zná mnoho let, oba byli v Křesťansko-demokratické straně, která existovala od roku 1990 do roku 1996, kdy se sloučila s ODS. Vedle Bendy do ní přešel i Kaucký, který ze strany vystoupil až ve chvíli, kdy začal pracovat pro stát. "Určitě jsem nevystoupil z ODS kvůli tomu, že bych měl s politikou této strany nějaké problémy. Odešel jsem, protože jsem si říkal, že státní úředníci mají být nestranní," potvrdil Aktuálně.cz sám Kaucký, kterého by měl ještě v následujících dnech jmenovat prezident.

Že by on měl zamířit do čela důležitého úřadu, vyšlo najevo až před několika týdny, když o jeho nominaci informovaly Lidové noviny. Byla to poměrně překvapivá informace, protože když letos v květnu nastoupil na nové místo ředitele správního odboru v legislativní sekci ministerstva vnitra, práci si pochvaloval. "Jsem za tuto práci rád. Budu ji dělat, jak mohu nejlépe," odpovídal tehdy Aktuálně.cz.

Proč se tedy rozhodl ucházet o vedení Úřadu pro ochranu osobních údajů? A jak moc v tom hrál roli Marek Benda? Poslanec ODS na otázku, zda on oslovil Kauckého, aby se ucházel o vedení úřadu, odpověděl takto: "My jsme se o tom bavili a takto jsme se domluvili." A na dotaz, v čí hlavě tedy nápad vznikl, reagoval slovy: "Upřímně řečeno, když si dnes přečtete paměti mnoha lidí kolem kandidatury Václava Havla na prezidenta, tak dvacet lidí napsalo, že to vzniklo v jejich hlavě."

Nicméně to, že sehrál ve zvolení Kauckého důležitou roli a o jeho zvolení přesvědčoval senátory, potvrdil. "Za svůj úspěch pokládám, že se mi podařilo přesvědčit senátory, aby při volbě předsedy neustupovali novinám," uvedl. Benda tím myslí Lidové noviny, které poukazovaly třeba na to, že s Kauckým vedlo ministerstvo vnitra kárné řízení. 

Rozhodl jsem se na semináři, kde byla předsedkyně úřadu

Když se on-line deník Aktuálně.cz zeptal Kauckého, kdy a proč se rozhodl pro kandidaturu, tvrdil, že šlo o jeho osobní rozhodnutí, které se začalo rodit při proslovu dosluhující předsedkyně úřadu Ivany Janů na semináři v Senátu. 

"Paní Janů mluvila na veřejném slyšení o ochraně práv lidí v souvislosti s eRouškou a chytrou karanténou. To mě hodně oslovilo, cítil jsem, že bych chtěl v tomto něco dělat, lákalo mě to," říká Koucký, který na této "ochraně" postavil nakonec svou kandidaturu. "Mým prvotním cílem je chránit soukromí občanů, protože taková ochrana je součástí svobody. A zároveň chci zabraňovat nadměrnému nakládání s osobními údaji i jejich uchovávání," říká Kaucký. 

Před samotným hlasováním senátorům popisoval s obavami snahu státu trasovat lidi, kteří přišli do kontaktu s nakaženými koronavirem.

"Proti tomu je třeba něco dělat. Míra vytěžování osobních údajů občanů pomocí elektroniky a dalších věcí je velká. Hrozí nebezpečí, že se můžou tyto údaje zpracovávat k jiným účelům, než ke kterým byly poskytnuty. To je věc, na kterou chci upozorňovat a víc ji řešit," řekl Aktuálně.cz a upozornil, že údajů podle něj stát shromažďuje nadměrné množství. 

"Když se podíváte na dvě minulé totality 20. století, tak největší zločiny se v podstatě děly do značné míry proto, že státy dlouhodobě uchovávaly osobní údaje, například sčítací archy o tom, kdo se hlásil k jakému náboženství nebo jaké byl rasy. To jsou věci, které se už dnes stát nemůžou, ale pořád se nám něco takového vrací přes automatizované zpracovávání údajů," prohlásil Kaucký. A na dotazy, zda ve skutečnosti není prodlouženou rukou Bendy či jiných, reagoval odmítavě: "Nejsem ničím koněm." 

Rozhodla podpora lidovců, kteří se přidali k ODS

Kaucký měl velkého pomocníka nejen v Bendovi a senátorském klubu ODS, ale také v klubu KDU-ČSL a nezávislí. Jde o silné kluby, ODS má 19 členů, lidovecký 15. Za této situace měl Kauckého protikandidát Josef Prokeš menší naděje na úspěch, a to přesto, že je zástupcem končící předsedkyně úřadu Ivany Janů. Za Prokešem stál klub Starostů a nezávislých - senátor tohoto klubu Michael Canov Prokeše nominoval. V tajných volbách získal Kaucký z 59 přítomných senátorů hlas 34 senátorů, Prokeš 22.

Předseda senátního klubu KDU-ČSL a nezávislí Petr Šilar na dotaz Aktuálně.cz, proč jeho klub volil Kauckého, nejdříve odvětil, že volba byla tajná, takže může mluvit jen za sebe.

"Jsem přesvědčený, že Jiří Kaucký bude skvělý předseda úřadu," uvedl Šilar a na dotaz, proč ho považoval za lepšího, odpověděl, že Prokeš o místo až příliš stál. "Za léta svého života mám spoustu lidí přečtených a poznám, kterým lidem jde o věc a kterým o funkci. Jsem poloviční psycholog, a když jsem oba kandidáty sledoval, bylo mi jasné, že lepší je pan Kaucký. Na panu Prokešovi bylo příliš vidět, že tuto funkci moc chtěl. Neprospělo mu ani to, že některé senátory osobně navštívil," řekl Šilar.

Zároveň ale potvrdil dohodu se senátory ODS. Podle Šilara tak jeho klub oplatil podporu ODS z doby, kdy byla volena předsedkyní Ivana Janů. "Měli jsme dohodu s ODS a dohody je dobré plnit. Když kandidovala ona, která byla členkou KDU-ČSL, tak ODS ji podpořila. Takže když přišla nyní ODS se svým kandidátem, tak jsme jí to vrátili," popsal.

"Ve chvíli, kdy vznikla dohoda mezi těmito dvěma kluby, nebyla šance pana Prokeše prosadit," komentoval dění senátor STAN Canov, který je přesvědčený, že by právě Prokeš byl nejlepší předseda úřadu. "Vůbec o tom nepochybuji. Je hrozná škoda, že ho Senát nezvolil. Sledoval jsem ho delší dobu v Úřadu pro ochranu osobních údajů, měl jsem o něm výborné reference, bylo na něm patrné, že ho jeho práce baví, navíc úřad dokonale zná. K tomu je jazykově vybavený, umí anglicky a německy," řekl Canov.

Podle jeho názoru si také končící předsedkyně Janů přála Prokeše jako svého pokračovatele, protože před rokem ho udělala svým zástupcem. "Teď už je ale zbytečné o tom mluvit. Kolegové z ODS prostě měli silnější a pevnější lobbing, takový je život, respektuji to a víc si nestěžuji," dodal.

Není to dobrá volba, oponují kritici

Zatímco pro senátory celá záležitost skončila, někteří poslanci i lidé z neziskového sektoru s napětím čekají, jak bude vypadat práce ÚOOÚ pod novým předsedou Kauckým. Zejména když klíčový úřad získal nedávno ještě silnější postavení díky tomu, že Poslanecká sněmovna schválila tzv. informační příkaz, který nejvíce prosazovali Piráti. 

O co jde: pokud mají zájemci pocit, že jim nějaká instituce při žádosti o informace způsobuje komplikace, obrátí se o pomoc právě na ÚOOÚ. "Nově se posílí veřejná kontrola fungování úřadů, zkrátí se doba na získání informací a rovněž se uleví přetíženým soudům, které budou mít čas na rozhodování důležitějších věcí. Proto je informační příkaz krásným dárkem k dvacátému výročí zákona o svobodném přístupu k informacím," vysvětloval schválení novely zákona letos v lednu předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Jeho stranický kolega a poslanec Ondřej Profant, který se věnuje ve straně ochraně údajů a poskytování informací, označuje volbu Kauckého za špatné řešení.

"Nemám z toho dobrý pocit. V Senátu nezvítězilo odborné hledisko. Zatímco Josef Prokeš se ve svém oboru na Úřadu pro ochranu osobních údajů dlouhodobě profiluje a dává najevo, jak mu na této záležitosti záleží, Jiří Kaucký léta pracuje pro instituci (ministerstvo vnitra - pozn. red.), která soustavně porušuje zásady ochrany osobních údajů. Už tento fakt je velmi problematický," míní Profant.

Zároveň Aktuálně.cz sdělil, že se chystá Kauckému napsat i dopis kvůli tomu, že v Senátu označil z hlediska nakládání s osobními údaji za velmi nebezpečný projekt chytré karantény - zejména projekt eRouška. "Zaútočil na eRoušku podle mě zcela bez znalosti věci, byl to od něj jen čirý populismus, aby ukázal, že má nějaké názory v této věci," řekl Profant.

Kritický je také Marek Zelenka, předseda neziskové organizace Oživení, která se věnuje tématům korupce, střetu zájmů a vyšší transparentnosti veřejné správy. "Tato volba vrhá dost špatné světlo na Senát. Senátoři totiž Úřad pro ochranu osobních údajů, který získával pod vedením paní Janů dobré renomé, úplně zbytečně vystavili podezření, proč zvolili pana Kauckého," řekl Zelenka.  

Jiří Kaucký je ze všeho nejvíce známý jako loajální úředník ministerstva vnitra, podle oficiálního životopisu na něm pracuje od roku 1997. Od roku 2015 byl státním tajemníkem, a to až do letošního roku, kdy ho nahradil dřívější nejvýše postavený úředník v zemi, "superúředník" Josef Postránecký. Kaucký na tomto ministerstvu zůstal a přesunul se na místo ředitele správního odboru. 

Lidové noviny nedávno poukazovaly na to, že Lubomír Metnar jako ministr vnitra od prosince 2017 do června 2018 navrhl vést proti Kauckému kárné řízení kvůli sedmi "prohřeškům" - například kvůli tomu, že jako státní tajemník na vnitru stanovil extrémně nízké osobní ohodnocení jedné ze zaměstnankyň. Noviny také upozorňovaly na to, že Kaucký patrně nesplňuje podmínku pětileté praxe v ochraně osobních údajů nebo lidských práv, která je potřebná pro kandidaturu do nové funkce.

"Všechny pochybnosti můžu vysvětlit, ať jde o kárné řízení, nebo pětiletou praxi," říká pro Aktuálně.cz Kaucký. "Jsou to věci poměrně snadno vyvratitelné. Postup proti mně byl prostředkem, jak mě vyměnit jako státního tajemníka," soudí.

Čeho všeho se kárné řízení týkalo, ale nechce sdělit. "Byl jsem zbavený mlčenlivosti pro případ, že by se mě na toto řízení ptali senátoři. Jim bych to vysvětlil. Ale pokud jde o média, nejsem zbavený mlčenlivosti, takže nic bližšího nemůžu uvést," tvrdí Kaucký a hájí se tím, že nástupce Metnara na ministerstvu vnitra Jan Hamáček kárné řízení zastavil.  

"Hned první věc, kterou pan Hamáček po nástupu udělal, bylo to, že poslal dopis kárné komisi, že k zahájení řízení proti mně nebyl nikdy důvod. Proto je na mě třeba pohlížet jako na nevinného," říká Kaucký. Stejně tak odmítá výtky k pětileté praxi, podle svých slov jasně dokázal, že ji skutečně má, když ho o tento "důkaz" Senát požádal.

 

Právě se děje

Další zprávy